BAKALÁŘ Jan Miroslav 16.7.1857-23.1.1935: Porovnání verzí
(BAKALÁŘ_Jan_Miroslav_16.7.1857) |
|||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jan Miroslav BAKALÁŘ | | jméno = Jan Miroslav BAKALÁŘ | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Bakalar Jan Miroslav portret.jpg |
| datum narození = 16.7.1857 | | datum narození = 16.7.1857 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Srbce u Kojetína |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 23.1.1935 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Podivín |
− | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />55- Jazykovědec<br />63- Spisovatel<br /> |
− | 55- Jazykovědec | + | |
− | 63- Spisovatel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 182 |
+ | }} | ||
− | + | '''BAKALÁŘ, Jan Miroslav''' ''(též BAKALÁŘ-SRBECKÝ, Johann Bakalar-Srbecky), * 16. 7. 1857 Srbce u Kojetína, † 23. 1. 1935 Podivín, katolický kněz, katecheta, spisovatel'' | |
+ | |||
+ | Rodák z Moravy. V mládí se rozhodl pro kněžskou dráhu. | ||
+ | Gymnázium navštěvoval v Kroměříži a v Přerově. Pak odešel | ||
+ | do Brna, kde začal studovat bohosloví. V brněnském alumnátě | ||
+ | byl ovlivněn literární tradicí, zejména Růže Sušilovy, i tam | ||
+ | vydávaného časopisu ''Muzeum''. Počal sbírat lidové pohádky | ||
+ | a písně, které uveřejňoval časopisecky, a v řadě dalších listů | ||
+ | ''Brněnský'' ''hlas'', ''Komenský'', ''Literární'' ''obzor'', ''Literární'' ''listy'', ''Moravská'' | ||
+ | ''Orlice'', ''Pěstoun'', ''Slavia'', ''Světozor'', ''Učitelské'' ''listy'' aj. publikovat | ||
+ | různé nábožensky orientované a eticko-mravní články, | ||
+ | mimo jiné vystoupil 1881 proti špatné četbě (''O literatuře'' | ||
+ | ''krvavé''), častěji se zabýval tiskovou korupcí. Užíval četné šifry | ||
+ | a pseudonymy, podle svého rodiště zejména Srbecký, J. M. B. | ||
+ | Srbecký, Jan Miroslav Bakalář-Srbecký; J. B. Srbecký; Bkř.; | ||
+ | Blř; J. B. Jako autor některých hesel přispěl do Kottova naučného | ||
+ | slovníku a věnoval se umělým jazykům. 1882 vydal | ||
+ | ve Velkém Meziříčí podle učebních textů Mořice Obhlídala | ||
+ | ''Mluvnici'' ''světomluvy'' ''volapük''. Po vysvěcení na kněze 1884 | ||
+ | působil jako kaplan v duchovní správě v Křižanově, Jenešově | ||
+ | a Bučovicích a administroval v Bohuslavicích. V té době se | ||
+ | zabýval životy Cyrila a Metoděje, 1885 uveřejnil pojednání | ||
+ | ''O kulturním'' ''významu'' ''sv. Bratří'' ''Soluňských'' ''pro Moravu''. 1887 | ||
+ | se stal katechetou měšťanských a obecních škol v Břeclavi. | ||
+ | Téhož roku vydal ve Velkém Meziříčí samostatnou práci | ||
+ | o volapüku ''Slovníček'' ''řeči'' ''světové'' ''volapük''. O volapücké řeči přispíval články a pojednáními do řady cizích periodik volapückého | ||
+ | jazyka, vydávaných ve Vídni, Mnichově, Londýně | ||
+ | a Turinu. Stal se tak jedním z prvních a známých českých | ||
+ | šiřitelů tohoto umělého jazyka ve světě. Z Moravy přešel do | ||
+ | vídeňské diecéze a 1912 se stal farářem v Angern u Vídně. Ve | ||
+ | 30. letech byl knězem ve Valticích. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Urbánkův věstník bibliografický, 2, 1881, s. 134; Heller 3, 1889, s. 3; | ||
+ | F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1899; M. Hýsek, | ||
+ | Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 255; BOS 1912–32, díl 1, | ||
+ | s. 870; OSN 3, s. 112; OSND 1/1, s. 399; ÖBL I, s. 45; J. Tumpach – | ||
+ | A. Podlaha, Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 | ||
+ | až do konce roku 1913, V, 1923, s. 1921–2322 (kde obecně udávané chybné | ||
+ | datum narození); Kočího malý slovník naučný, 1925–29; KSN 1, s. 378; | ||
