BADENI Kazimierz Felix 14.10.1846-9.7.1909: Porovnání verzí

Z Personal
(BADENI_Kazimierz_Felix_4.10.1846-9.7.1909)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 4.10.1846
 
| datum narození = 4.10.1846
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Surochów u Jarosławi (Polsko)
 
| datum úmrtí = 9.7.1909
 
| datum úmrtí = 9.7.1909
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Krasne u Jarosławi (Polsko)
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Kazimierz Felix BADENI
+
}}
 +
 
 +
'''BADENI, Kazimierz Felix,''' ''* 14. 10. 1846 Surochów u Jarosławi (Polsko), † 9. 7. 1909 Krasne u Jarosławi (Polsko), státník, velkostatkář''
 +
 
 +
Potomek rodu východohaličské polské statkářské šlechty.
 +
Jeho otec Władysław B. (1819–1888) byl jako člen zemského
 +
výboru organizátor veřejných komunikací v Haliči, matka
 +
Cecilia (rozená hraběnka Mierová) podporovala lvovské
 +
školství, bratr Stanisław byl konzervativní politik. Studoval
 +
na klasickém gymnáziu ve Lvově a na Právnické fakultě Jagellonské
 +
univerzity v Krakově (JUDr.). 1868 nastoupil do
 +
státní služby jako konceptní úředník okresního hejtmanství
 +
v Krakově, 1869–70 působil na ministerstvu vnitra ve Vídni,
 +
potom jako zástupce okresního hejtmana v Źółkwi a okresní
 +
hejtman v Rzeszowě, 1879–86 byl delegátem místodržitelského
 +
oddělení zemského prezidia v Krakově, od 1886 do smrti
 +
poslancem velkostatkářské kurie západohaličského zemského
 +
sněmu v Krakově, 1888–95 haličským místodržitelem. Po
 +
pádu perzekučního kabinetu knížete A. Windischgraetze byl
 +
2. 10. 1895 postaven do čela předlitavské vlády, kde spravoval
 +
i resort vnitra. Zejména měl uklidnit poměry v českých
 +
zemích, přičemž mohl spoléhat jen na nepevnou parlamentní
 +
koalici. Hned 11. 10. 1895 zrušil nad Prahou a okolím výjimečný
 +
stav, během října a listopadu amnestoval politické
 +
vězně včetně účastníků tzv. spiknutí Omladiny, brzy poté
 +
navrhl revizi ústavního zákona o říšské radě, již parlament
 +
přijal 7. 5., uzákoněna byla 14. 6. 1896. Volební oprava podstatně demokratizovala říšské volby v Předlitavsku tím, že
 +
k dosavadním čtyřem kuriím přidala pátou, do které se volilo
 +
podle všeobecného volebního práva. Přivedla do parlamentu
 +
72 nové poslance, mezi nimi první sociální demokraty. Volební
 +
census B. snížil zákonem z 5. 12. 1896 z dosavadních
 +
pěti na čtyři zlaté přímých daní. Počet voličů tím vzrostl o tři
 +
a půl milionu. Čeští poslanci zaujali vůči B. vládě opoziční
 +
stanovisko, neboť neřešila otázku jazykové rovnoprávnosti.
 +
Aby získal českou podporu, B. vyhlásil 26. 1. 1897 řešení národnostní
 +
otázky v českých zemích za přední úkol svého ministerstva,
 +
což vedlo po volbách do páté kurie z 12. 3. 1897
 +
k diferenciaci parlamentních sil. Konec mladočeské opozice
 +
znamenalo vydání B. jazykových nařízení pro Čechy (5. 4.)
 +
a pro Moravu (22. 4.), která v určitých případech zaváděla
 +
češtinu jako vnitřní úřední jazyk, což byl jeden z hlavních
 +
požadavků české státoprávní politiky od 60. let, definitivně
 +
s platností od 1. 7. 1900. Povinnost zemského úřednictva
 +
ovládat oba zemské jazyky vyvolala agresivní bouři nevole
 +
německých nacionálů v parlamentu i v ulicích. Když listopadové
 +
odročení říšské rady situaci neuklidnilo, vláda 28. 11.
 +
1897 podala demisi a B. se zklamaně uchýlil do ústraní. Na
 +
jeho pohřbu promluvil za české parlamentáře J. Čelakovský.
 +
 
 +
'''L:''' K. Adámek, Paměti z doby Badeniovy, 1910; Z. V. Tobolka, Badeni a Čechové,
 +
1913 (separát z České revue); J. Kaizl, Z mého života (vyd. Z. V. Tobolka),
 +
sv. 3/1, 1914; Der politische Nachlass des Grafen Eduard Taaffe (vyd.
 +
A. Skedl a E. Weiss), Wien 1922; Z. V. Tobolka, Politické dějiny československého
 +
národa od roku 1848 až do dnešní doby, sv. 3/2, 1936; K. Chłędowski,
 +
Pamiętniki, sv. 2 (vyd. A. Knot), Wrocław 1951; O. Urban, Česká
 +
politika 1848–1918, 1982; OSN 3, s. 51, 28, s. 77n.
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
−
 
