BACH Friedrich 13.3.1817-5.11.1865: Porovnání verzí
(BACH_Friedrich_13.3.1817-5.9.1865) |
|||
Řádka 4: | Řádka 4: | ||
| datum narození = 13.3.1817 | | datum narození = 13.3.1817 | ||
| místo narození = Hradec Králové | | místo narození = Hradec Králové | ||
− | | datum úmrtí = 5. | + | | datum úmrtí = 5.11.1865 |
− | | místo úmrtí = Vršac | + | | místo úmrtí = Vršac (Srbsko) |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
15- Lékaři | 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
− | + | '''BACH, Friedrich,''' ''* 13. 3. 1817 Hradec Králové, † 5. 11. 1865 Vršac (Srbsko), lékař, básník, hudebník'' | |
+ | |||
+ | Roku 1824 se s rodiči přistěhoval do Prahy, kde absolvoval | ||
+ | staroměstské akademické gymnázium. Na Karlo-Ferdinandově | ||
+ | univerzitě vystudoval filozofii a lékařství, doktorem | ||
+ | medicíny byl od 1844. Lékařskou praxi zahájil v Praze | ||
+ | a okolí. 1847 odjel jako železniční lékař do Banátu (dnes | ||
+ | Rumunsko) do Oravice (Oraviţa) pomáhat proti tyfové epidemii | ||
+ | a v oblasti pak již zůstal. 1851 se stal důlním lékařem | ||
+ | ve Steyerdorfu (dnes Anina) a od 1855 v Režici (dnes Reșiţa). | ||
+ | Ve druhé polovině 30. let napsal své první básně, německé | ||
+ | i české. Pro B. byla charakteristická uvolněná stavba verše. | ||
+ | Ve své tvorbě se hlásil k inspiraci dílem Karla Hynka Máchy. | ||
+ | Po 1837 patřil ke skupině literátů kolem časopisu ''Ost und'' | ||
+ | ''West'', podporujících spolupráci Čechů a Němců v Čechách. | ||
+ | Poprvé na sebe upozornil cyklem romanticky laděných básní | ||
+ | ''Lieder'' ''vom'' ''Sterben'' (1838) a první básnickou sbírkou ''Die'' | ||
+ | ''Sensitiven'' (1839), kterou později vydal v rozšířeném vydání | ||
+ | pod názvem ''Gedichte'' (1847), od 1843 publikoval v ''Květech''. | ||
+ | Poslední báseň ''Ex ponto,'' ''vzpomínka'' ''na Vyšehrad'' uveřejnil | ||
+ | 1854 v almanachu vydaném u příležitosti svatby císaře Františka | ||
+ | Josefa I. Byl také výtečným pianistou (studoval u V. J. | ||
+ | Tomáška). Patřil k okruhu hudebníků, kteří v Praze ve 40. | ||
+ | letech propagovali romantismus. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' soupis in: J. Reinwarth, F. B., Gedichte, 1900, sv. 3. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Wurzbach 1, s. 110n.; OSN 3, s. 87; BL 1, s. 37; R. Wolkan, Geschichte | ||
+ | der deutschen Literatur in Böhmen und in Sudetenländern, Augsburg 1925, | ||
+ | s. 59 ad.; (E. Hanslick), Dokonalý antiwagnerián. Paměti, fejetony, kritiky, | ||
+ | výbor z díla, 1992, s. 18n.; J. Peřina, Přehledné dějiny vztahů české a německo-české literatury v 19. století, 1996, s. 112; B. a E. Lomnäs – D. Strauss, Auf der Suche nach der poetischen Zeit. Der Prager Davidsbund 1–2, Saarbrücken | ||
+ | 1999, zvl. sv. 1, s. 65n., 178n., sv. 2, s. 206n., 292n. | ||
+ | |||
+ | Jitka Lněničková, Jitka Ludvová | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1817]] | [[Kategorie:1817]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Hradec Králové]] |
[[Kategorie:1865]] | [[Kategorie:1865]] | ||
[[Kategorie:Vršac]] | [[Kategorie:Vršac]] |
Verze z 18. 3. 2016, 11:32
Friedrich BACH | |
Narození | 13.3.1817 |
---|---|
Místo narození | Hradec Králové |
Úmrtí | 5.11.1865 |
Místo úmrtí | Vršac (Srbsko) |
Povolání |
63- Spisovatel 15- Lékaři |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39902 |
BACH, Friedrich, * 13. 3. 1817 Hradec Králové, † 5. 11. 1865 Vršac (Srbsko), lékař, básník, hudebník
Roku 1824 se s rodiči přistěhoval do Prahy, kde absolvoval staroměstské akademické gymnázium. Na Karlo-Ferdinandově univerzitě vystudoval filozofii a lékařství, doktorem medicíny byl od 1844. Lékařskou praxi zahájil v Praze a okolí. 1847 odjel jako železniční lékař do Banátu (dnes Rumunsko) do Oravice (Oraviţa) pomáhat proti tyfové epidemii a v oblasti pak již zůstal. 1851 se stal důlním lékařem ve Steyerdorfu (dnes Anina) a od 1855 v Režici (dnes Reșiţa). Ve druhé polovině 30. let napsal své první básně, německé i české. Pro B. byla charakteristická uvolněná stavba verše. Ve své tvorbě se hlásil k inspiraci dílem Karla Hynka Máchy. Po 1837 patřil ke skupině literátů kolem časopisu Ost und West, podporujících spolupráci Čechů a Němců v Čechách. Poprvé na sebe upozornil cyklem romanticky laděných básní Lieder vom Sterben (1838) a první básnickou sbírkou Die Sensitiven (1839), kterou později vydal v rozšířeném vydání pod názvem Gedichte (1847), od 1843 publikoval v Květech. Poslední báseň Ex ponto, vzpomínka na Vyšehrad uveřejnil 1854 v almanachu vydaném u příležitosti svatby císaře Františka Josefa I. Byl také výtečným pianistou (studoval u V. J. Tomáška). Patřil k okruhu hudebníků, kteří v Praze ve 40. letech propagovali romantismus.
D: soupis in: J. Reinwarth, F. B., Gedichte, 1900, sv. 3.
L: Wurzbach 1, s. 110n.; OSN 3, s. 87; BL 1, s. 37; R. Wolkan, Geschichte der deutschen Literatur in Böhmen und in Sudetenländern, Augsburg 1925, s. 59 ad.; (E. Hanslick), Dokonalý antiwagnerián. Paměti, fejetony, kritiky, výbor z díla, 1992, s. 18n.; J. Peřina, Přehledné dějiny vztahů české a německo-české literatury v 19. století, 1996, s. 112; B. a E. Lomnäs – D. Strauss, Auf der Suche nach der poetischen Zeit. Der Prager Davidsbund 1–2, Saarbrücken 1999, zvl. sv. 1, s. 65n., 178n., sv. 2, s. 206n., 292n.
Jitka Lněničková, Jitka Ludvová