BABKA Miroslav 3.8.1901-12.1.1984: Porovnání verzí

Z Personal
(BABKA_Miroslav_3.8.1901-12.1.1984)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 3.8.1901
 
| datum narození = 3.8.1901
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 12.1.1984
 
| datum úmrtí = 12.1.1984
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
| povolání = 63- Spisovatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Miroslav BABKA
+
}}
 +
 
 +
'''BABKA, Miroslav,''' ''* 3. 8. 1901 Praha, † 12. 1. 1984 Praha, spisovatel, dramatik''
 +
 
 +
Jako rodilý Pražan prožil dětství a mládí ve velkoměstě, kde
 +
také vychodil obecnou i měšťanskou školu. 1915–16 studoval
 +
na soukromé Maděrově obchodní škole, pak vstoupil do
 +
služeb pražských velkoobchodů a patnáct let byl soukromým
 +
úředníkem. V šestadvaceti letech vstoupil do literatury jednoaktovým dramatickým pokusem ''Konec'' (1927) a současně
 +
(1927–28) se počal uplatňovat jako redaktor časopisů pro
 +
literaturu, divadlo a umění ''Vesna'' a ''Roj''. 1933 se stal členem
 +
redakční rady časopisu ''Jiskra'' ''mladých''. 1934 odešel ze svého
 +
zaměstnání a přijal místo u obce pražské. 1937 se oženil,
 +
1939 se stal otcem dcery Miroslavy. Po válce pracoval krátce
 +
jako knihovník Městské knihovny. V desetiletí od konce
 +
20. do konce 30. let proslul jako neobyčejně plodný autor
 +
nenáročných veseloher a lokálních frašek, hraných zejména
 +
pražskými, tehdy předměstskými divadly v Nuslích, Vršovicích,
 +
Holešovicích a na Žižkově (''Nový'' ''spasitel'', 1929, ''Poslední''
 +
''dobrodružství'' ''páně'' ''Doškovo'', premiéra 1931, ''Zlý'' ''táta'', 1933,
 +
''Láska'' ''v exekuci'', 1935, ''Manželská'' ''mezihra'', 1936, ''Dokonalý''
 +
''seladón'', 1937 aj.).
 +
 
 +
Byl znalcem pražského prostředí a dokázal obratně zobrazit
 +
důvěrně známý kolorit malých domácností velkoměsta, plný
 +
intrik, záletů a pavlačových scén. Kromě divadelních her psal
 +
i povídky, které od poloviny třicátých let otiskoval především
 +
v ''Národní'' ''politice'', ''Národním'' ''středu'', ''Národní'' ''republice'', ''Našem''
 +
''rozhlase'' a v časopise ''Za'' ''oponou''. 1946–49 byl sice členem
 +
Syndikátu českých spisovatelů, ale již od konce 30. let se literárně
 +
neprojevoval. Teprve v padesátých letech se po bezmála
 +
dvacetileté odmlce pokusil bezúspěšně o návrat k dramatické
 +
tvorbě hrou pro mládež ''Zelený'' ''mužíček'' (premiéra 1951,
 +
knižně 1960).
 +
 
 +
'''D:''' LČL 1, s. 106 (kde další literatura); Knihovna Divadelního ústavu, Praha
 +
(kde k dispozici 17 her v rozmnožené podobě).
 +
 
 +
'''L:''' Kulturní adresář 1936; LČL 1, s. 106, 3/2 dodatky, s. 1402; KSN 1,
 +
s. 373.
 +
 
 +
Jiří Rak
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
 
[[Kategorie:1901]]
 
[[Kategorie:1901]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1984]]
 
[[Kategorie:1984]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 15. 3. 2016, 14:27

Miroslav BABKA
Narození 3.8.1901
Místo narození Praha
Úmrtí 12.1.1984
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39847

BABKA, Miroslav, * 3. 8. 1901 Praha, † 12. 1. 1984 Praha, spisovatel, dramatik

Jako rodilý Pražan prožil dětství a mládí ve velkoměstě, kde také vychodil obecnou i měšťanskou školu. 1915–16 studoval na soukromé Maděrově obchodní škole, pak vstoupil do služeb pražských velkoobchodů a patnáct let byl soukromým úředníkem. V šestadvaceti letech vstoupil do literatury jednoaktovým dramatickým pokusem Konec (1927) a současně (1927–28) se počal uplatňovat jako redaktor časopisů pro literaturu, divadlo a umění Vesna a Roj. 1933 se stal členem redakční rady časopisu Jiskra mladých. 1934 odešel ze svého zaměstnání a přijal místo u obce pražské. 1937 se oženil, 1939 se stal otcem dcery Miroslavy. Po válce pracoval krátce jako knihovník Městské knihovny. V desetiletí od konce 20. do konce 30. let proslul jako neobyčejně plodný autor nenáročných veseloher a lokálních frašek, hraných zejména pražskými, tehdy předměstskými divadly v Nuslích, Vršovicích, Holešovicích a na Žižkově (Nový spasitel, 1929, Poslední dobrodružství páně Doškovo, premiéra 1931, Zlý táta, 1933, Láska v exekuci, 1935, Manželská mezihra, 1936, Dokonalý seladón, 1937 aj.).

Byl znalcem pražského prostředí a dokázal obratně zobrazit důvěrně známý kolorit malých domácností velkoměsta, plný intrik, záletů a pavlačových scén. Kromě divadelních her psal i povídky, které od poloviny třicátých let otiskoval především v Národní politice, Národním středu, Národní republice, Našem rozhlase a v časopise Za oponou. 1946–49 byl sice členem Syndikátu českých spisovatelů, ale již od konce 30. let se literárně neprojevoval. Teprve v padesátých letech se po bezmála dvacetileté odmlce pokusil bezúspěšně o návrat k dramatické tvorbě hrou pro mládež Zelený mužíček (premiéra 1951, knižně 1960).

D: LČL 1, s. 106 (kde další literatura); Knihovna Divadelního ústavu, Praha (kde k dispozici 17 her v rozmnožené podobě).

L: Kulturní adresář 1936; LČL 1, s. 106, 3/2 dodatky, s. 1402; KSN 1, s. 373.

Jiří Rak