BABÁNEK Bohumil 21.6.1896-15.5.1963: Porovnání verzí
(BABÁNEK_Bohumil_21.6.1896-15.5.1963) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 21.6.1896 | | datum narození = 21.6.1896 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Smíchov (Praha) |
| datum úmrtí = 15.5.1963 | | datum úmrtí = 15.5.1963 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BABÁNEK, Bohumil,''' ''* 21. 6. 1896 Smíchov (Praha), † 15. 5. 1963 Brno, architekt, pedagog, teoretik architektury a urbanismu, scénograf a kostýmní výtvarník'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny lékaře MUDr. Bohumila B. a jeho manželky | ||
+ | Justiny, rozené Hušové. Absolvoval nižší reálné gymnázium | ||
+ | na Smíchově a 1914 maturoval na vyšší reálce v Praze. | ||
+ | 1914–20 studoval architekturu na ČVUT, externě dějiny | ||
+ | umění na UK (u K. Chytila a V. Birnbauma) a ochranu památek | ||
+ | na německé technice v Praze (K. Kühn). Před 2. státní | ||
+ | zkouškou vykonal dvouletou praxi v pražských projekčních | ||
+ | kancelářích architekta B. Slámy (pozemní stavby), A. Liebschera | ||
+ | (stavba měst) a A. Cechnera (ochrana památek). | ||
+ | Podnikl studijní cesty do Itálie, Francie, Německa, Rakouska | ||
+ | a do Srbska. Působil na české technice v Brně jako asistent | ||
+ | (1922), docent (1926), profesor (1936–48) a jako děkan | ||
+ | odboru architektury a pozemního stavitelství (1939/40). | ||
+ | Přednášel dějiny architektury, zejména starověku a novověku, | ||
+ | dále úvod do kompozice, ochranu památek, estetiku | ||
+ | inženýrských staveb a vedl praktická architektonická cvičení. | ||
+ | Po nuceném odchodu ze školy z politických důvodů pracoval | ||
+ | ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury (VÚVA) | ||
+ | v Brně (1951–58). | ||
+ | |||
+ | B. usiloval o avantgardní tvorbu, která má však v jeho podání | ||
+ | řadu tradičnějších prvků (např. osová symetrie a pravidelné | ||
+ | traktování fasády). Zvláštní pozornost věnoval divadelním | ||
+ | stavbám, o nichž napsal svou disertaci. Redigoval a komentoval | ||
+ | Vitruviovo dílo ''O architektuře'', v rukopise zůstaly | ||
+ | jeho studie o Vitruviovi a L. B. Albertim. B. vynikl a zaujal | ||
+ | svými svěžími a vtipně stylizovanými scénografickými a kostýmními | ||
+ | návrhy převážně pro brněnská divadla (1924–32). | ||
+ | Pozoruhodná je i plakátová tvorba (pro inscenaci operety | ||
+ | J. Offenbacha ''Bandité'', režie O. Nový; plakát výstavy brněnských | ||
+ | členů Klubu architektů; plakát pro Sokol Brno I). Stal | ||
+ | se členem Sdružení výtvarných umělců v Brně a brněnské | ||
+ | pobočky Klubu architektů. Je pochován na Ústředním hřbitově | ||
+ | v Brně spolu se svou manželkou, brněnskou herečkou | ||
+ | Lídou Boubelovou. | ||
+ | |||
+ | D: výběr – tištěné a rukopisné práce: Poznámky a prameny k definování architektonického | ||
+ | programu současného divadla, disertace, 1931; Vývoj názorů | ||
+ | na rekonstrukci měst, s kol., 1955; Rekonstrukce krajiny, rukopis; Vývoj | ||
+ | měst v severovýchodních Čechách, s D. Riedlem, rukopis; realizované stavby: | ||
+ | Hranice na Moravě – nájemní domy v ulici Jiřího z Poděbrad č. 1009 | ||
+ | a ulici Nádražní č. 1046 (1928); Uherský Brod – dům v ulici Pod Valy č. 740 | ||
+ | (1932–33); Nivnice – fara (1932–33) a Komenského měšťanská škola | ||
+ | (1932–35); Luhačovice – penzion MUDr. B. Šebesty na ulici Betty Smetanové | ||
+ | (1939); Brno – jako součást Výstavy soudobé kultury v Československu | ||
+ | se realizovaly B. drobnější a dnes již nedochované výstavní a prodejní objekty, | ||
+ | např. pavilonky Moravských novin, Kosteleckého uzenářství a fy | ||
+ | E. Schotz-Mandara-Écadé; vlastní rodinný dům v ulici E. Voračické č. 39 | ||
