Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BABÁNEK Bohumil 21.6.1896-15.5.1963

{{Infobox - osoba
| jméno = Bohumil BABÁNEK
| obrázek = Babanek Bohumil portret.jpg
| datum narození = 21.6.1896
| místo narození = Smíchov (Praha)
| datum úmrtí = 15.5.1963
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 74- Architekt

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 157-158
}}

'''BABÁNEK, Bohumil,''' ''* 21. 6. 1896 Smíchov (Praha), † 15. 5. 1963 Brno, architekt, pedagog, teoretik architektury a urbanismu, scénograf a kostýmní výtvarník''

Pocházel z rodiny lékaře MUDr. Bohumila B. a jeho manželky
Justiny, rozené Hušové. Absolvoval nižší reálné gymnázium
na Smíchově a 1914 maturoval na vyšší reálce v Praze.
1914–20 studoval architekturu na ČVUT, externě dějiny
umění na UK (u K. Chytila a V. Birnbauma) a ochranu památek
na německé technice v Praze (K. Kühn). Před 2. státní
zkouškou vykonal dvouletou praxi v pražských projekčních
kancelářích architekta B. Slámy (pozemní stavby), A. Liebschera
(stavba měst) a A. Cechnera (ochrana památek).
Podnikl studijní cesty do Itálie, Francie, Německa, Rakouska
a do Srbska. Působil na české technice v Brně jako asistent
(1922), docent (1926), profesor (1936–48) a jako děkan
odboru architektury a pozemního stavitelství (1939/40).
Přednášel dějiny architektury, zejména starověku a novověku,
dále úvod do kompozice, ochranu památek, estetiku
inženýrských staveb a vedl praktická architektonická cvičení.
Po nuceném odchodu ze školy z politických důvodů pracoval
ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury (VÚVA)
v Brně (1951–58).

B. usiloval o avantgardní tvorbu, která má však v jeho podání
řadu tradičnějších prvků (např. osová symetrie a pravidelné
traktování fasády). Zvláštní pozornost věnoval divadelním
stavbám, o nichž napsal svou disertaci. Redigoval a komentoval
Vitruviovo dílo ''O architektuře'', v rukopise zůstaly
jeho studie o Vitruviovi a L. B. Albertim. B. vynikl a zaujal
svými svěžími a vtipně stylizovanými scénografickými a kostýmními
návrhy převážně pro brněnská divadla (1924–32).
Pozoruhodná je i plakátová tvorba (pro inscenaci operety
J. Offenbacha ''Bandité'', režie O. Nový; plakát výstavy brněnských
členů Klubu architektů; plakát pro Sokol Brno I). Stal
se členem Sdružení výtvarných umělců v Brně a brněnské
pobočky Klubu architektů. Je pochován na Ústředním hřbitově
v Brně spolu se svou manželkou, brněnskou herečkou
Lídou Boubelovou.

'''D:''' výběr – tištěné a rukopisné práce: Poznámky a prameny k definování architektonického
programu současného divadla, disertace, 1931; Vývoj názorů
na rekonstrukci měst, s kol., 1955; Rekonstrukce krajiny, rukopis; Vývoj
měst v severovýchodních Čechách, s D. Riedlem, rukopis; realizované stavby:
Hranice na Moravě – nájemní domy v ulici Jiřího z Poděbrad č. 1009
a ulici Nádražní č. 1046 (1928); Uherský Brod – dům v ulici Pod Valy č. 740
(1932–33); Nivnice – fara (1932–33) a Komenského měšťanská škola
(1932–35); Luhačovice – penzion MUDr. B. Šebesty na ulici Betty Smetanové
(1939); Brno – jako součást Výstavy soudobé kultury v Československu
se realizovaly B. drobnější a dnes již nedochované výstavní a prodejní objekty,
např. pavilonky Moravských novin, Kosteleckého uzenářství a fy
E. Schotz-Mandara-Écadé; vlastní rodinný dům v ulici E. Voračické č. 39
(1932–37); Třebíč – Živnostenská škola pokračovací (1930) a Obchodní
akademie (1930–31); regulační plány: Prostějov – náměstí a projekt pomníku
Svobody (1928, s F. Fabiánkem, 1. cena); Mukačevo (1933–34), Kyjov
(1933–34, s geometrem Prokešem, 2. v pořadí cen); Nivnice (1949); Vyškov
(1935–36, oceněno); soutěže: Masarykova chata na Šerlichu v Orlických horách (1920, cena); české divadlo v Praze (1922, s A. Liebscherem ml.,
čestné uznání), budova zastupitelského úřadu ČSR v Bělehradě (1924),
Bratislava – státní obchodní dům (1925, s V. Roštlapilem ml., odměna),
burza (do počátku 30. let, s týmž, 3. cena), divadlo (1928, nejvyšší udělená
cena); chirurgický pavilon nemocnice v Uherském Hradišti (1931); Brno –
Úřední budova města Brna (1932, 1. cena); německé divadlo (1935, oceněno);
české divadlo (1936, 3. cena, v užší soutěži 1937 2. cena); Osvětový
dům (1938); dětská ozdravovna v Rožnově pod Radhoštěm (1936); výpravy
a kostýmy k inscenacím: J. Offenbach: Bandité a Orfeus v podsvětí; W. Shakespeare:
Komedie plná omylů; J. Strauss: Cikánský baron; T. Tzara: Šáteček
z mlh; A. Arnoux: Světélko a medvědice; K. a J. Čapkové: Adam Stvořitel
(rovněž pro bratislavské divadlo); E. Rostand: Cyrano z Bergeracu; B. Martinů:
Voják a tanečnice; G. Verdi: Falstaff ; J. W. Goethe: Faust; H. Ibsen: Nepřítel
lidu (pro divadlo v Praze na Vinohradech); A. Dvořák: Dimitrij (pro
divadlo v Olomouci).

'''L:''' L. Kudělková – Z. Kudělka, Brněnští architekti a stavitelé 1919–39, in:
O nové Brno I, 2000, s. 73; J. Osolsobě, Architektura a pedagogické dílo
profesorů odboru architektury a pozemního stavitelství České vysoké školy
technické v Brně v letech 1919–39, disertace, 1999–2000.

'''P:''' Archiv VUT v Brně; MZM v Brně, divadelní oddělení; Muzeum města
Brna, oddělení architektury a urbanismu (pozůstalost).

Jana Osolsobě

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:74- Architekt]]
[[Kategorie:1896]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1963]]
[[Kategorie:Brno]]