BAKEŠ Jaroslav 16.9.1871-6.10.1930: Porovnání verzí

Verze z 3. 5. 2016, 10:47

Jaroslav BAKEŠ
Narození	16.9.1871
Místo narození	Blansko
Úmrtí	6.10.1930
Místo úmrtí	Nadvirne (Ukrajina)
Povolání	15- Lékaři 11- Geolog
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39966

BAKEŠ, Jaroslav, * 16. 9. 1871 Blansko, † 6. 10. 1930 Nadvirne (Ukrajina), chirurg, pedagog, cestovatel, přírodovědec, odborný spisovatel

Jediný syn statkáře v Ořechovičkách (od 1946 č. o. Ořechov u Brna), pedagoga, folkloristy, poslance moravského zemského sněmu a komunálního politika Františka Xavera B. (1833–1917) a folkloristky Lucie B. (1853–1935), dcery lékaře, antropologa a archeologa MUDr. Jindřicha Wankla (1821–1897). Byl bratrancem Karla Absolona (1877–1960). Vystudoval 1. české státní gymnázium v Brně a medicínu na univerzitě ve Vídni (MUDr. 1895). Pak působil jako operační elév vynikajícího chirurga prof. dr. Eduarda Alberta ve Všeobecné nemocnici ve Vídni. Po jeho smrti tam pracoval (1900–02) jako asistent. 1902 cestoval po evropských klinikách a stal se primářem chirurgického oddělení a ředitelem městské nemocnice v Třebíči (1902–09). B. přenesl tradici Albertovy školy na Moravu. Proslul jako vynikající operatér. V Brně se habilitoval na české technice jako soukromý docent pro obor První pomoc při nenadálých nehodách a onemocněních v průběhu technických podniků (1906). Později byl v Brně jmenován primářem nového chirurgického oddělení v Zemské nemocnici u svaté Anny (1909–22). Za první světové války vedl v Brně vojenskou nemocnici a byl za tuto činnost vyznamenán Zlatým křížem za statečnost (1917). Po nuceném odchodu od svaté Anny založil a řídil Chirurgickou zemskou nemocnici na Žlutém kopci v Brně (1922–30; od 1. 4. 1992 „B. chirurgická nemocnice“).

Za svého působení vychoval B. na Moravě mnohé následovníky a založil svou vlastní školu (S. Kostlivý, A. Novotný, B. Hejduk). Vypracoval a zdokonalil řadu chirurgických postupů, mj. operaci žlučníku, ledvin a kýly, a sestrojil pro ně i nové nástroje a pomůcky (např. Bakešovy dilatátory, osvětlený choledochopapiloskop a přetlakový přístroj na fyziologický roztok na vyplachování břišní dutiny). Uveřejnil na 30 vědeckých prací hlavně z oboru břišní a urologické chirurgie, přednášel na řadě chirurgických kongresů (Berlín, Brusel, Lisabon, Praha) a účastnil se mnoha demonstrací (Vídeň, Praha, Brno). Dalším B. zájmem se stala od 1923 maligní nádorová onemocnění. Zavedl jejich ozařování rentgenem. S matkou založil Spolek Dům útěchy (1928), sdružující lékaře i laiky, který si kladl za cíl výzkumnou činnost, organizaci a zlepšení péče o onkologicky nemocné, pomoc potřebným a sociálně slabým pacientům. V lednu 1935 byl otevřen v sousedství B. Chirurgické zemské nemocnice první protirakovinný ústav u nás s názvem Dům útěchy / Masarykova léčebna (dnes Masarykův onkologický ústav), jehož zřízení nadal mj. prezident T. G. Masaryk částkou 2,5 milionu Kč a B. odkazem dvou třetin svého majetku.

Po celý život se B. věnoval sbírání nerostů z celého světa, cestování a lovu; rozuměl i kynologii a zbraním, dále pěstoval sport a automobilismus, sbíral sochy a knihy. Podnikl zoologické a lovecké výpravy např. na Kanárské ostrovy, do Řecka a na ostrovy v Egejském moři, do Země Františka Josefa (1911), na Kavkaz a napříč Kanadou (1927). Na lovecké výpravě na medvědy v Polsku (dnes Ukrajina) onemocněl a zemřel. Shromáždil jedinečnou sbírku asi 12 000 kusů nerostů, systematicky doplňovanou, katalogizovanou a vědecky zpracovanou. Jeho sbírka nerostů a zoologických exponátů byla v tehdejší ČSR nejcennější soukromou přírodovědnou sbírkou. Veřejnost se s trofejemi poprvé seznámila v pavilonu Anthropos v oddíle moravské diluviální fauny (1928) a na Mysliveckém dni v Brně (1929). Sbírku nerostů B. prodal moravskému zemskému výboru (1922), část zoologické sbírky odkázal MZM v Brně.

Na přání matky byl pochován v rodinné hrobce na hřbitově v Ořechově u Brna.

D: K. B. Absolon, J. B. (Chirurg, přírodovědec a filantrop), in: Sborník Muzea Blansko, 2001, s. 35n.; bibliogr. výběr – Nástin operativní činnosti v nemocnici třebíčské za prvé pololetí, 1903, 25 s.; Výroční zpráva Všeobecné veřejné nemocnice císaře Františka Josefa I. v Třebíči za rok 1903, 1904; Chirurgické metody a jich výsledky od 13. IV. 1922 do 31. XII. 1923, Moravský zemský výbor 1924; II, 1927.

L: OSN 28, s. 81; OSND 1/1, s. 401; AČL, 1913, s. 10n.; The Morning Star (Vancouver) z 10. 10. 1927; J. Kofránek, Za primářem dr. J. B., in: Rozhledy v chirurgii a gynaekologii 9, 1930, s. 315n.; Dům útěchy. 1928–35 (A. Novotný), 1935; A. Váňa, Třebíčská nemocnice, in: Třebíč město a okr. Brno,1935, s. 60n.; KSN 1, s. 388; E. Wondrák, Sto let od narození primáře doc. dr. J. B., in: Rozhledy v chirurgii 50, 1971, s. 651; V. Zapletal, MUDr. J. B. (1871–1930), blanenský rodák – světový chirurg, in: Ročenka Okresního archivu Blansko, 1972, s. 88n.; V. Komínek, 70 let nemocnice v Třebíči, 1972, s. 14n.; J. Sajner – L. Selinger a kol., Dvě století ve službách zdraví, 1986, s. 69n.; P. Klener – L. Hlaváčková – P. Svobodný, Stručné dějiny české onkologické společnosti, 2000, s. 36n.; K. B. Absolon, J. B. (Chirurg, přírodovědec a filantrop), in: Sborník Muzea Blansko, 2001, s. 31n.; D. Baumannová, J. B. – vnuk Jindřicha Wankla (130. výročí narození), in: Sborník Muzea Blansko 2001, s. 167n.; Minerál (Brno) 9, 2001, s. 239n.; J. Tvarůžek a kol., B. chirurgická nemocnice Brno. 80. výročí zal. 1922–2002, 2002.

P: MZA Brno – část fondu Spolek Dům útěchy; Archiv MU Brno – část fondu Spolek Dům útěchy; B. písemná pozůstalost v Archivu zoologického oddělení MZM (od 1990) a Coll. B.

Gustav Novotný, Pavel Vlašímský