+ | (1932–37); Třebíč – Živnostenská škola pokračovací (1930) a Obchodní | ||
+ | akademie (1930–31); regulační plány: Prostějov – náměstí a projekt pomníku | ||
+ | Svobody (1928, s F. Fabiánkem, 1. cena); Mukačevo (1933–34), Kyjov | ||
+ | (1933–34, s geometrem Prokešem, 2. v pořadí cen); Nivnice (1949); Vyškov | ||
+ | (1935–36, oceněno); soutěže: Masarykova chata na Šerlichu v Orlických horách (1920, cena); české divadlo v Praze (1922, s A. Liebscherem ml., | ||
+ | čestné uznání), budova zastupitelského úřadu ČSR v Bělehradě (1924), | ||
+ | Bratislava – státní obchodní dům (1925, s V. Roštlapilem ml., odměna), | ||
+ | burza (do počátku 30. let, s týmž, 3. cena), divadlo (1928, nejvyšší udělená | ||
+ | cena); chirurgický pavilon nemocnice v Uherském Hradišti (1931); Brno – | ||
+ | Úřední budova města Brna (1932, 1. cena); německé divadlo (1935, oceněno); | ||
+ | české divadlo (1936, 3. cena, v užší soutěži 1937 2. cena); Osvětový | ||
+ | dům (1938); dětská ozdravovna v Rožnově pod Radhoštěm (1936); výpravy | ||
+ | a kostýmy k inscenacím: J. Offenbach: Bandité a Orfeus v podsvětí; W. Shakespeare: | ||
+ | Komedie plná omylů; J. Strauss: Cikánský baron; T. Tzara: Šáteček | ||
+ | z mlh; A. Arnoux: Světélko a medvědice; K. a J. Čapkové: Adam Stvořitel | ||
+ | (rovněž pro bratislavské divadlo); E. Rostand: Cyrano z Bergeracu; B. Martinů: | ||
+ | Voják a tanečnice; G. Verdi: Falstaff ; J. W. Goethe: Faust; H. Ibsen: Nepřítel | ||
+ | lidu (pro divadlo v Praze na Vinohradech); A. Dvořák: Dimitrij (pro | ||
+ | divadlo v Olomouci). | ||
+ | |||
+ | L: L. Kudělková – Z. Kudělka, Brněnští architekti a stavitelé 1919–39, in: | ||
+ | O nové Brno I, 2000, s. 73; J. Osolsobě, Architektura a pedagogické dílo | ||
+ | profesorů odboru architektury a pozemního stavitelství České vysoké školy | ||
+ | technické v Brně v letech 1919–39, disertace, 1999–2000. | ||
+ | |||
+ | P: Archiv VUT v Brně; MZM v Brně, divadelní oddělení; Muzeum města | ||
+ | Brna, oddělení architektury a urbanismu (pozůstalost). | ||
+ | |||
+ | Jana Osolsobě | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1896]] | [[Kategorie:1896]] | ||
− | [[Kategorie:Praha | + | [[Kategorie:Praha]] |
[[Kategorie:1963]] | [[Kategorie:1963]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] |
Verze z 15. 3. 2016, 13:01
Bohumil BABÁNEK | |
Narození | 21.6.1896 |
---|---|
Místo narození | Smíchov (Praha) |
Úmrtí | 15.5.1963 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání | 74- Architekt |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39835 |
BABÁNEK, Bohumil, * 21. 6. 1896 Smíchov (Praha), † 15. 5. 1963 Brno, architekt, pedagog, teoretik architektury a urbanismu, scénograf a kostýmní výtvarník
Pocházel z rodiny lékaře MUDr. Bohumila B. a jeho manželky Justiny, rozené Hušové. Absolvoval nižší reálné gymnázium na Smíchově a 1914 maturoval na vyšší reálce v Praze. 1914–20 studoval architekturu na ČVUT, externě dějiny umění na UK (u K. Chytila a V. Birnbauma) a ochranu památek na německé technice v Praze (K. Kühn). Před 2. státní zkouškou vykonal dvouletou praxi v pražských projekčních kancelářích architekta B. Slámy (pozemní stavby), A. Liebschera (stavba měst) a A. Cechnera (ochrana památek). Podnikl studijní cesty do Itálie, Francie, Německa, Rakouska a do Srbska. Působil na české technice v Brně jako asistent (1922), docent (1926), profesor (1936–48) a jako děkan odboru architektury a pozemního stavitelství (1939/40). Přednášel dějiny architektury, zejména starověku a novověku, dále úvod do kompozice, ochranu památek, estetiku inženýrských staveb a vedl praktická architektonická cvičení. Po nuceném odchodu ze školy z politických důvodů pracoval ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury (VÚVA) v Brně (1951–58).