+ | F. S. Frabša, Moravané v Praze, 1, 1940; Naše kniha 3, s. 120; J. Springer, Co | ||
+ | dala Haná literatuře, 1947; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské | ||
+ | literatuře, 1973, s. 367n; https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Bakal%C3%A1%C5%99. | ||
+ | |||
+ | Jiří Rak, Marcella Husová | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádka 19: | Řádka 61: | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1857]] | [[Kategorie:1857]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Srbce]] |
+ | [[Kategorie:1935]] | ||
+ | [[Kategorie:Podivín]] |
Aktuální verze z 16. 5. 2023, 12:47
Jan Miroslav BAKALÁŘ | |
Narození | 16.7.1857 |
---|---|
Místo narození | Srbce u Kojetína |
Úmrtí | 23.1.1935 |
Místo úmrtí | Podivín |
Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 55- Jazykovědec 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 182 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39964 |
BAKALÁŘ, Jan Miroslav (též BAKALÁŘ-SRBECKÝ, Johann Bakalar-Srbecky), * 16. 7. 1857 Srbce u Kojetína, † 23. 1. 1935 Podivín, katolický kněz, katecheta, spisovatel
Rodák z Moravy. V mládí se rozhodl pro kněžskou dráhu. Gymnázium navštěvoval v Kroměříži a v Přerově. Pak odešel do Brna, kde začal studovat bohosloví. V brněnském alumnátě byl ovlivněn literární tradicí, zejména Růže Sušilovy, i tam vydávaného časopisu Muzeum. Počal sbírat lidové pohádky a písně, které uveřejňoval časopisecky, a v řadě dalších listů Brněnský hlas, Komenský, Literární obzor, Literární listy, Moravská Orlice, Pěstoun, Slavia, Světozor, Učitelské listy aj. publikovat různé nábožensky orientované a eticko-mravní články, mimo jiné vystoupil 1881 proti špatné četbě (O literatuře krvavé), častěji se zabýval tiskovou korupcí. Užíval četné šifry a pseudonymy, podle svého rodiště zejména Srbecký, J. M. B. Srbecký, Jan Miroslav Bakalář-Srbecký; J. B. Srbecký; Bkř.; Blř; J. B. Jako autor některých hesel přispěl do Kottova naučného slovníku a věnoval se umělým jazykům. 1882 vydal ve Velkém Meziříčí podle učebních textů Mořice Obhlídala Mluvnici světomluvy volapük. Po vysvěcení na kněze 1884 působil jako kaplan v duchovní správě v Křižanově, Jenešově a Bučovicích a administroval v Bohuslavicích. V té době se zabýval životy Cyrila a Metoděje, 1885 uveřejnil pojednání O kulturním významu sv. Bratří Soluňských pro Moravu. 1887 se stal katechetou měšťanských a obecních škol v Břeclavi. Téhož roku vydal ve Velkém Meziříčí samostatnou práci o volapüku Slovníček řeči světové volapük. O volapücké řeči přispíval články a pojednáními do řady cizích periodik volapückého jazyka, vydávaných ve Vídni, Mnichově, Londýně a Turinu. Stal se tak jedním z prvních a známých českých šiřitelů tohoto umělého jazyka ve světě. Z Moravy přešel do vídeňské diecéze a 1912 se stal farářem v Angern u Vídně. Ve 30. letech byl knězem ve Valticích.
L: Urbánkův věstník bibliografický, 2, 1881, s. 134; Heller 3, 1889, s. 3; F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1899; M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 255; BOS 1912–32, díl 1, s. 870; OSN 3, s. 112; OSND 1/1, s. 399; ÖBL I, s. 45; J. Tumpach – A. Podlaha, Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913, V, 1923, s. 1921–2322 (kde obecně udávané chybné datum narození); Kočího malý slovník naučný, 1925–29; KSN 1, s. 378; F. S. Frabša, Moravané v Praze, 1, 1940; Naše kniha 3, s. 120; J. Springer, Co dala Haná literatuře, 1947; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 367n; https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Bakal%C3%A1%C5%99.
Jiří Rak, Marcella Husová