BACH Friedrich 13.3.1817-5.11.1865: Porovnání verzí

Z Personal
(BACH_Friedrich_13.3.1817-5.9.1865)
 
Řádka 4: Řádka 4:
 
| datum narození = 13.3.1817
 
| datum narození = 13.3.1817
 
| místo narození = Hradec Králové
 
| místo narození = Hradec Králové
| datum úmrtí = 5.9.1865
+
| datum úmrtí = 5.11.1865
| místo úmrtí = Vršac
+
| místo úmrtí = Vršac (Srbsko)
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
15- Lékaři
 
15- Lékaři
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Friedrich BACH
+
}}
  
== Literatura ==
+
'''BACH, Friedrich,''' ''* 13. 3. 1817 Hradec Králové, † 5. 11. 1865 Vršac (Srbsko), lékař, básník, hudebník''
 +
 
 +
Roku 1824 se s rodiči přistěhoval do Prahy, kde absolvoval
 +
staroměstské akademické gymnázium. Na Karlo-Ferdinandově
 +
univerzitě vystudoval filozofii a lékařství, doktorem
 +
medicíny byl od 1844. Lékařskou praxi zahájil v Praze
 +
a okolí. 1847 odjel jako železniční lékař do Banátu (dnes
 +
Rumunsko) do Oravice (Oraviţa) pomáhat proti tyfové epidemii
 +
a v oblasti pak již zůstal. 1851 se stal důlním lékařem
 +
ve Steyerdorfu (dnes Anina) a od 1855 v Režici (dnes Reșiţa).
 +
Ve druhé polovině 30. let napsal své první básně, německé
 +
i české. Pro B. byla charakteristická uvolněná stavba verše.
 +
Ve své tvorbě se hlásil k inspiraci dílem Karla Hynka Máchy.
 +
Po 1837 patřil ke skupině literátů kolem časopisu ''Ost und''
 +
''West'', podporujících spolupráci Čechů a Němců v Čechách.
 +
Poprvé na sebe upozornil cyklem romanticky laděných básní
 +
''Lieder'' ''vom'' ''Sterben'' (1838) a první básnickou sbírkou ''Die''
 +
''Sensitiven'' (1839), kterou později vydal v rozšířeném vydání
 +
pod názvem ''Gedichte'' (1847), od 1843 publikoval v ''Květech''.
 +
Poslední báseň ''Ex ponto,'' ''vzpomínka'' ''na Vyšehrad'' uveřejnil
 +
1854 v almanachu vydaném u příležitosti svatby císaře Františka
 +
Josefa I. Byl také výtečným pianistou (studoval u V. J.
 +
Tomáška). Patřil k okruhu hudebníků, kteří v Praze ve 40.
 +
letech propagovali romantismus.
 +
 
 +
'''D:''' soupis in: J. Reinwarth, F. B., Gedichte, 1900, sv. 3.
 +
 
 +
'''L:''' Wurzbach 1, s. 110n.; OSN 3, s. 87; BL 1, s. 37; R. Wolkan, Geschichte
 +
der deutschen Literatur in Böhmen und in Sudetenländern, Augsburg 1925,
 +
s. 59 ad.; (E. Hanslick), Dokonalý antiwagnerián. Paměti, fejetony, kritiky,
 +
výbor z díla, 1992, s. 18n.; J. Peřina, Přehledné dějiny vztahů české a německo-české literatury v 19. století, 1996, s. 112; B. a E. Lomnäs – D. Strauss, Auf der Suche nach der poetischen Zeit. Der Prager Davidsbund 1–2, Saarbrücken
 +
1999, zvl. sv. 1, s. 65n., 178n., sv. 2, s. 206n., 292n.
 +
 
 +
Jitka Lněničková, Jitka Ludvová
 
    
 
    
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
 
[[Kategorie:1817]]
 
[[Kategorie:1817]]
[[Kategorie:Hradec_Králové]]
+
[[Kategorie:Hradec Králové]]
 
[[Kategorie:1865]]
 
[[Kategorie:1865]]
 
[[Kategorie:Vršac]]
 
[[Kategorie:Vršac]]

Verze z 18. 3. 2016, 11:32

Friedrich BACH
Narození 13.3.1817
Místo narození Hradec Králové
Úmrtí 5.11.1865
Místo úmrtí Vršac (Srbsko)
Povolání

63- Spisovatel

15- Lékaři
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39902

BACH, Friedrich, * 13. 3. 1817 Hradec Králové, † 5. 11. 1865 Vršac (Srbsko), lékař, básník, hudebník

Roku 1824 se s rodiči přistěhoval do Prahy, kde absolvoval staroměstské akademické gymnázium. Na Karlo-Ferdinandově univerzitě vystudoval filozofii a lékařství, doktorem medicíny byl od 1844. Lékařskou praxi zahájil v Praze a okolí. 1847 odjel jako železniční lékař do Banátu (dnes Rumunsko) do Oravice (Oraviţa) pomáhat proti tyfové epidemii a v oblasti pak již zůstal. 1851 se stal důlním lékařem ve Steyerdorfu (dnes Anina) a od 1855 v Režici (dnes Reșiţa). Ve druhé polovině 30. let napsal své první básně, německé i české. Pro B. byla charakteristická uvolněná stavba verše. Ve své tvorbě se hlásil k inspiraci dílem Karla Hynka Máchy. Po 1837 patřil ke skupině literátů kolem časopisu Ost und West, podporujících spolupráci Čechů a Němců v Čechách. Poprvé na sebe upozornil cyklem romanticky laděných básní Lieder vom Sterben (1838) a první básnickou sbírkou Die Sensitiven (1839), kterou později vydal v rozšířeném vydání pod názvem Gedichte (1847), od 1843 publikoval v Květech. Poslední báseň Ex ponto, vzpomínka na Vyšehrad uveřejnil 1854 v almanachu vydaném u příležitosti svatby císaře Františka Josefa I. Byl také výtečným pianistou (studoval u V. J. Tomáška). Patřil k okruhu hudebníků, kteří v Praze ve 40. letech propagovali romantismus.

D: soupis in: J. Reinwarth, F. B., Gedichte, 1900, sv. 3.

L: Wurzbach 1, s. 110n.; OSN 3, s. 87; BL 1, s. 37; R. Wolkan, Geschichte der deutschen Literatur in Böhmen und in Sudetenländern, Augsburg 1925, s. 59 ad.; (E. Hanslick), Dokonalý antiwagnerián. Paměti, fejetony, kritiky, výbor z díla, 1992, s. 18n.; J. Peřina, Přehledné dějiny vztahů české a německo-české literatury v 19. století, 1996, s. 112; B. a E. Lomnäs – D. Strauss, Auf der Suche nach der poetischen Zeit. Der Prager Davidsbund 1–2, Saarbrücken 1999, zvl. sv. 1, s. 65n., 178n., sv. 2, s. 206n., 292n.

Jitka Lněničková, Jitka Ludvová