BAKALÁŘ Jan Miroslav 16.7.1857-23.1.1935: Porovnání verzí

Z Personal
(BAKALÁŘ_Jan_Miroslav_16.7.1857)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Jan Miroslav BAKALÁŘ
 
| jméno = Jan Miroslav BAKALÁŘ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Bakalar Jan Miroslav portret.jpg
 
| datum narození = 16.7.1857
 
| datum narození = 16.7.1857
| místo narození = Srbec (Srbce)
+
| místo narození = Srbce u Kojetína
| datum úmrtí =  
+
| datum úmrtí = 23.1.1935
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Podivín
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
+
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />55- Jazykovědec<br />63- Spisovatel<br />
55- Jazykovědec
+
63- Spisovatel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan Miroslav BAKALÁŘ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 182
 +
}}
  
== Literatura ==
+
'''BAKALÁŘ, Jan Miroslav''' ''(též BAKALÁŘ-SRBECKÝ, Johann Bakalar-Srbecky), * 16. 7. 1857 Srbce u Kojetína, † 23. 1. 1935 Podivín, katolický kněz, katecheta, spisovatel''
 +
 
 +
Rodák z Moravy. V mládí se rozhodl pro kněžskou dráhu.
 +
Gymnázium navštěvoval v Kroměříži a v Přerově. Pak odešel
 +
do Brna, kde začal studovat bohosloví. V brněnském alumnátě
 +
byl ovlivněn literární tradicí, zejména Růže Sušilovy, i tam
 +
vydávaného časopisu ''Muzeum''. Počal sbírat lidové pohádky
 +
a písně, které uveřejňoval časopisecky, a v řadě dalších listů
 +
''Brněnský'' ''hlas'', ''Komenský'', ''Literární'' ''obzor'', ''Literární'' ''listy'', ''Moravská''
 +
''Orlice'', ''Pěstoun'', ''Slavia'', ''Světozor'', ''Učitelské'' ''listy'' aj. publikovat
 +
různé nábožensky orientované a eticko-mravní články,
 +
mimo jiné vystoupil 1881 proti špatné četbě (''O literatuře''
 +
''krvavé''), častěji se zabýval tiskovou korupcí. Užíval četné šifry
 +
a pseudonymy, podle svého rodiště zejména Srbecký, J. M. B.
 +
Srbecký, Jan Miroslav Bakalář-Srbecký; J. B. Srbecký; Bkř.;
 +
Blř; J. B. Jako autor některých hesel přispěl do Kottova naučného
 +
slovníku a věnoval se umělým jazykům. 1882 vydal
 +
ve Velkém Meziříčí podle učebních textů Mořice Obhlídala
 +
''Mluvnici'' ''světomluvy'' ''volapük''. Po vysvěcení na kněze 1884
 +
působil jako kaplan v duchovní správě v Křižanově, Jenešově
 +
a Bučovicích a administroval v Bohuslavicích. V té době se
 +
zabýval životy Cyrila a Metoděje, 1885 uveřejnil pojednání
 +
''O kulturním'' ''významu'' ''sv. Bratří'' ''Soluňských'' ''pro Moravu''. 1887
 +
se stal katechetou měšťanských a obecních škol v Břeclavi.
 +
Téhož roku vydal ve Velkém Meziříčí samostatnou práci
 +
o volapüku ''Slovníček'' ''řeči'' ''světové'' ''volapük''. O volapücké řeči přispíval články a pojednáními do řady cizích periodik volapückého
 +
jazyka, vydávaných ve Vídni, Mnichově, Londýně
 +
a Turinu. Stal se tak jedním z prvních a známých českých
 +
šiřitelů tohoto umělého jazyka ve světě. Z Moravy přešel do
 +
vídeňské diecéze a 1912 se stal farářem v Angern u Vídně. Ve
 +
30. letech byl knězem ve Valticích.
 +
 