 
[[Kategorie:1846]]
 
[[Kategorie:1846]]
 +
[[Kategorie:Surochów]]
 
[[Kategorie:1909]]
 
[[Kategorie:1909]]
 +
[[Kategorie:Krasne]]

Verze z 18. 3. 2016, 10:20

Kazimierz Felix BADENI
Narození 4.10.1846
Místo narození Surochów u Jarosławi (Polsko)
Úmrtí 9.7.1909
Místo úmrtí Krasne u Jarosławi (Polsko)
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39880

BADENI, Kazimierz Felix, * 14. 10. 1846 Surochów u Jarosławi (Polsko), † 9. 7. 1909 Krasne u Jarosławi (Polsko), státník, velkostatkář

Potomek rodu východohaličské polské statkářské šlechty. Jeho otec Władysław B. (1819–1888) byl jako člen zemského výboru organizátor veřejných komunikací v Haliči, matka Cecilia (rozená hraběnka Mierová) podporovala lvovské školství, bratr Stanisław byl konzervativní politik. Studoval na klasickém gymnáziu ve Lvově a na Právnické fakultě Jagellonské univerzity v Krakově (JUDr.). 1868 nastoupil do státní služby jako konceptní úředník okresního hejtmanství v Krakově, 1869–70 působil na ministerstvu vnitra ve Vídni, potom jako zástupce okresního hejtmana v Źółkwi a okresní hejtman v Rzeszowě, 1879–86 byl delegátem místodržitelského oddělení zemského prezidia v Krakově, od 1886 do smrti poslancem velkostatkářské kurie západohaličského zemského sněmu v Krakově, 1888–95 haličským místodržitelem. Po pádu perzekučního kabinetu knížete A. Windischgraetze byl 2. 10. 1895 postaven do čela předlitavské vlády, kde spravoval i resort vnitra. Zejména měl uklidnit poměry v českých zemích, přičemž mohl spoléhat jen na nepevnou parlamentní koalici. Hned 11. 10. 1895 zrušil nad Prahou a okolím výjimečný stav, během října a listopadu amnestoval politické vězně včetně účastníků tzv. spiknutí Omladiny, brzy poté navrhl revizi ústavního zákona o říšské radě, již parlament přijal 7. 5., uzákoněna byla 14. 6. 1896. Volební oprava podstatně demokratizovala říšské volby v Předlitavsku tím, že k dosavadním čtyřem kuriím přidala pátou, do které se volilo podle všeobecného volebního práva. Přivedla do parlamentu 72 nové poslance, mezi nimi první sociální demokraty. Volební census B. snížil zákonem z 5. 12. 1896 z dosavadních pěti na čtyři zlaté přímých daní. Počet voličů tím vzrostl o tři a půl milionu. Čeští poslanci zaujali vůči B. vládě opoziční stanovisko, neboť neřešila otázku jazykové rovnoprávnosti. Aby získal českou podporu, B. vyhlásil 26. 1. 1897 řešení národnostní otázky v českých zemích za přední úkol svého ministerstva, což vedlo po volbách do páté kurie z 12. 3. 1897 k diferenciaci parlamentních sil. Konec mladočeské opozice znamenalo vydání B. jazykových nařízení pro Čechy (5. 4.) a pro Moravu (22. 4.), která v určitých případech zaváděla češtinu jako vnitřní úřední jazyk, což byl jeden z hlavních požadavků české státoprávní politiky od 60. let, definitivně s platností od 1. 7. 1900. Povinnost zemského úřednictva ovládat oba zemské jazyky vyvolala agresivní bouři nevole německých nacionálů v parlamentu i v ulicích. Když listopadové odročení říšské rady situaci neuklidnilo, vláda 28. 11. 1897 podala demisi a B. se zklamaně uchýlil do ústraní. Na jeho pohřbu promluvil za české parlamentáře J. Čelakovský.

L: K. Adámek, Paměti z doby Badeniovy, 1910; Z. V. Tobolka, Badeni a Čechové, 1913 (separát z České revue); J. Kaizl, Z mého života (vyd. Z. V. Tobolka), sv. 3/1, 1914; Der politische Nachlass des Grafen Eduard Taaffe (vyd. A. Skedl a E. Weiss), Wien 1922; Z. V. Tobolka, Politické dějiny československého národa od roku 1848 až do dnešní doby, sv. 3/2, 1936; K. Chłędowski, Pamiętniki, sv. 2 (vyd. A. Knot), Wrocław 1951; O. Urban, Česká politika 1848–1918, 1982; OSN 3, s. 51, 28, s. 77n.

Martin Kučera

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BADENI_Kazimierz_Felix_14.10.1846-9.7.1909&oldid=92611“