BABIČKA Josef 29.12.1905-22.1.1975: Porovnání verzí
(BABIČKA_Josef_29.12.1905-22.1.1975) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 29.12.1905 | | datum narození = 29.12.1905 | ||
− | | místo narození = Lety u | + | | místo narození = Lety u Prahy |
| datum úmrtí = 22.1.1975 | | datum úmrtí = 22.1.1975 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
− | | povolání = 6- Botanik | + | | povolání = 6- Botanik<br />7- Zoolog |
− | 7- Zoolog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 160 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BABIČKA, Josef,''' ''* 29. 12. 1905 Lety u Prahy, † 22. 1. 1975 Praha, botanik, rostlinný fyziolog, bakteriolog, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Studoval na reálném gymnáziu v Berouně. Po maturitě 1925 | ||
+ | si zapsal přírodopis a chemii na Přírodovědecké fakultě | ||
+ | UK. 1929 tam získal doktorát a začal pracovat jako asistent | ||
+ | prof. Bohumila Němce. 1936 se na téže fakultě habilitoval z fyziologie rostlin a mikrobiologie. Tyto obory a biochemie | ||
+ | pak tvořily základní zaměření jeho vědecké činnosti. Od | ||
+ | 1928 začal publikovat a ve svých prvních studiích upozornil | ||
+ | na přítomnost některých vzácných prvků v buňkách mořských | ||
+ | řas. Z podnětu prof. Silvestra Práta a ve spolupráci | ||
+ | s akademikem Jaroslavem Heyrovským se zabýval aplikací | ||
+ | polarografické metody pro stanovení bílkovin a těžkých | ||
+ | prvků u mikrobů a rostlin. Významně se podílel na výzkumu | ||
+ | B. Němce, který byl orientován na zjišťování zlata a jeho | ||
+ | ukládání v rostlinných tkáních. Studoval význam stopových | ||
+ | prvků ve výživě rostlin a jako jeden z prvních řešil u nás otázku | ||
+ | stimulátorů rostlinného růstu. V oblasti mikrobiologie | ||
+ | sledoval individuální přijímání kovů mikroorganismy a vliv | ||
+ | železa, niklu a kobaltu na jejich fyziologický stav, věnoval se | ||
+ | studiu biochemických vlastností stafylokoků, výskytu mikroflóry v různém prostředí a desinfekčním látkám. 1937 absolvoval | ||
+ | delší vědeckou stáž ve vědeckých ústavech AV SSSR. Po | ||
+ | uzavření vysokých škol 1939 odešel do Státního zdravotního | ||
+ | ústavu, v jehož biologické sekci pro drogy pracoval do 1945, | ||
+ | kdy přešel na Přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Tam byl | ||
+ | jmenován řádným profesorem. 1949 se vrátil do Prahy a stal | ||
+ | se vědeckým pracovníkem Zkušebního ústavu ministerstva | ||
+ | potravinářského průmyslu. Později přešel do Ústavu vědecko-technických informací ministerstva zemědělství a lesního | ||
+ | hospodářství. 1970–74 pracoval ve funkci náměstka ředitele | ||
+ | a vedoucího oddělení obecné mikrobiologie v Mikrobiologickém | ||
+ | ústavu ČSAV. Působil také v několika zájmových | ||
+ | organizacích: 1931 se stal zakládajícím členem Klubu přírodovědeckého | ||
+ | v Praze, 1940 mimořádným členem KČSN, | ||
+ | byl činný v Československé botanické společnosti. Dosáhl | ||
+ | vědecké hodnosti DrSc. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' bibliografie B. prací: V. Zalabák, Prof. Dr. J. B. – 60. let, in: Preslia 38, | ||
+ | 1966, s. 420n.; Mikrobi mezi námi, 1941; Ústavy Přírodovědecké fakulty | ||
+ | UK za německé okupace, in: Biologické listy 27, 1946, s. 7n.; Mikrobiologické | ||
+ | metody v potravinářském průmyslu, 1955. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' V. Zalabák, c. d., s. 420n.; J. Janeček – J. Rokos, Vesmír 54, 1975, s. 251; | ||
