BABÁNEK Karel 15.7.1872-19.5.1937: Porovnání verzí

Z Personal
(BABÁNEK_Karel_15.7.1872-19.5.1937)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 15.7.1872
 
| datum narození = 15.7.1872
| místo narození = Březové Hory, o. Příbram
+
| místo narození = Březové Hory (dnes část města Příbram)
 
| datum úmrtí = 19.5.1937
 
| datum úmrtí = 19.5.1937
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel BABÁNEK
+
}}
 +
 
 +
'''BABÁNEK, Karel,''' ''* 15. 7. 1872 Březové Hory u Příbrami, † 19. 5. 1937 Praha, básník, prozaik''
 +
 
 +
Syn báňského odborníka a geologa Františka B. (1836 až
 +
1910). Maturoval na státním reálném gymnáziu v Příbrami
 +
1891. Po smrti matky se tři roky živil podomní prací. 1894
 +
až 1899 studoval na Právnické fakultě české univerzity v Praze,
 +
potom působil jako soudní a notářský konceptní úředník.
 +
Od 1917 pracoval na pražském magistrátu, kde dosáhl
 +
titulu magistrátního rady. 1932 odešel na odpočinek. Jeho
 +
básnické dílo vycházelo z okruhu časopisu ''Moderní'' ''revue'',
 +
kam také B. trvale přispíval. Literárně debutoval 1896 v ''Almanachu''
 +
''secese'' Stanislava K. Neumanna a sbírkou ''Vytržené''
 +
''listy''. Uvedl se jako elegický dekadent, náladový lyrik samoty, smutku, odumírající přírody a především potulky večerním
 +
městem. Gesto městského tuláctví ho sbližovalo s poezií Jana
 +
Opolského i Karla Tomana a Viktora Dyka. Po pozdně dekadentní
 +
sbírce ''Když'' ''slunce'' ''zapadá'' (1900) následovaly knihy
 +
impresionistické zpěvnosti (''Písně'' ''tuláka'', 1902, ''Zaváté'' ''cesty'',
 +
1908 a ''Kniha'' ''písní'', 1908 se silnými baladickými tóny) nebo
 +
knihy milostné rezignace (''Věčná'' ''píseň'', 1913, ''Píseň'' ''života'',
 +
1926). Bez většího úspěchu vyzněly pokusy o historickou reflexi (''České'' ''melodie'', 1910) a bilanční přírodní lyriku (''Večerní''
 +
''zvony'', 1929, ''Ocúny'' ''na lukách'', 1935). Vzpomínce na padlé
 +
z první světové války věnoval sbírku ''Podzimní'' ''sad'' (1934).
 +
Jako satirik, prozaik a dramatik se neuplatnil, dvě knížky
 +
pro mládež se symbolistickou stylizací se ocitly mimo dobové
 +
literární proudy. Byl politický konzervativec, organizovaný ve
 +
staročeské, od 1918 agrární straně.
 +
 
 +
'''D:''' LČL 1, s. 105 (kde další literatura).
 +
 
 +
'''L:''' OSND 1/1, s. 384; J. Kunc, Slovník soudobých českých spisovatelů.
 +
1918–1945, 1945, 1, s. 17n.; LČL 1, s. 104n.
 +
 
 +
'''P:''' LA PNP Praha.
 +
 
 +
Martin Kučera
  
== Literatura ==
 
LČL I, 104; OSN D I/1, 384; OSN 28, 76; Pozůstalost v LAPNP, s.3; Příbram, 12;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
 
[[Kategorie:1872]]
 
[[Kategorie:1872]]
[[Kategorie:Březové_Hory]]
+
[[Kategorie:Příbram]]
 
[[Kategorie:1937]]
 
[[Kategorie:1937]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 15. 3. 2016, 13:22

Karel BABÁNEK
Narození 15.7.1872
Místo narození Březové Hory (dnes část města Příbram)
Úmrtí 19.5.1937
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39837

BABÁNEK, Karel, * 15. 7. 1872 Březové Hory u Příbrami, † 19. 5. 1937 Praha, básník, prozaik

Syn báňského odborníka a geologa Františka B. (1836 až 1910). Maturoval na státním reálném gymnáziu v Příbrami 1891. Po smrti matky se tři roky živil podomní prací. 1894 až 1899 studoval na Právnické fakultě české univerzity v Praze, potom působil jako soudní a notářský konceptní úředník. Od 1917 pracoval na pražském magistrátu, kde dosáhl titulu magistrátního rady. 1932 odešel na odpočinek. Jeho básnické dílo vycházelo z okruhu časopisu Moderní revue, kam také B. trvale přispíval. Literárně debutoval 1896 v Almanachu secese Stanislava K. Neumanna a sbírkou Vytržené listy. Uvedl se jako elegický dekadent, náladový lyrik samoty, smutku, odumírající přírody a především potulky večerním městem. Gesto městského tuláctví ho sbližovalo s poezií Jana Opolského i Karla Tomana a Viktora Dyka. Po pozdně dekadentní sbírce Když slunce zapadá (1900) následovaly knihy impresionistické zpěvnosti (Písně tuláka, 1902, Zaváté cesty, 1908 a Kniha písní, 1908 se silnými baladickými tóny) nebo knihy milostné rezignace (Věčná píseň, 1913, Píseň života, 1926). Bez většího úspěchu vyzněly pokusy o historickou reflexi (České melodie, 1910) a bilanční přírodní lyriku (Večerní zvony, 1929, Ocúny na lukách, 1935). Vzpomínce na padlé z první světové války věnoval sbírku Podzimní sad (1934). Jako satirik, prozaik a dramatik se neuplatnil, dvě knížky pro mládež se symbolistickou stylizací se ocitly mimo dobové literární proudy. Byl politický konzervativec, organizovaný ve staročeské, od 1918 agrární straně.

D: LČL 1, s. 105 (kde další literatura).

L: OSND 1/1, s. 384; J. Kunc, Slovník soudobých českých spisovatelů. 1918–1945, 1945, 1, s. 17n.; LČL 1, s. 104n.

P: LA PNP Praha.

Martin Kučera