BAČKOVSKÝ František 2.11.1854-?29.11.1908: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 29.(23.)11.1908
 
| datum úmrtí = 29.(23.)11.1908
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury
+
| povolání = 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury<br />65- Literární historik, kritik nebo teoretik<br />67- Nakladatel nebo vydavatel<br />
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
+
67- Nakladatel nebo vydavatel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 168-169
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 23. 9. 2019, 09:52

František BAČKOVSKÝ
Narození 2.11.1854
Místo narození Benátky u Chotěboře
Úmrtí 29.(23.)11.1908
Místo úmrtí Praha
Povolání 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
67- Nakladatel nebo vydavatel
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 168-169
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39874

BAČKOVSKÝ, František, * 2. 11. 1854 Benátky u Chotěboře, † 29. (23.?) 11. 1908 Praha, literární historik, novinář, knihkupec, nakladatel

Pocházel z rolnické rodiny. Základy vzdělání získal v Chlumu, gymnázium navštěvoval v Chrudimi a v Německém Brodě, poté 1875–80 studoval na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Od třetího roku studia působil 1878–81 jako suplující učitel v Německém Brodě, odkud se pak natrvalo vrátil do Prahy. Na základě práce Zevrubné dějiny písemnictví českého doby nové získal 1886 doktorát filozofie.

Chtěl se stát knihkupcem, a proto se vzdal pedagogické činnosti. Aby získal knihkupecký výuční list, absolvoval praxi v knihkupectví Františka Augustina Urbánka, živil se jako nezávislý spisovatel a korektor. Přispíval do Athenaea, Besedy učitelské, Časopisu českého muzea, Květů, Hlídky literární, Lumíra i do mnoha dalších časopisů, včetně regionálních a specializovaných. Zasáhl do sporu o Rukopisy na straně jejich obránců. V průběhu 80. let redigoval časopisy (Studentské listy, Literární obzor, České listy, Literární věstník a 1898 Literární zprávy), dále sborník Album původních prací literárních českého studentstva (1882) a kalendáře (Kapesní kalendář studujících škol středních, 1887/88–1907/08).

S malými finančními prostředky, ale velkými plány získal 1889 koncesi a v následujícím roce si v Praze otevřel knihkupectví a nakladatelství dr. F. Bačkovský. Působil nejdříve v Divadelní, poté v Žitné ulici, od 1891 na rohu ulic Žitné a dnešní Legerovy. Dotvořená síť českého středního školství a rozdělení univerzity (1882) znamenaly výrazný impuls také pro B. nakladatelské podnikání; přispěly k rozšíření škály vydávané odborně-vědecké, ale také didaktické literatury, včetně periodik. Vznikala a mohla prosperovat nakladatelství programově orientovaná právě na vědeckou a naučnou literaturu. B. v počátcích svého podnikání sám psal práce literárně historické, práce s kulturní tematikou nebo didaktického charakteru. Na literaturu podobného žánru se také orientoval ve své vydavatelské politice. V jeho nakladatelství vycházely rovněž spisy klasické české literatury (B. Němcová, F. Rubeš, J. K. Tyl, J. Svátek), literatura pro mládež (edice Dětská knihovna, Sbírka spisů pro mládež vynikajících českých spisovatelů, Všeobecně zajímavá poučná knihovna, Studentská knihovna, Národní knihovna česká), ale také slovníky a jazykové učebnice (např. učebnice řečí Františka Vymazala) a mnoho dalších edic.

Stále intenzivněji se věnoval též vedení českého antikvariátu, stal se soudním znalcem v oboru bibliotekářství. Usiloval o systematickou propagaci své nakladatelské činnosti obesíláním výstav a prostřednictvím katalogů nových i antikvárních knih, jichž vydal více než 400. Opatřoval je cennými literárními úvody s hodnocením tvorby jednotlivých autorů i jejich odborné produkce. S cílem rozšiřovat českou knihu založil také Pražskou okružní čítárnu. Za své snahy prosazovat vlastní knižní produkci v dělnických knihovnách byl kritizován. B. byl skvělým znalcem české knihy, ale vzhledem ke konkurenci na knihkupeckém trhu neobstál. Finanční i zdravotní potíže byly příčinou jeho depresí, které jej dovedly k sebevraždě: utopil se ve Vltavě a jeho tělo se našlo u Kralup teprve po třech měsících. Pohřben byl v Chvatěrubech. Po jeho smrti vedli závod dědicové až do 1918. Poté vznikly nové nakladatelské domy (Jindřich Bačkovský; Bačkovský a Hach).

D: Přehled dějin písemnictví českého doby nejnovější (2. vydání Přehled dějin písemnictví českého z let 1848–1898, 1898); bibliografie: Spisovatelem a vlastním nakladatelem (soupis knižních publikací a edic, in: sborník: Dr. F. B., 1928).

L: sborník: Dr. F. B., 1928; SDLČ, s. 561; OSN 28, s. 1142; DČL I, s. 913; MSN 1, s. 348; OSN 3, s. 47; OSND 1/1, s. 389; ISN 2, s. 115; LČL 1, s. 110n.

P: LA PNP Praha

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Magdaléna Pokorná