BAŤA Jan Antonín 7.3.1898-23.8.1965: Porovnání verzí

Z Personal
(BAŤA_Jan_Antonín_7.3.1898-23.8.1965)
 
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Uherské Hradiště
 
| místo narození = Uherské Hradiště
 
| datum úmrtí = 23.8.1965
 
| datum úmrtí = 23.8.1965
| místo úmrtí = Sao Paulo
+
| místo úmrtí = São Paulo (Brazílie)
 
| povolání = 34- Odborník kožeděl. nebo gumárenského průmyslu
 
| povolání = 34- Odborník kožeděl. nebo gumárenského průmyslu
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan Antonín BAŤA
+
}}
 +
 
 +
'''BAŤA, Jan Antonín,''' ''* 7. 3. 1898 Uherské Hradiště, † 23. 8. 1965 São Paulo (Brazílie), podnikatel v obuvnickém průmyslu''
 +
 
 +
Mladší nevlastní bratr Tomáše B. (1876–1932), zakladatele
 +
obuvnické firmy Baťa, a Antonína B. (1874–1908). Vyučil
 +
se obuvníkem, od 16 let byl zaměstnán v rodinném podniku
 +
a praktikoval v řadě severoamerických a německých továren.
 +
Poté vedl nákupní oddělení a organizoval nákup surových
 +
kůží z Jižní Ameriky. Po přeměně rodinného podniku na akciovou
 +
společnost (1931) se 1932 stal prokuristou firmy a po
 +
smrti Tomáše B. v témž roce převzal její vedení. Přes obtíže
 +
vyvolané těžkou hospodářskou krizí nejen udržel prosperitu
 +
podniku, ale dále ho rozšířil o nová výrobní odvětví, mj. o výrobu
 +
letadel a obráběcích strojů. Hlavně se však orientoval na
 +
budování sesterských společností a nových továren na výrobu
 +
obuvi v cizině. Kromě již existujících továren v Německu,
 +
Jugoslávii, Polsku, Švýcarsku a Francii byly vystavěny nové
 +
v Anglii, Indii, Holandsku, Sýrii a Iráku. Bylo založeno i šest
 +
nových sesterských, převážně obchodních společností, z toho
 +
jedna v Chicagu a pět v Africe. V rámci snah o další expanzi
 +
firmy podnikl 1937 velkou obchodní cestu po mnoha zemích
 +
světa. Výsledkem bylo nejen rozšíření obchodních kontaktů,
 +
ale i publikace ''Za obchodem'' ''kolem'' ''světa'', svědčící o šíři jeho hospodářských zájmů. Aktivní činnost vyvíjel i v prezidiu
 +
Svazu československých průmyslníků, ve funkci místopředsedy
 +
obchodní a živnostenské komory v Olomouci i při zakládání
 +
odborných škol a ústavů pro pracovníky v průmyslu.
 +
Byl propagátorem výstavby autostrády a vodních cest v ČSR.
 +
1936 předložil v knize ''Budujeme'' ''stát'' ''pro 40'' ''milionů'' ''lidí''
 +
pozoruhodný projekt státu tvořícího hospodářský, sociální
 +
i dopravní celek a využívajícího racionálně své zdroje. 1938
 +
se rozhodl přemístit centrum celého koncernu do zahraničí.
 +
Na jaře 1938 bylo na poradě, jíž se vedle něho účastnil
 +
i Tomáš B. ml. a ředitelé sesterských společností ve Francii,
 +
Holandsku a Anglii, rozhodnuto zřídit novou společnost
 +
Bata Shoe Company of Canada, která měla vystavět velké
 +
továrny v Kanadě a USA. Krátce po okupaci nacistickým
 +
Německem Jan Antonín B., ve snaze udržet prosperitu firmy,
 +
dohodl přímo s představitelem nacistů Hermannem Göringem
 +
zapojení společnosti Baťa do velkoněmeckého válečného
 +
hospodářství a obstarávání surovin pro Hitlerovu Třetí říši. Se
 +
souhlasem okupačních úřadů odjel v červnu 1939 do USA,
 +
kde působil až do 1941. Odtud byl v souvislosti se vstupem
 +
USA do války proti Německu nucen odejít do Brazílie, kde
 +
vybudoval nové továrny, obchodní podniky i průmyslové
 +
městské celky (např. Batayporá) koncernu Baťa a vedl tam
 +
brazilskou část koncernu. Řízení podniků v Kanadě, USA
 +
a v dalších zemích převzal však již za druhé světové války syn
 +
zakladatele firmy Tomáš Jan (Thomas John) a vedl je i po válce.
 +
Jan Antonín B. si v Brazílii postupně získal uznání a stal
 +
se dokonce poradcem prezidenta pro otázky hospodářského
 +
rozvoje. V Československu byl po válce obviněn z kolaborace
 +
s nacistickým Německem a Národním soudem 2. 5. 1947
 +
odsouzen v nepřítomnosti k 15 letům žaláře a propadnutí
 +
jmění ve prospěch státu. V devadesátých letech byl zčásti
 +
rehabilitován.
 +
 
 +
'''D:''' Výbor z článků a projevů v letech 1920–1936 (spoluautor), 1935; Budujeme
 +
stát pro 40 milionů lidí, 1937; Za obchodem kolem světa, 1937; Ideální
 +
průmyslové město, 1939.
 +
 
