BAŤA Jan Antonín 7.3.1898-23.8.1965: Porovnání verzí
(BAŤA_Jan_Antonín_7.3.1898-23.8.1965) |
|||
Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Uherské Hradiště | | místo narození = Uherské Hradiště | ||
| datum úmrtí = 23.8.1965 | | datum úmrtí = 23.8.1965 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = São Paulo (Brazílie) |
| povolání = 34- Odborník kožeděl. nebo gumárenského průmyslu | | povolání = 34- Odborník kožeděl. nebo gumárenského průmyslu | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BAŤA, Jan Antonín,''' ''* 7. 3. 1898 Uherské Hradiště, † 23. 8. 1965 São Paulo (Brazílie), podnikatel v obuvnickém průmyslu'' | ||
+ | |||
+ | Mladší nevlastní bratr Tomáše B. (1876–1932), zakladatele | ||
+ | obuvnické firmy Baťa, a Antonína B. (1874–1908). Vyučil | ||
+ | se obuvníkem, od 16 let byl zaměstnán v rodinném podniku | ||
+ | a praktikoval v řadě severoamerických a německých továren. | ||
+ | Poté vedl nákupní oddělení a organizoval nákup surových | ||
+ | kůží z Jižní Ameriky. Po přeměně rodinného podniku na akciovou | ||
+ | společnost (1931) se 1932 stal prokuristou firmy a po | ||
+ | smrti Tomáše B. v témž roce převzal její vedení. Přes obtíže | ||
+ | vyvolané těžkou hospodářskou krizí nejen udržel prosperitu | ||
+ | podniku, ale dále ho rozšířil o nová výrobní odvětví, mj. o výrobu | ||
+ | letadel a obráběcích strojů. Hlavně se však orientoval na | ||
+ | budování sesterských společností a nových továren na výrobu | ||
+ | obuvi v cizině. Kromě již existujících továren v Německu, | ||
+ | Jugoslávii, Polsku, Švýcarsku a Francii byly vystavěny nové | ||
+ | v Anglii, Indii, Holandsku, Sýrii a Iráku. Bylo založeno i šest | ||
+ | nových sesterských, převážně obchodních společností, z toho | ||
+ | jedna v Chicagu a pět v Africe. V rámci snah o další expanzi | ||
+ | firmy podnikl 1937 velkou obchodní cestu po mnoha zemích | ||
+ | světa. Výsledkem bylo nejen rozšíření obchodních kontaktů, | ||
+ | ale i publikace ''Za obchodem'' ''kolem'' ''světa'', svědčící o šíři jeho hospodářských zájmů. Aktivní činnost vyvíjel i v prezidiu | ||
+ | Svazu československých průmyslníků, ve funkci místopředsedy | ||
+ | obchodní a živnostenské komory v Olomouci i při zakládání | ||
+ | odborných škol a ústavů pro pracovníky v průmyslu. | ||
+ | Byl propagátorem výstavby autostrády a vodních cest v ČSR. | ||
+ | 1936 předložil v knize ''Budujeme'' ''stát'' ''pro 40'' ''milionů'' ''lidí'' | ||
+ | pozoruhodný projekt státu tvořícího hospodářský, sociální | ||
+ | i dopravní celek a využívajícího racionálně své zdroje. 1938 | ||
+ | se rozhodl přemístit centrum celého koncernu do zahraničí. | ||
+ | Na jaře 1938 bylo na poradě, jíž se vedle něho účastnil | ||
+ | i Tomáš B. ml. a ředitelé sesterských společností ve Francii, | ||
+ | Holandsku a Anglii, rozhodnuto zřídit novou společnost | ||
+ | Bata Shoe Company of Canada, která měla vystavět velké | ||
+ | továrny v Kanadě a USA. Krátce po okupaci nacistickým | ||
+ | Německem Jan Antonín B., ve snaze udržet prosperitu firmy, | ||
+ | dohodl přímo s představitelem nacistů Hermannem Göringem | ||
+ | zapojení společnosti Baťa do velkoněmeckého válečného | ||
+ | hospodářství a obstarávání surovin pro Hitlerovu Třetí říši. Se | ||
+ | souhlasem okupačních úřadů odjel v červnu 1939 do USA, | ||
+ | kde působil až do 1941. Odtud byl v souvislosti se vstupem | ||
+ | USA do války proti Německu nucen odejít do Brazílie, kde | ||
+ | vybudoval nové továrny, obchodní podniky i průmyslové | ||
+ | městské celky (např. Batayporá) koncernu Baťa a vedl tam | ||
+ | brazilskou část koncernu. Řízení podniků v Kanadě, USA | ||
+ | a v dalších zemích převzal však již za druhé světové války syn | ||
+ | zakladatele firmy Tomáš Jan (Thomas John) a vedl je i po válce. | ||
+ | Jan Antonín B. si v Brazílii postupně získal uznání a stal | ||
+ | se dokonce poradcem prezidenta pro otázky hospodářského | ||
+ | rozvoje. V Československu byl po válce obviněn z kolaborace | ||
+ | s nacistickým Německem a Národním soudem 2. 5. 1947 | ||
+ | odsouzen v nepřítomnosti k 15 letům žaláře a propadnutí | ||
+ | jmění ve prospěch státu. V devadesátých letech byl zčásti | ||
+ | rehabilitován. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Výbor z článků a projevů v letech 1920–1936 (spoluautor), 1935; Budujeme | ||
+ | stát pro 40 milionů lidí, 1937; Za obchodem kolem světa, 1937; Ideální | ||
+ | průmyslové město, 1939. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' B. Lehár, Dějiny Baťova koncernu, 1960; E. Valenta, Žil jsem s miliardářem, | ||