+ | Tomeš 1, s. 35n.; L. Skala, Naši předchůdci… 1, s. 15; J. Janko, Vědy o životě | ||
+ | v českých zemích 1750–1950, 1997, s. 542. | ||
+ | |||
+ | Jan Janko, Zdeněk Koleška | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:6- Botanik]] | [[Kategorie:6- Botanik]] | ||
[[Kategorie:7- Zoolog]] | [[Kategorie:7- Zoolog]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1905]] | [[Kategorie:1905]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Lety]] |
[[Kategorie:1975]] | [[Kategorie:1975]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 23. 9. 2019, 09:28
Josef BABIČKA | |
Narození | 29.12.1905 |
---|---|
Místo narození | Lety u Prahy |
Úmrtí | 22.1.1975 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
6- Botanik 7- Zoolog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 160 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39841 |
BABIČKA, Josef, * 29. 12. 1905 Lety u Prahy, † 22. 1. 1975 Praha, botanik, rostlinný fyziolog, bakteriolog, pedagog
Studoval na reálném gymnáziu v Berouně. Po maturitě 1925 si zapsal přírodopis a chemii na Přírodovědecké fakultě UK. 1929 tam získal doktorát a začal pracovat jako asistent prof. Bohumila Němce. 1936 se na téže fakultě habilitoval z fyziologie rostlin a mikrobiologie. Tyto obory a biochemie pak tvořily základní zaměření jeho vědecké činnosti. Od 1928 začal publikovat a ve svých prvních studiích upozornil na přítomnost některých vzácných prvků v buňkách mořských řas. Z podnětu prof. Silvestra Práta a ve spolupráci s akademikem Jaroslavem Heyrovským se zabýval aplikací polarografické metody pro stanovení bílkovin a těžkých prvků u mikrobů a rostlin. Významně se podílel na výzkumu B. Němce, který byl orientován na zjišťování zlata a jeho ukládání v rostlinných tkáních. Studoval význam stopových prvků ve výživě rostlin a jako jeden z prvních řešil u nás otázku stimulátorů rostlinného růstu. V oblasti mikrobiologie sledoval individuální přijímání kovů mikroorganismy a vliv železa, niklu a kobaltu na jejich fyziologický stav, věnoval se studiu biochemických vlastností stafylokoků, výskytu mikroflóry v různém prostředí a desinfekčním látkám. 1937 absolvoval delší vědeckou stáž ve vědeckých ústavech AV SSSR. Po uzavření vysokých škol 1939 odešel do Státního zdravotního ústavu, v jehož biologické sekci pro drogy pracoval do 1945, kdy přešel na Přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Tam byl jmenován řádným profesorem. 1949 se vrátil do Prahy a stal se vědeckým pracovníkem Zkušebního ústavu ministerstva potravinářského průmyslu. Později přešel do Ústavu vědecko-technických informací ministerstva zemědělství a lesního hospodářství. 1970–74 pracoval ve funkci náměstka ředitele a vedoucího oddělení obecné mikrobiologie v Mikrobiologickém ústavu ČSAV. Působil také v několika zájmových organizacích: 1931 se stal zakládajícím členem Klubu přírodovědeckého v Praze, 1940 mimořádným členem KČSN, byl činný v Československé botanické společnosti. Dosáhl vědecké hodnosti DrSc.
D: bibliografie B. prací: V. Zalabák, Prof. Dr. J. B. – 60. let, in: Preslia 38, 1966, s. 420n.; Mikrobi mezi námi, 1941; Ústavy Přírodovědecké fakulty UK za německé okupace, in: Biologické listy 27, 1946, s. 7n.; Mikrobiologické metody v potravinářském průmyslu, 1955.
L: V. Zalabák, c. d., s. 420n.; J. Janeček – J. Rokos, Vesmír 54, 1975, s. 251; Tomeš 1, s. 35n.; L. Skala, Naši předchůdci… 1, s. 15; J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750–1950, 1997, s. 542.
Jan Janko, Zdeněk Koleška