 +
'''L:''' B. Lehár, Dějiny Baťova koncernu, 1960; E. Valenta, Žil jsem s miliardářem,
 +
1990; M. Ivanov, Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše,
 +
1998 (1. vyd.); Tomeš 1, s. 56; J. Geršlová – M. Sekanina, Lexikon našich
 +
hospodářských dějin, 2003, s. 40.
 +
 
 +
Vlastislav Lacina
  
== Literatura ==
 
 
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:34- Odborník kožeděl. nebo gumárenského průmyslu]]
 
[[Kategorie:34- Odborník kožeděl. nebo gumárenského průmyslu]]
 
 
[[Kategorie:1898]]
 
[[Kategorie:1898]]
[[Kategorie:Uherské_Hradiště]]
+
[[Kategorie:Uherské Hradiště]]
 
[[Kategorie:1965]]
 
[[Kategorie:1965]]
[[Kategorie:Sao_Paulo]]
+
[[Kategorie:Sao Paulo]]

Verze z 6. 5. 2016, 09:24

Jan Antonín BAŤA
Narození 7.3.1898
Místo narození Uherské Hradiště
Úmrtí 23.8.1965
Místo úmrtí São Paulo (Brazílie)
Povolání 34- Odborník kožeděl. nebo gumárenského průmyslu
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40434

BAŤA, Jan Antonín, * 7. 3. 1898 Uherské Hradiště, † 23. 8. 1965 São Paulo (Brazílie), podnikatel v obuvnickém průmyslu

Mladší nevlastní bratr Tomáše B. (1876–1932), zakladatele obuvnické firmy Baťa, a Antonína B. (1874–1908). Vyučil se obuvníkem, od 16 let byl zaměstnán v rodinném podniku a praktikoval v řadě severoamerických a německých továren. Poté vedl nákupní oddělení a organizoval nákup surových kůží z Jižní Ameriky. Po přeměně rodinného podniku na akciovou společnost (1931) se 1932 stal prokuristou firmy a po smrti Tomáše B. v témž roce převzal její vedení. Přes obtíže vyvolané těžkou hospodářskou krizí nejen udržel prosperitu podniku, ale dále ho rozšířil o nová výrobní odvětví, mj. o výrobu letadel a obráběcích strojů. Hlavně se však orientoval na budování sesterských společností a nových továren na výrobu obuvi v cizině. Kromě již existujících továren v Německu, Jugoslávii, Polsku, Švýcarsku a Francii byly vystavěny nové v Anglii, Indii, Holandsku, Sýrii a Iráku. Bylo založeno i šest nových sesterských, převážně obchodních společností, z toho jedna v Chicagu a pět v Africe. V rámci snah o další expanzi firmy podnikl 1937 velkou obchodní cestu po mnoha zemích světa. Výsledkem bylo nejen rozšíření obchodních kontaktů, ale i publikace Za obchodem kolem světa, svědčící o šíři jeho hospodářských zájmů. Aktivní činnost vyvíjel i v prezidiu Svazu československých průmyslníků, ve funkci místopředsedy obchodní a živnostenské komory v Olomouci i při zakládání odborných škol a ústavů pro pracovníky v průmyslu. Byl propagátorem výstavby autostrády a vodních cest v ČSR. 1936 předložil v knize Budujeme stát pro 40 milionů lidí pozoruhodný projekt státu tvořícího hospodářský, sociální i dopravní celek a využívajícího racionálně své zdroje. 1938 se rozhodl přemístit centrum celého koncernu do zahraničí. Na jaře 1938 bylo na poradě, jíž se vedle něho účastnil i Tomáš B. ml. a ředitelé sesterských společností ve Francii, Holandsku a Anglii, rozhodnuto zřídit novou společnost Bata Shoe Company of Canada, která měla vystavět velké továrny v Kanadě a USA. Krátce po okupaci nacistickým Německem Jan Antonín B., ve snaze udržet prosperitu firmy, dohodl přímo s představitelem nacistů Hermannem Göringem zapojení společnosti Baťa do velkoněmeckého válečného hospodářství a obstarávání surovin pro Hitlerovu Třetí říši. Se souhlasem okupačních úřadů odjel v červnu 1939 do USA, kde působil až do 1941. Odtud byl v souvislosti se vstupem USA do války proti Německu nucen odejít do Brazílie, kde vybudoval nové továrny, obchodní podniky i průmyslové městské celky (např. Batayporá) koncernu Baťa a vedl tam brazilskou část koncernu. Řízení podniků v Kanadě, USA a v dalších zemích převzal však již za druhé světové války syn zakladatele firmy Tomáš Jan (Thomas John) a vedl je i po válce. Jan Antonín B. si v Brazílii postupně získal uznání a stal se dokonce poradcem prezidenta pro otázky hospodářského rozvoje. V Československu byl po válce obviněn z kolaborace s nacistickým Německem a Národním soudem 2. 5. 1947 odsouzen v nepřítomnosti k 15 letům žaláře a propadnutí jmění ve prospěch státu. V devadesátých letech byl zčásti rehabilitován.

D: Výbor z článků a projevů v letech 1920–1936 (spoluautor), 1935; Budujeme stát pro 40 milionů lidí, 1937; Za obchodem kolem světa, 1937; Ideální průmyslové město, 1939.

L: B. Lehár, Dějiny Baťova koncernu, 1960; E. Valenta, Žil jsem s miliardářem, 1990; M. Ivanov, Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše, 1998 (1. vyd.); Tomeš 1, s. 56; J. Geršlová – M. Sekanina, Lexikon našich hospodářských dějin, 2003, s. 40.

Vlastislav Lacina