BABRAJOVÁ Olga 17.4.1923-3.2.1993: Porovnání verzí
(BABRAJOVÁ_Olga_17.4.1923-3.2.1993) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 17.4.1923 | | datum narození = 17.4.1923 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Kojetín u Nového Jičína |
| datum úmrtí = 3.2.1993 | | datum úmrtí = 3.2.1993 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
| povolání = 75- Sochař nebo medailér | | povolání = 75- Sochař nebo medailér | ||
88- Umělecký řemeslník | 88- Umělecký řemeslník | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BABRAJOVÁ, Olga''' ''(roz. Schicková),'' ''* 17. 4. 1923 Kojetín u Nového Jičína, † 3. 2. 1993, Brno, sochařka, keramička'' | ||
+ | |||
+ | Studovala na Škole umění ve Zlíně u prof. Vincence Makovského | ||
+ | a Eduarda Miléna. Na přelomu 40. a 50. let se | ||
+ | věnovala hlavně malbě. Zpracovávala dobově poplatná témata | ||
+ | (''Agitace'' ''pro JZD'', 1952), krajinářské náměty a portréty | ||
+ | (''Krajina'' ''u Rousínova'', ''Autoportrét'', oba 1953). Začala také | ||
+ | vystavovat na kolektivních výstavách v Brně. Později se věnovala | ||
+ | především keramické tvorbě. Pro různá místa na Moravě | ||
+ | realizovala několik veřejných zakázek. S manželem Konrádem | ||
+ | B. (1921–1991) se rozešla. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Mozaika, Kulturní dům, Těrlicko (1963); keramická plastika, obřadní síň, | ||
+ | Modřice (1973); keramická mozaika, nákupní středisko, Hluk (1977); keramické | ||
+ | reliéfy, restaurace, Vsetín (1982); samostatná výstava v Malé galerii, | ||
+ | Brno (1982); kolektivní výstavy: Výstava užitého umění, MG, Brno (1970); | ||
+ | Drobná plastika jihomoravských výtvarníků, Dům umění, Brno (1984). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Toman D, s. 21; SČSVU 1, s. 61; Z. Chmel, Galerie brněnských osobností, | ||
+ | 1998, s. 10; O. Schick, O. B.-Schicková. Otomar Schick, 1991. | ||
+ | |||
+ | Tomáš Sekyrka | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | [[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | ||
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | [[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1923]] | [[Kategorie:1923]] | ||
+ | [[Kategorie:Kojetín]] | ||
[[Kategorie:1993]] | [[Kategorie:1993]] | ||
+ | [[Kategorie:Brno]] |
Verze z 15. 3. 2016, 15:37
Olga BABRAJOVÁ | |
Narození | 17.4.1923 |
---|---|
Místo narození | Kojetín u Nového Jičína |
Úmrtí | 3.2.1993 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání |
75- Sochař nebo medailér 88- Umělecký řemeslník |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=84798 |
BABRAJOVÁ, Olga (roz. Schicková), * 17. 4. 1923 Kojetín u Nového Jičína, † 3. 2. 1993, Brno, sochařka, keramička
Studovala na Škole umění ve Zlíně u prof. Vincence Makovského a Eduarda Miléna. Na přelomu 40. a 50. let se věnovala hlavně malbě. Zpracovávala dobově poplatná témata (Agitace pro JZD, 1952), krajinářské náměty a portréty (Krajina u Rousínova, Autoportrét, oba 1953). Začala také vystavovat na kolektivních výstavách v Brně. Později se věnovala především keramické tvorbě. Pro různá místa na Moravě realizovala několik veřejných zakázek. S manželem Konrádem B. (1921–1991) se rozešla.
D: Mozaika, Kulturní dům, Těrlicko (1963); keramická plastika, obřadní síň, Modřice (1973); keramická mozaika, nákupní středisko, Hluk (1977); keramické reliéfy, restaurace, Vsetín (1982); samostatná výstava v Malé galerii, Brno (1982); kolektivní výstavy: Výstava užitého umění, MG, Brno (1970); Drobná plastika jihomoravských výtvarníků, Dům umění, Brno (1984).
L: Toman D, s. 21; SČSVU 1, s. 61; Z. Chmel, Galerie brněnských osobností, 1998, s. 10; O. Schick, O. B.-Schicková. Otomar Schick, 1991.
Tomáš Sekyrka