BABRAJ Konrád 22.4.1921-26.5.1991: Porovnání verzí
(BABRAJ_Konrád_22.4.1921-26.5.1991) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 22.4.1921 | | datum narození = 22.4.1921 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Michálkovice (Ostrava) |
| datum úmrtí = 26.5.1991 | | datum úmrtí = 26.5.1991 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
| povolání = 75- Sochař nebo medailér | | povolání = 75- Sochař nebo medailér | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BABRAJ, Konrád,''' ''* 22. 4. 1921 Michálkovice (Ostrava), † 26. 5. 1991 Brno, sochař'' | ||
+ | |||
+ | Na svou profesi se připravoval 1939–43 na Škole umění ve | ||
+ | Zlíně. Absolvoval u prof. Vincence Makovského, s nímž | ||
+ | 1947 odešel na Fakultu architektury VUT v Brně. Tam působil | ||
+ | do 1950. Pro moravská města vytvořil řadu pomníků | ||
+ | i volných plastik na tehdy vyžadovaná témata (''Pamětní'' ''deska'' ''umučeným –'' ''Spytihněv'', 1945; ''Portrét'' ''J. Kainara'', 1952; ''Čest'' | ||
+ | ''budovatelům'' ''NHKG'', 1952; ''Památníky'' ''osvobození'' – Znojmo, | ||
+ | 1953, Žďár nad Sázavou, 1954), které řešil víceméně popisným | ||
+ | způsobem. Prokázal v nich ovšem schopnost monumentalizovat | ||
+ | a prostorově komponovat figuru. Vedle sochařství se | ||
+ | zabýval také scénografií (N. R. Nash, ''Obchodník s'' ''deštěm'', | ||
+ | 1967), keramickou tvorbou, malbou a kresbou, v nichž lépe | ||
+ | vyjádřil vlastní přístupy a názory. Na obrazech, malovaných | ||
+ | volným rukopisem, se B. věnoval portrétům, výjevům ze | ||
+ | života Karla IV. i svérázným kompozicím, pohybujícím se | ||
+ | mezi radostným žertem a zatrpklou sebeironií. 1954 se stal | ||
+ | laureátem Státní ceny Klementa Gottwalda II. stupně, 1975 | ||
+ | byl oceněn v soutěži k 30. výročí osvobození. S manželkou | ||
+ | Olgou, rozenou Schickovou (1923–1993) se rozešel. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Památník Miloše Sýkory, Ostrava (1965); Rodina, Bohumín (1970); Prometheus, | ||
+ | hotel Atom, Ostrava (1980). Zastoupen ve sbírkách MZM a Státní | ||
+ | galerie Zlín; Samostatná výstava, Brno Dům pánů z Kunštátu (1971). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Toman 1, s. 31; Toman D, s. 21; SČSVU 1, s. 61; Z. Chmel, Galerie | ||
+ | brněnských osobností 1, 1998. | ||
+ | |||
+ | Tomáš Sekyrka | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | [[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1921]] | [[Kategorie:1921]] | ||
+ | [[Kategorie:Ostrava]] | ||
[[Kategorie:1991]] | [[Kategorie:1991]] | ||
+ | [[Kategorie:Brno]] |
Verze z 15. 3. 2016, 15:31
Konrád BABRAJ | |
Narození | 22.4.1921 |
---|---|
Místo narození | Michálkovice (Ostrava) |
Úmrtí | 26.5.1991 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39859 |
BABRAJ, Konrád, * 22. 4. 1921 Michálkovice (Ostrava), † 26. 5. 1991 Brno, sochař
Na svou profesi se připravoval 1939–43 na Škole umění ve Zlíně. Absolvoval u prof. Vincence Makovského, s nímž 1947 odešel na Fakultu architektury VUT v Brně. Tam působil do 1950. Pro moravská města vytvořil řadu pomníků i volných plastik na tehdy vyžadovaná témata (Pamětní deska umučeným – Spytihněv, 1945; Portrét J. Kainara, 1952; Čest budovatelům NHKG, 1952; Památníky osvobození – Znojmo, 1953, Žďár nad Sázavou, 1954), které řešil víceméně popisným způsobem. Prokázal v nich ovšem schopnost monumentalizovat a prostorově komponovat figuru. Vedle sochařství se zabýval také scénografií (N. R. Nash, Obchodník s deštěm, 1967), keramickou tvorbou, malbou a kresbou, v nichž lépe vyjádřil vlastní přístupy a názory. Na obrazech, malovaných volným rukopisem, se B. věnoval portrétům, výjevům ze života Karla IV. i svérázným kompozicím, pohybujícím se mezi radostným žertem a zatrpklou sebeironií. 1954 se stal laureátem Státní ceny Klementa Gottwalda II. stupně, 1975 byl oceněn v soutěži k 30. výročí osvobození. S manželkou Olgou, rozenou Schickovou (1923–1993) se rozešel.
D: Památník Miloše Sýkory, Ostrava (1965); Rodina, Bohumín (1970); Prometheus, hotel Atom, Ostrava (1980). Zastoupen ve sbírkách MZM a Státní galerie Zlín; Samostatná výstava, Brno Dům pánů z Kunštátu (1971).
L: Toman 1, s. 31; Toman D, s. 21; SČSVU 1, s. 61; Z. Chmel, Galerie brněnských osobností 1, 1998.
Tomáš Sekyrka