StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie BAERNREITHER Josef Maria 12.4.1845-19.9.1925

Josef Maria BAERNREITHER
Narození	12.4.1845
Místo narození	Praha
Úmrtí	19.9.1925
Místo úmrtí	Teplice
Povolání	42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 48- Politický publicista
Citace	Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 171
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39886

BAERNREITHER, Joseph Maria, * 12. 4. 1845 Praha, † 19. 9. 1925 Teplice, právník, politik, velkostatkář

Pocházel z rodiny vídeňského továrníka a velkostatkáře. Maturoval 2. 7. 1863 na malostranském gymnáziu v Praze. 1864–67 studoval práva na univerzitě v Heidelbergu, poté od 1868 v Praze (mezi jeho učiteli byl např. významný český právník Antonín Randa), kde 14. 12. 1871 promoval (JUDr). 1872 nastoupil praxi nejprve u pražského obchodního soudu, o rok později u českého zemského soudu. Zde 15. 5. 1873 složil soudcovské zkoušky. Své vzdělání doplnil ještě odbornými stážemi v Ženevě, Hannoveru a Celle. Po krátkém působení u krajského soudu v Liberci se počátkem prosince 1874 stal adjunktem u pražského zemského soudu, vzápětí v lednu 1875 byl povolán na ministerstvo spravedlnosti ve Vídni. Zde působil jako vicesekretář až do 1885, kdy se s titulem soudního rady vrátil do Prahy. V září 1878 byl zvolen poslancem českého zemského sněmu (do 1882, poté znovu od října 1901) a od 1885 se stal poslancem rakouské říšské rady jako přední představitel strany tzv. ústavověrných velkostatkářů. V březnu 1898 povolal hrabě František Thun B. do vlády jako ministra obchodu. Jeho přítomnost ve vládě, záhy po pádu Badeniho jazykových nařízení, měla spolu s účastí českého ministra Josefa Kaizla neutralizovat extrémní politické tlaky a prokázat současně, že rakouská vláda není protiněmecká. Sílící tlak německých stran a nespokojenost ve vlastní ústavověrné straně ale B. vedla už v říjnu 1898 k demisi. Krátce předtím, 27. 9. 1898, byl jmenován tajným radou. Jako právník a politik se zajímal vedle aktuálních národohospodářských otázek zvláště o sociální poměry doma i v zahraničí, o dělnické a sociální zákonodárství, péči o mládež a usiloval o jejich zdokonalování. Své mimořádné právnické a národohospodářské vzdělání a politický rozhled si již od mládí rozšiřoval vždy několik týdnů trvajícími cestami do ciziny (1872 Blízký východ, 1880 Francie a Belgie, 1883 Nizozemí, Londýn, Skotsko, 1904 USA, Kanada). 1907 byl jmenován doživotním členem panské sněmovny. V letech před první světovou válkou se za ústavověrné velkostatkáře významně podílel na složitých a neúspěšných jednáních o tzv. českém vyrovnání. Přestože za války nesouhlasil s politikou rakouských militaristických kruhů, zejména se suspendováním ústavy, přijal 20. 12. 1916 pozvání do vlády Jindřicha Clam-Martinice, ve které jako ministr bez portefeuille měl připravit ustavení resortu zdravotnictví a sociální péče. V červnu 1917 však s vládou odstoupil. Po celou dobu politické činnosti byl zastáncem zachování habsburské monarchie za německé hegemonie a při realizaci zásadních sociálněpolitických reforem. Po rozpadu Rakouska-Uherska se měl stát zplnomocněncem rakouské republiky u nizozemské vlády, ale pro nemoc už úřad nenastoupil. Byl autorem řady publikací a studií, zvláště k aktuálním právním a sociálním problémům (např. sociální pojišťovnictví, péče o mládež), ale též k národnostní (hlavně české) otázce. Do sklonku života žil ve Vídni a až těsně před smrtí se vážně nemocen vrátil na své panství Linz u Lubence (dnes Mlýnce) v Čechách. Zemřel v Teplicích, pohřben byl do rodinné hrobky v Praze na Olšanech. Zanechal rozsáhlou a jím uspořádanou písemnou pozůstalost, uloženou na vlastní přání ve státním archivu ve Vídni. Do 1938 byly z pozůstalosti publikovány jen některé fragmenty z obsáhlých pamětí.

D: (výběr) Die englischen Arbeiterverbände und ihr Recht. Ein Beitrag zur Geschichte der sozialen Bewegung in der Gegenwart, Tübingen 1886; Sozialreform in Österreich, in: Zeitschrift für Volkswirtschaft, Sozialpolitik und Verwaltung 1, 1892, s. 11n.; Die sozialpolitischen Aufgaben der neuen Regierung, Wien 1894; Jugendfürsorge und Strafrecht in den Vereinigten Staaten von Amerika, Wien 1905; Grundfragen der sozialen Versicherung in Österreich. Ergebnisse der Beratungen des Arbeiterbeirates, Wien 1908; Bosnische Eindrücke. Eine politische Studie, Wien 1908; Zur böhmischen Frage. Eine politische Studie, 1910; Handelspolitische Eindrücke, Wien 1913; Denkschrift über das wirtschaftspolitische Verhältnis Österreich-Ungarns zu Deutschland, Wien 1915; Bosnien und Herzegowina in vorottomanischer Zeit, Wien 1918.

L: A. Czedik, Zur Geschichte der k. k. österreichischen Ministerien 1861– 1916, 2, Wien 1917, s. 243n.; K. M. Uhlirz, Handbuch der Geschichte Österreichs und seiner Nachbarländer Böhmen und Ungarn, 2/2, Graz – Wien – Leipzig 1941, passim; H. Bachmann, J. M. B. als Sozialpolitiker im alten Österreich, in: Bohemia 16, 1975, s. 161n.; týž, J. M. B. und die nationale Ausgleichspolitik der österreichischen Regierung in Böhmen (1908–1914), in: Bohemia 7, 1966, s. 301n.; týž, J. M. B. und die böhmische Frage während des 1. Weltkrieges, in: Der Donauraum 11, 1966, s. 78n.; týž, J. M. B. (1845–1925). Der Werdegang eines altösterreichischen Ministers und Sozialpolitikers, Neustadt/Aisch 1977; týž, J. M. B. in: Lebensbilder zur Geschichte der böhmischen Länder, 4, München-Wien 1981, s. 191n. (s další literaturou); NDB 1, s. 528; ÖBL 1, s. 43; BL 1, s. 41; Biographisches Wörterbuch zur deutschen Geschichte 1, 1971, s. 189; M. Partisch, Österreicher aus sudetendeutschem Stamme 6, s. 14n.; K. Kazbunda, Otázka česko-německá v předvečer velké války, 1995, passim; https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Maria_Baernreither.

P: písemná pozůstalost v Haus-, Hof- und Staatsarchiv ve Vídni obsahuje kromě jiného 19 svazků deníků z let 1897–1918, deníky z cest a 11 svazků strojopisných vzpomínek (Erinnerungen). Z pozůstalosti byly zatím vydány: J. M. B., Fragmente eines politischen Tagebuches. Die südslawische Frage und Österreich-Ungarn vor dem Weltkrieg, Berlin 1928; Römisches Tagebuch, Berlin 1930; J. M. B. Der Verfall des Habsburgerreiches und die Deutschen. Fragmente eines politischen Tagebuches 1897–1917, Wien 1938.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jan Novotný