Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BAČKORA Josef Množislav 12.2.1803-5.12.1876

{{Infobox - osoba
| jméno = Josef Množislav BAČKORA
| obrázek = Backora Josef Mnozislav portret .jpg
| datum narození = 12.2.1803
| místo narození = Malín (Kutná Hora)
| datum úmrtí = 5.12.1876
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
64- Překladatel

| jiná jména = 
}}

'''BAČKORA, Josef Množislav,''' ''* 12. 2. 1803 Malín (Kutná Hora), † 5. 12. 1876 Praha, pedagog, spisovatel''

Starší bratr Štěpána B. (1813–1887), absolvent učitelské
přípravky v Kutné Hoře. Od 1821 začal učit v Čáslavi, 1822
odešel na normální školu v Praze, ale nedostatek finančních
prostředků ho donutil tuto kariéru opustit a živit se jako
domácí učitel ve Zdechovicích. Na normální školu se vrátil
1826 a oprávnění pro učitelství na hlavních školách získal
1827. Poté působil jako domácí učitel a 1837–43 vyučoval
v malostranské opatrovně. Tam měl konflikty s nadřízenými,
protože prosazoval při výuce češtinu. 1843–48 byl opět
domácím učitelem a překládal z polštiny a ruštiny pro různé
české časopisy. 1848 nastoupil na nově zřízenou první českou
hlavní školu s učitelským ústavem, 1868 byl z politických důvodů penzionován. Do 1874 působil znovu jako soukromý
učitel a pak byl až do své smrti výpomocným učitelem
v Praze u Sv. Petra. B. patřil k pedagogům, kteří prosazovali
od 40. let 19. století modernější a dětskému vnímání přístupnější
výukové metody. Některé z nich také teoreticky
zpracoval ve svých pedagogických pojednáních, např. ''Počátky''
''ve čtení,'' ''částka 1–2'' (1848), ''Návodná'' ''proprava'' ''ke mluvnici''
(1850) a ''Praktické'' ''navedení'' ''ke hláskování'' ''a čtení.'' ''Pomocná''
''knížka'' ''pro učitely'' ''při užívání'' ''slabikáře'' ''a první'' ''čítanky…''
(1854). Účastnil se (od 1840) činnosti Porad budečských, jejichž
vznik inicioval. Účastnili se jich česky smýšlející učitelé
usilující o zavedení nových pedagogických metod. Od 1874
získaly tyto schůzky veřejný statut. Od 1845 redigoval s bratrem
Štěpánem knižnici Bibliotéka učitelská (vyšly 2 svazky).
1837 měl údajně dokončit spis ''Škola'' ''malodětská'' ''a dějopis'' ''škol''
''malodětských'' (nedochovaný). Literárně se B. uplatnil hlavně
v českých překladech z polštiny a ruštiny. Od počátku 30. let
19. století uveřejňoval v řadě časopisů (kupř. ''Jindy a'' ''nyní'',
''Květy'', ''Česká'' ''včela'' ad.), své překlady povídek i několik vlastních
próz. Ve 40. letech začal překládat i knihy pro mládež
a dospělé: ''Ivan'' ''Vyžihin'' F. V. Bulgarina (1842), ''První'' ''dobytí''
''Sibiře'' ''od Rusů'' N. M. Karamzina (1861, s bratrem Štěpánem),
''Život'' ''Petra'' ''Velikého'' ''pro mládež'' ''dospělejší'' A. J. Išimova
(1878) apod. Více se však soustředil na literární tvorbu pro
nejmenší děti: ''Malý'' ''gratulant'' ''čili'' ''Přánky'' ''malých'' (1845, spolu
s bratrem Štěpánem, 1850 druhé rozšířené vydání pod názvem
''Malý'' ''gratulant'' ''čili'' ''Sbírka'' ''přání'' ''hodících'' ''se mládeži'' ''pro''
''rodiče'' ''a přátely'' ''její''), ''Malý'' ''vyprávěč'' ''čili'' ''Deklamovánky'' (1845,
spolu s bratrem Štěpánem, 1878 druhé rozšířené vydání).
V rukopise zůstala jeho práce ''Původní'' ''báchorky'' ''a pověsti'' ''pro''
''mládež''. Používal pseudonymy J. B. Kutnohorský, Kutnohorský,
Množislav B., B., B-a, Jos. B., M. B., Množ. B.)

'''L:''' OSN 3, s. 46; MSN 1, s. 348; LČL 1, s. 108n. (kde další literatura); MČE
1, s. 311; J. Šafránek, Školy české 1, 1913, s. 302.

Jitka Lněničková

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]
[[Kategorie:1803]]
[[Kategorie:Kutná Hora]]
[[Kategorie:1876]]
[[Kategorie:Praha]]