 +
'''L:''' Urbánkův věstník bibliografický, 2, 1881, s. 134; Heller 3, 1889, s. 3;
 +
F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1899; M. Hýsek,
 +
Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 255; BOS 1912–32, díl 1,
 +
s. 870; OSN 3, s. 112; OSND 1/1, s. 399; ÖBL I, s. 45; J. Tumpach –
 +
A. Podlaha, Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828
 +
až do konce roku 1913, V, 1923, s. 1921–2322 (kde obecně udávané chybné
 +
datum narození); Kočího malý slovník naučný, 1925–29; KSN 1, s. 378;
 +
F. S. Frabša, Moravané v Praze, 1, 1940; Naše kniha 3, s. 120; J. Springer, Co
 +
dala Haná literatuře, 1947; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské
 +
literatuře, 1973, s. 367n; https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Bakal%C3%A1%C5%99.
 +
 
 +
Jiří Rak, Marcella Husová
 
   
 
   
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 19: Řádka 61:
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
 
[[Kategorie:1857]]
 
[[Kategorie:1857]]
[[Kategorie:Srbec]]
+
[[Kategorie:Srbce]]
 +
[[Kategorie:1935]]
 +
[[Kategorie:Podivín]]

Aktuální verze z 16. 5. 2023, 12:47

Jan Miroslav BAKALÁŘ
Narození 16.7.1857
Místo narození Srbce u Kojetína
Úmrtí 23.1.1935
Místo úmrtí Podivín
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
55- Jazykovědec
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 182
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39964

BAKALÁŘ, Jan Miroslav (též BAKALÁŘ-SRBECKÝ, Johann Bakalar-Srbecky), * 16. 7. 1857 Srbce u Kojetína, † 23. 1. 1935 Podivín, katolický kněz, katecheta, spisovatel

Rodák z Moravy. V mládí se rozhodl pro kněžskou dráhu. Gymnázium navštěvoval v Kroměříži a v Přerově. Pak odešel do Brna, kde začal studovat bohosloví. V brněnském alumnátě byl ovlivněn literární tradicí, zejména Růže Sušilovy, i tam vydávaného časopisu Muzeum. Počal sbírat lidové pohádky a písně, které uveřejňoval časopisecky, a v řadě dalších listů Brněnský hlas, Komenský, Literární obzor, Literární listy, Moravská Orlice, Pěstoun, Slavia, Světozor, Učitelské listy aj. publikovat různé nábožensky orientované a eticko-mravní články, mimo jiné vystoupil 1881 proti špatné četbě (O literatuře krvavé), častěji se zabýval tiskovou korupcí. Užíval četné šifry a pseudonymy, podle svého rodiště zejména Srbecký, J. M. B. Srbecký, Jan Miroslav Bakalář-Srbecký; J. B. Srbecký; Bkř.; Blř; J. B. Jako autor některých hesel přispěl do Kottova naučného slovníku a věnoval se umělým jazykům. 1882 vydal ve Velkém Meziříčí podle učebních textů Mořice Obhlídala Mluvnici světomluvy volapük. Po vysvěcení na kněze 1884 působil jako kaplan v duchovní správě v Křižanově, Jenešově a Bučovicích a administroval v Bohuslavicích. V té době se zabýval životy Cyrila a Metoděje, 1885 uveřejnil pojednání O kulturním významu sv. Bratří Soluňských pro Moravu. 1887 se stal katechetou měšťanských a obecních škol v Břeclavi. Téhož roku vydal ve Velkém Meziříčí samostatnou práci o volapüku Slovníček řeči světové volapük. O volapücké řeči přispíval články a pojednáními do řady cizích periodik volapückého jazyka, vydávaných ve Vídni, Mnichově, Londýně a Turinu. Stal se tak jedním z prvních a známých českých šiřitelů tohoto umělého jazyka ve světě. Z Moravy přešel do vídeňské diecéze a 1912 se stal farářem v Angern u Vídně. Ve 30. letech byl knězem ve Valticích.

L: Urbánkův věstník bibliografický, 2, 1881, s. 134; Heller 3, 1889, s. 3; F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1899; M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 255; BOS 1912–32, díl 1, s. 870; OSN 3, s. 112; OSND 1/1, s. 399; ÖBL I, s. 45; J. Tumpach – A. Podlaha, Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913, V, 1923, s. 1921–2322 (kde obecně udávané chybné datum narození); Kočího malý slovník naučný, 1925–29; KSN 1, s. 378; F. S. Frabša, Moravané v Praze, 1, 1940; Naše kniha 3, s. 120; J. Springer, Co dala Haná literatuře, 1947; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 367n; https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Bakal%C3%A1%C5%99.

Jiří Rak, Marcella Husová