Biografický slovník
BAIL Oskar 6.12.1869-30.12.1927: Porovnání verzí
(BAIL_Oskar_6.12.1869-30.12.1927) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.12.1869 | | datum narození = 6.12.1869 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Tillisch (Dělouš, č. o. Habrovice, dnes Ústí nad Labem) |
| datum úmrtí = 30.12.1927 | | datum úmrtí = 30.12.1927 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BAIL, Oskar,''' ''* 6. 12. 1869 Tillisch (Dělouš, č. o. Habrovice, dnes Ústí nad Labem), † 30. 12. 1927 Praha, lékař, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Absolvoval německé gymnázium na pražském Novém Městě | ||
| + | (1887), pak studoval na vídeňské univerzitě nejdříve přírodovědecké | ||
| + | a 1888–94 lékařské obory, zejména hygienu. | ||
| + | Titulu MUDr. dosáhl 1895. Po krátké praxi ve vídeňských | ||
| + | vědeckých institucích přešel 1897 do Hygienického ústavu | ||
| + | Lékařské fakulty na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě | ||
| + | v Praze, kde se 1899 habilitoval prací o vlivu bakterií na látky v krevním séru. 1912 se tam stal přednostou a řádným profesorem | ||
| + | hygieny, 1919/20 a 1924/25 byl děkanem. Práci ústavu | ||
| + | orientoval na řešení významných teoretických problémů | ||
| + | v imunologii a mikrobiologii, zdůrazňoval význam účinných | ||
| + | látek proti leukocytům u bakterií, tzv. agresinů. Do historie | ||
| + | vědy se zapsal především svými pracemi o bakteriofázích, | ||
| + | jež pojal jako důsledky „střípků“ (''Splittertheorie'') původní | ||
| + | genetické výbavy bakterií. Později se zabýval otázkami množení | ||
| + | a velikosti populací organismů. Mezi jeho žáky patřili | ||
| + | významní vědci jako Edmund Weil nebo Friedrich Breinl. | ||
| + | Přestože za první světové války vystoupil s rasově hygienickým | ||
| + | výkladem bojů a útočil na práva žen, byl v české vědecké | ||
| + | komunitě přijímán příznivě. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSND 1/1, s. 397; ÖBL 1, s. 45; BL 1, s. 43; MSA 89, 1987, č. 10–12, | ||
| + | s. 13; tamtéž, 109, 1992, č. 1–2; W. Mötsch, Personalbibliographien der | ||
| + | Professoren und Dozenten der Gerichtsmedizin, Geburtshilfe und Frauenheilkunde | ||
| + | an der Medizinischen Fakultät der Karl-Ferdinands-Universität | ||
| + | in Prag im ungefähren Zeitraum von 1880–1910, Erlangen – Nürnberg | ||
| + | 1972, s. 143–57 (s bibliografií); J. Janko, Vědy o životě v českých zemích | ||
| + | 1750–1950, 1997; BLDMF, s. 35. | ||
| + | |||
| + | Jan Janko | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1869]] | [[Kategorie:1869]] | ||
| + | [[Kategorie:Dělouš]] | ||
[[Kategorie:1927]] | [[Kategorie:1927]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 24. 3. 2016, 09:18
| Oskar BAIL | |
 | |
| Narození | 6.12.1869 |
|---|---|
| Místo narození | Tillisch (Dělouš, č. o. Habrovice, dnes Ústí nad Labem) |
| Úmrtí | 30.12.1927 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 15- Lékaři |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39943 |
BAIL, Oskar, * 6. 12. 1869 Tillisch (Dělouš, č. o. Habrovice, dnes Ústí nad Labem), † 30. 12. 1927 Praha, lékař, pedagog
Absolvoval německé gymnázium na pražském Novém Městě (1887), pak studoval na vídeňské univerzitě nejdříve přírodovědecké a 1888–94 lékařské obory, zejména hygienu. Titulu MUDr. dosáhl 1895. Po krátké praxi ve vídeňských vědeckých institucích přešel 1897 do Hygienického ústavu Lékařské fakulty na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde se 1899 habilitoval prací o vlivu bakterií na látky v krevním séru. 1912 se tam stal přednostou a řádným profesorem hygieny, 1919/20 a 1924/25 byl děkanem. Práci ústavu orientoval na řešení významných teoretických problémů v imunologii a mikrobiologii, zdůrazňoval význam účinných látek proti leukocytům u bakterií, tzv. agresinů. Do historie vědy se zapsal především svými pracemi o bakteriofázích, jež pojal jako důsledky „střípků“ (Splittertheorie) původní genetické výbavy bakterií. Později se zabýval otázkami množení a velikosti populací organismů. Mezi jeho žáky patřili významní vědci jako Edmund Weil nebo Friedrich Breinl. Přestože za první světové války vystoupil s rasově hygienickým výkladem bojů a útočil na práva žen, byl v české vědecké komunitě přijímán příznivě.
L: OSND 1/1, s. 397; ÖBL 1, s. 45; BL 1, s. 43; MSA 89, 1987, č. 10–12, s. 13; tamtéž, 109, 1992, č. 1–2; W. Mötsch, Personalbibliographien der Professoren und Dozenten der Gerichtsmedizin, Geburtshilfe und Frauenheilkunde an der Medizinischen Fakultät der Karl-Ferdinands-Universität in Prag im ungefähren Zeitraum von 1880–1910, Erlangen – Nürnberg 1972, s. 143–57 (s bibliografií); J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750–1950, 1997; BLDMF, s. 35.
Jan Janko