+ | 1990; M. Ivanov, Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše, | ||
+ | 1998 (1. vyd.); Tomeš 1, s. 56; J. Geršlová – M. Sekanina, Lexikon našich | ||
+ | hospodářských dějin, 2003, s. 40. | ||
+ | |||
+ | Vlastislav Lacina | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] | ||
[[Kategorie:34- Odborník kožeděl. nebo gumárenského průmyslu]] | [[Kategorie:34- Odborník kožeděl. nebo gumárenského průmyslu]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1898]] | [[Kategorie:1898]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Uherské Hradiště]] |
[[Kategorie:1965]] | [[Kategorie:1965]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Sao Paulo]] |
Verze z 6. 5. 2016, 09:24
Jan Antonín BAŤA | |
Narození | 7.3.1898 |
---|---|
Místo narození | Uherské Hradiště |
Úmrtí | 23.8.1965 |
Místo úmrtí | São Paulo (Brazílie) |
Povolání | 34- Odborník kožeděl. nebo gumárenského průmyslu |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40434 |
BAŤA, Jan Antonín, * 7. 3. 1898 Uherské Hradiště, † 23. 8. 1965 São Paulo (Brazílie), podnikatel v obuvnickém průmyslu
Mladší nevlastní bratr Tomáše B. (1876–1932), zakladatele obuvnické firmy Baťa, a Antonína B. (1874–1908). Vyučil se obuvníkem, od 16 let byl zaměstnán v rodinném podniku a praktikoval v řadě severoamerických a německých továren. Poté vedl nákupní oddělení a organizoval nákup surových kůží z Jižní Ameriky. Po přeměně rodinného podniku na akciovou společnost (1931) se 1932 stal prokuristou firmy a po smrti Tomáše B. v témž roce převzal její vedení. Přes obtíže vyvolané těžkou hospodářskou krizí nejen udržel prosperitu podniku, ale dále ho rozšířil o nová výrobní odvětví, mj. o výrobu letadel a obráběcích strojů. Hlavně se však orientoval na budování sesterských společností a nových továren na výrobu obuvi v cizině. Kromě již existujících továren v Německu, Jugoslávii, Polsku, Švýcarsku a Francii byly vystavěny nové v Anglii, Indii, Holandsku, Sýrii a Iráku. Bylo založeno i šest nových sesterských, převážně obchodních společností, z toho jedna v Chicagu a pět v Africe. V rámci snah o další expanzi firmy podnikl 1937 velkou obchodní cestu po mnoha zemích světa. Výsledkem bylo nejen rozšíření obchodních kontaktů, ale i publikace Za obchodem kolem světa, svědčící o šíři jeho hospodářských zájmů. Aktivní činnost vyvíjel i v prezidiu Svazu československých průmyslníků, ve funkci místopředsedy obchodní a živnostenské komory v Olomouci i při zakládání odborných škol a ústavů pro pracovníky v průmyslu. Byl propagátorem výstavby autostrády a vodních cest v ČSR. 1936 předložil v knize Budujeme stát pro 40 milionů lidí pozoruhodný projekt státu tvořícího hospodářský, sociální i dopravní celek a využívajícího racionálně své zdroje. 1938 se rozhodl přemístit centrum celého koncernu do zahraničí. Na jaře 1938 bylo na poradě, jíž se vedle něho účastnil i Tomáš B. ml. a ředitelé sesterských společností ve Francii, Holandsku a Anglii, rozhodnuto zřídit novou společnost Bata Shoe Company of Canada, která měla vystavět velké továrny v Kanadě a USA. Krátce po okupaci nacistickým Německem Jan Antonín B., ve snaze udržet prosperitu firmy, dohodl přímo s představitelem nacistů Hermannem Göringem zapojení společnosti Baťa do velkoněmeckého válečného hospodářství a obstarávání surovin pro Hitlerovu Třetí říši. Se souhlasem okupačních úřadů odjel v červnu 1939 do USA, kde působil až do 1941. Odtud byl v souvislosti se vstupem USA do války proti Německu nucen odejít do Brazílie, kde vybudoval nové továrny, obchodní podniky i průmyslové městské celky (např. Batayporá) koncernu Baťa a vedl tam brazilskou část koncernu. Řízení podniků v Kanadě, USA a v dalších zemích převzal však již za druhé světové války syn zakladatele firmy Tomáš Jan (Thomas John) a vedl je i po válce. Jan Antonín B. si v Brazílii postupně získal uznání a stal se dokonce poradcem prezidenta pro otázky hospodářského rozvoje. V Československu byl po válce obviněn z kolaborace s nacistickým Německem a Národním soudem 2. 5. 1947 odsouzen v nepřítomnosti k 15 letům žaláře a propadnutí jmění ve prospěch státu. V devadesátých letech byl zčásti rehabilitován.
D: Výbor z článků a projevů v letech 1920–1936 (spoluautor), 1935; Budujeme stát pro 40 milionů lidí, 1937; Za obchodem kolem světa, 1937; Ideální průmyslové město, 1939.
L: B. Lehár, Dějiny Baťova koncernu, 1960; E. Valenta, Žil jsem s miliardářem, 1990; M. Ivanov, Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše, 1998 (1. vyd.); Tomeš 1, s. 56; J. Geršlová – M. Sekanina, Lexikon našich hospodářských dějin, 2003, s. 40.
Vlastislav Lacina