BABÁNEK Karel 15.7.1872-19.5.1937: Porovnání verzí
(BABÁNEK_Karel_15.7.1872-19.5.1937) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 15.7.1872 | | datum narození = 15.7.1872 | ||
− | | místo narození = Březové Hory | + | | místo narození = Březové Hory (dnes část města Příbram) |
| datum úmrtí = 19.5.1937 | | datum úmrtí = 19.5.1937 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BABÁNEK, Karel,''' ''* 15. 7. 1872 Březové Hory u Příbrami, † 19. 5. 1937 Praha, básník, prozaik'' | ||
+ | |||
+ | Syn báňského odborníka a geologa Františka B. (1836 až | ||
+ | 1910). Maturoval na státním reálném gymnáziu v Příbrami | ||
+ | 1891. Po smrti matky se tři roky živil podomní prací. 1894 | ||
+ | až 1899 studoval na Právnické fakultě české univerzity v Praze, | ||
+ | potom působil jako soudní a notářský konceptní úředník. | ||
+ | Od 1917 pracoval na pražském magistrátu, kde dosáhl | ||
+ | titulu magistrátního rady. 1932 odešel na odpočinek. Jeho | ||
+ | básnické dílo vycházelo z okruhu časopisu ''Moderní'' ''revue'', | ||
+ | kam také B. trvale přispíval. Literárně debutoval 1896 v ''Almanachu'' | ||
+ | ''secese'' Stanislava K. Neumanna a sbírkou ''Vytržené'' | ||
+ | ''listy''. Uvedl se jako elegický dekadent, náladový lyrik samoty, smutku, odumírající přírody a především potulky večerním | ||
+ | městem. Gesto městského tuláctví ho sbližovalo s poezií Jana | ||
+ | Opolského i Karla Tomana a Viktora Dyka. Po pozdně dekadentní | ||
+ | sbírce ''Když'' ''slunce'' ''zapadá'' (1900) následovaly knihy | ||
+ | impresionistické zpěvnosti (''Písně'' ''tuláka'', 1902, ''Zaváté'' ''cesty'', | ||
+ | 1908 a ''Kniha'' ''písní'', 1908 se silnými baladickými tóny) nebo | ||
+ | knihy milostné rezignace (''Věčná'' ''píseň'', 1913, ''Píseň'' ''života'', | ||
+ | 1926). Bez většího úspěchu vyzněly pokusy o historickou reflexi (''České'' ''melodie'', 1910) a bilanční přírodní lyriku (''Večerní'' | ||
+ | ''zvony'', 1929, ''Ocúny'' ''na lukách'', 1935). Vzpomínce na padlé | ||
+ | z první světové války věnoval sbírku ''Podzimní'' ''sad'' (1934). | ||
+ | Jako satirik, prozaik a dramatik se neuplatnil, dvě knížky | ||
+ | pro mládež se symbolistickou stylizací se ocitly mimo dobové | ||
+ | literární proudy. Byl politický konzervativec, organizovaný ve | ||
+ | staročeské, od 1918 agrární straně. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' LČL 1, s. 105 (kde další literatura). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSND 1/1, s. 384; J. Kunc, Slovník soudobých českých spisovatelů. | ||
+ | 1918–1945, 1945, 1, s. 17n.; LČL 1, s. 104n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' LA PNP Praha. | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1872]] | [[Kategorie:1872]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Příbram]] |
[[Kategorie:1937]] | [[Kategorie:1937]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 15. 3. 2016, 13:22
Karel BABÁNEK | |
Narození | 15.7.1872 |
---|---|
Místo narození | Březové Hory (dnes část města Příbram) |
Úmrtí | 19.5.1937 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39837 |
BABÁNEK, Karel, * 15. 7. 1872 Březové Hory u Příbrami, † 19. 5. 1937 Praha, básník, prozaik
Syn báňského odborníka a geologa Františka B. (1836 až 1910). Maturoval na státním reálném gymnáziu v Příbrami 1891. Po smrti matky se tři roky živil podomní prací. 1894 až 1899 studoval na Právnické fakultě české univerzity v Praze, potom působil jako soudní a notářský konceptní úředník. Od 1917 pracoval na pražském magistrátu, kde dosáhl titulu magistrátního rady. 1932 odešel na odpočinek. Jeho básnické dílo vycházelo z okruhu časopisu Moderní revue, kam také B. trvale přispíval. Literárně debutoval 1896 v Almanachu secese Stanislava K. Neumanna a sbírkou Vytržené listy. Uvedl se jako elegický dekadent, náladový lyrik samoty, smutku, odumírající přírody a především potulky večerním městem. Gesto městského tuláctví ho sbližovalo s poezií Jana Opolského i Karla Tomana a Viktora Dyka. Po pozdně dekadentní sbírce Když slunce zapadá (1900) následovaly knihy impresionistické zpěvnosti (Písně tuláka, 1902, Zaváté cesty, 1908 a Kniha písní, 1908 se silnými baladickými tóny) nebo knihy milostné rezignace (Věčná píseň, 1913, Píseň života, 1926). Bez většího úspěchu vyzněly pokusy o historickou reflexi (České melodie, 1910) a bilanční přírodní lyriku (Večerní zvony, 1929, Ocúny na lukách, 1935). Vzpomínce na padlé z první světové války věnoval sbírku Podzimní sad (1934). Jako satirik, prozaik a dramatik se neuplatnil, dvě knížky pro mládež se symbolistickou stylizací se ocitly mimo dobové literární proudy. Byl politický konzervativec, organizovaný ve staročeské, od 1918 agrární straně.
D: LČL 1, s. 105 (kde další literatura).
L: OSND 1/1, s. 384; J. Kunc, Slovník soudobých českých spisovatelů. 1918–1945, 1945, 1, s. 17n.; LČL 1, s. 104n.
P: LA PNP Praha.
Martin Kučera