Biografický slovník
BABUŠKA Milan 20.11.1884-17.10.1953: Porovnání verzí
(BABUŠKA_Milan_20.11.1884-17.10.1953) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 20.11.1884 | | datum narození = 20.11.1884 | ||
| − | | místo narození = Dubí ( | + | | místo narození = Dubí (Kladno) |
| datum úmrtí = 17.10.1953 | | datum úmrtí = 17.10.1953 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | BABUŠKA, Milan, * 20. 11. 1884 Dubí (Kladno), † 17. 10. 1953 Praha, architekt, hudebník, pedagog | ||
| + | |||
| + | Otec, železniční inženýr, patřil k projektantům buštěhradské | ||
| + | dráhy. B. absolvoval vyšší reálku v Rakovníku a Českou vysokou | ||
| + | školu technickou v Praze, odbor pozemního stavitelství | ||
| + | a architektury. Kromě toho absolvoval hudební konzervatoř | ||
| + | a založil Symfonický orchestr, složený převážně z techniků. | ||
| + | Ten byl 1910 spojen s Akademickým orchestrem a Akademickým | ||
| + | pěveckým sborem v jednotné hudební těleso a B. | ||
| + | je asi rok vedl. Byl též hostujícím dirigentem České filharmonie. 1911 byl jmenován profesorem Státní průmyslové | ||
| + | školy v Jaroměři, 1914 získal doktorát technických věd. Po | ||
| + | vypuknutí první světové války narukoval. 1919 byl přeložen | ||
| + | do Prahy na První státní průmyslovou školu. 1923 opustil | ||
| + | státní službu, u Zemského úřadu složil autorizační zkoušku | ||
| + | a založil vlastní projektantskou praxi. Účastnil se mnoha | ||
| + | veřejných soutěží, především na projektování škol. Jím vyprojektované | ||
| + | školní budovy vyrostly nejen v českých zemích, | ||
| + | ale i v polském Zdobunově a v bulharském Vojvodově. Kromě | ||
| + | toho byl autorem návrhů mj. budovy poštovního úřadu | ||
| + | v Náchodě, lázeňských budov v Lázních Bohdaneč, Velichovkách | ||
| + | a Jáchymově, železáren v Podbrezové na Slovensku, letiště | ||
| + | v Trenčíně, sokolovny v Hradci Králové ad. Projektoval | ||
| + | i menší stavby, kupř. v Praze čerpací stanici na Ořechovce | ||
| + | (1925), 1926–31 se podílel i na stavbě budovy Právnické fakulty | ||
| + | UK. K jeho nejznámějším dílům patří projekty budov | ||
| + | Národního technického muzea a Zemědělského muzea (obě | ||
| + | 1938–41) v Praze na Letné. Stál u zrodu časopisu ''Architekt''. | ||
| + | Byl členem spolku Mánes a Svazu výtvarných umělců. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' -ek, K šedesátce arch. Ing. Prof. dr. M. B., in: Věstník SIA, 20. 11. 1944; | ||
| + | SČSVU 1, s. 61n.; Toman 1, s. 31; ISN 2, s. 110; J. Uhlíř, Významní rodáci a kulturně | ||
| + | političtí pracovníci Jaroměře, in: Minulostí Jaroměře 1, 1968, s. 193. | ||
| + | |||
| + | Milada Sekyrková | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1884]] | [[Kategorie:1884]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Kladno]] |
[[Kategorie:1953]] | [[Kategorie:1953]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 15. 3. 2016, 15:42
| Milan BABUŠKA | |
 | |
| Narození | 20.11.1884 |
|---|---|
| Místo narození | Dubí (Kladno) |
| Úmrtí | 17.10.1953 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 74- Architekt |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39862 |
BABUŠKA, Milan, * 20. 11. 1884 Dubí (Kladno), † 17. 10. 1953 Praha, architekt, hudebník, pedagog
Otec, železniční inženýr, patřil k projektantům buštěhradské dráhy. B. absolvoval vyšší reálku v Rakovníku a Českou vysokou školu technickou v Praze, odbor pozemního stavitelství a architektury. Kromě toho absolvoval hudební konzervatoř a založil Symfonický orchestr, složený převážně z techniků. Ten byl 1910 spojen s Akademickým orchestrem a Akademickým pěveckým sborem v jednotné hudební těleso a B. je asi rok vedl. Byl též hostujícím dirigentem České filharmonie. 1911 byl jmenován profesorem Státní průmyslové školy v Jaroměři, 1914 získal doktorát technických věd. Po vypuknutí první světové války narukoval. 1919 byl přeložen do Prahy na První státní průmyslovou školu. 1923 opustil státní službu, u Zemského úřadu složil autorizační zkoušku a založil vlastní projektantskou praxi. Účastnil se mnoha veřejných soutěží, především na projektování škol. Jím vyprojektované školní budovy vyrostly nejen v českých zemích, ale i v polském Zdobunově a v bulharském Vojvodově. Kromě toho byl autorem návrhů mj. budovy poštovního úřadu v Náchodě, lázeňských budov v Lázních Bohdaneč, Velichovkách a Jáchymově, železáren v Podbrezové na Slovensku, letiště v Trenčíně, sokolovny v Hradci Králové ad. Projektoval i menší stavby, kupř. v Praze čerpací stanici na Ořechovce (1925), 1926–31 se podílel i na stavbě budovy Právnické fakulty UK. K jeho nejznámějším dílům patří projekty budov Národního technického muzea a Zemědělského muzea (obě 1938–41) v Praze na Letné. Stál u zrodu časopisu Architekt. Byl členem spolku Mánes a Svazu výtvarných umělců.
L: -ek, K šedesátce arch. Ing. Prof. dr. M. B., in: Věstník SIA, 20. 11. 1944; SČSVU 1, s. 61n.; Toman 1, s. 31; ISN 2, s. 110; J. Uhlíř, Významní rodáci a kulturně političtí pracovníci Jaroměře, in: Minulostí Jaroměře 1, 1968, s. 193.
Milada Sekyrková
