Biografický slovník
BAERAN Alois 16.5.1872-16.10.1936: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku BAERAN Alois 16.5.1872-15.10.1872 na BAERAN Alois 16.5.1872-16.10.1936 bez založení přesměrování) |
|||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 16.10.1936 | | datum úmrtí = 16.10.1936 | ||
| místo úmrtí = Berlín (Německo) | | místo úmrtí = Berlín (Německo) | ||
| − | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | + | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče<br />43- Významný představitel obecní správy<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel<br /> |
| − | 39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče | + | |
| − | 43- Významný představitel obecní správy | + | |
| − | 62- Osvětový nebo veřejný činitel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 170 | ||
}} | }} | ||
Verze z 23. 9. 2019, 10:55
| Alois BAERAN | |
 | |
| Narození | 16.5.1872 |
|---|---|
| Místo narození | Brno |
| Úmrtí | 16.10.1936 |
| Místo úmrtí | Berlín (Německo) |
| Povolání |
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče 43- Významný představitel obecní správy 62- Osvětový nebo veřejný činitel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 170 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79100 |
BAERAN, Alois, * 16. 5. 1872 Brno, † 16. 10. 1936 Berlín (Německo), úředník, politik, novinář
Po úspěšném zakončení studia práv ve Vídni a získání titulu JUDr. se B. vrátil do svého rodiště, kde získal úřednické místo při městské správě. Postupně se vypracoval na vedoucího školského referátu a spravoval také městská sociální zařízení. Svou pracovní kariéru na brněnském městském úřadu završil jako vrchní magistrátní rada. Od mládí se uplatňoval také v politice. Patřil k přívržencům a vedoucím představitelům německých nacionálů na Moravě. 1905 se podílel na přípravách krvavého Volkstagu v Brně. 1912 založil týdeník Brünner Montagsblatt, který se stal za B. účasti tribunou bojových nacionalistických názorů. Toto periodikum vydával a řídil i po 1918. Nikdy se nesmířil se vznikem samostatné ČSR a využíval nejrůznější prostředky ke zpochybnění její existence. Byl zakladatelem a členem nacionalistických organizací jako Deutsche Volksrat für Brünn und andere Städte Mährens. 1920 úspěšně kandidoval za německé nacionály do československé poslanecké sněmovny. Na parlamentní půdě se vedle slovních útoků uchyloval i k násilným provokacím. Po odhalení B. špionáže ve prospěch Německa a Maďarska byl 1923 zbaven mandátu a odsouzen ke 4 letům vězení. Ze zdravotních důvodů byl poté, co čestně slíbil zdržet se dalších velezrádných aktivit, předčasně propuštěn. V květnu 1925 však utekl do Německa, kde se až do své smrti podílel na protičeských vystoupeních organizace Sudetendeutscher Heimatbund.
L: J. Cesar – B. Černý, Politika německých buržoazních stran v Československu v letech 1918–1938, 1–2, 1962, passim; Heller 1 (2. vyd.), s. 15; R. Jaworsky, Vorposten oder Minderheit, 1977, s. 98; BL, 1, s. 41; Balling 1, s. 399 (kde další literatura).
Pavla Vošahlíková