B. usiloval o avantgardní tvorbu, která má však v jeho podání řadu tradičnějších prvků (např. osová symetrie a pravidelné traktování fasády). Zvláštní pozornost věnoval divadelním stavbám, o nichž napsal svou disertaci. Redigoval a komentoval Vitruviovo dílo O architektuře, v rukopise zůstaly jeho studie o Vitruviovi a L. B. Albertim. B. vynikl a zaujal svými svěžími a vtipně stylizovanými scénografickými a kostýmními návrhy převážně pro brněnská divadla (1924–32). Pozoruhodná je i plakátová tvorba (pro inscenaci operety J. Offenbacha Bandité, režie O. Nový; plakát výstavy brněnských členů Klubu architektů; plakát pro Sokol Brno I). Stal se členem Sdružení výtvarných umělců v Brně a brněnské pobočky Klubu architektů. Je pochován na Ústředním hřbitově v Brně spolu se svou manželkou, brněnskou herečkou Lídou Boubelovou.
D: výběr – tištěné a rukopisné práce: Poznámky a prameny k definování architektonického programu současného divadla, disertace, 1931; Vývoj názorů na rekonstrukci měst, s kol., 1955; Rekonstrukce krajiny, rukopis; Vývoj měst v severovýchodních Čechách, s D. Riedlem, rukopis; realizované stavby: Hranice na Moravě – nájemní domy v ulici Jiřího z Poděbrad č. 1009 a ulici Nádražní č. 1046 (1928); Uherský Brod – dům v ulici Pod Valy č. 740 (1932–33); Nivnice – fara (1932–33) a Komenského měšťanská škola (1932–35); Luhačovice – penzion MUDr. B. Šebesty na ulici Betty Smetanové (1939); Brno – jako součást Výstavy soudobé kultury v Československu se realizovaly B. drobnější a dnes již nedochované výstavní a prodejní objekty, např. pavilonky Moravských novin, Kosteleckého uzenářství a fy E. Schotz-Mandara-Écadé; vlastní rodinný dům v ulici E. Voračické č. 39 (1932–37); Třebíč – Živnostenská škola pokračovací (1930) a Obchodní akademie (1930–31); regulační plány: Prostějov – náměstí a projekt pomníku Svobody (1928, s F. Fabiánkem, 1. cena); Mukačevo (1933–34), Kyjov (1933–34, s geometrem Prokešem, 2. v pořadí cen); Nivnice (1949); Vyškov (1935–36, oceněno); soutěže: Masarykova chata na Šerlichu v Orlických horách (1920, cena); české divadlo v Praze (1922, s A. Liebscherem ml., čestné uznání), budova zastupitelského úřadu ČSR v Bělehradě (1924), Bratislava – státní obchodní dům (1925, s V. Roštlapilem ml., odměna), burza (do počátku 30. let, s týmž, 3. cena), divadlo (1928, nejvyšší udělená cena); chirurgický pavilon nemocnice v Uherském Hradišti (1931); Brno – Úřední budova města Brna (1932, 1. cena); německé divadlo (1935, oceněno); české divadlo (1936, 3. cena, v užší soutěži 1937 2. cena); Osvětový dům (1938); dětská ozdravovna v Rožnově pod Radhoštěm (1936); výpravy a kostýmy k inscenacím: J. Offenbach: Bandité a Orfeus v podsvětí; W. Shakespeare: Komedie plná omylů; J. Strauss: Cikánský baron; T. Tzara: Šáteček z mlh; A. Arnoux: Světélko a medvědice; K. a J. Čapkové: Adam Stvořitel (rovněž pro bratislavské divadlo); E. Rostand: Cyrano z Bergeracu; B. Martinů: Voják a tanečnice; G. Verdi: Falstaff ; J. W. Goethe: Faust; H. Ibsen: Nepřítel lidu (pro divadlo v Praze na Vinohradech); A. Dvořák: Dimitrij (pro divadlo v Olomouci).
L: L. Kudělková – Z. Kudělka, Brněnští architekti a stavitelé 1919–39, in: O nové Brno I, 2000, s. 73; J. Osolsobě, Architektura a pedagogické dílo profesorů odboru architektury a pozemního stavitelství České vysoké školy technické v Brně v letech 1919–39, disertace, 1999–2000.
P: Archiv VUT v Brně; MZM v Brně, divadelní oddělení; Muzeum města Brna, oddělení architektury a urbanismu (pozůstalost).
Jana Osolsobě