BAKUNIN Michail Alexandrovič 20.5.1814-1.7.1876: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 36: Řádka 36:
 
| poznámky =  
 
| poznámky =  
 
| web =  
 
| web =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 185-186
 
}}
 
}}
  

Verze z 23. 9. 2019, 11:43

Michail Alexandrovič BAKUNIN
Narození 20.5.1814
Místo narození Prjamuchino (Tverská gubernie, Rusko)
Úmrtí 1.7.1876
Místo úmrtí Bern (Švýcarsko)
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
48- Politický publicista
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 185-186
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137522

BAKUNIN, Michail Alexandrovič, * 20. 5. 1814 Prjamuchino (Tverská gubernie, Rusko), † 1. 7. 1876 Bern (Švýcarsko), politik, revolucionář, představitel mezinárodního anarchismu

Ruský emigrant B. přicestoval do Prahy na Slovanský sjezd 29. 5. 1848 s myšlenkou, že mezi Slovany roznítí demokratickou revoluci. Hledal rovněž spojence do tajného Slovanského bratrstva. Delegáti sjezdu se od B. pojetí distancovali, ale někteří čeští radikálové s ním sympatizovali. K. Sabina uveřejnil 2.–5. 1. 1849 v Novinách Lípy slovanské překlad B. Výzvy k Slovanům z prosince 1848 od J. Podlipského. Výzvu ostře odmítl F. Palacký v článku Vynucené prohlášení jako nemístné blouznění po revoluci. B. odpověděl Druhým provoláním k Slovanům. Varoval v něm Čechy před rakušanstvím. V březnu 1849 B. v Lipsku agitoval pro všeslovanskou revoluci u E. Arnolda. Když neuspěl, obrátil se na J. V. Friče a německé Čechy. V květnu 1849 B. v Drážďanech zatkli za organizování povstání. Krátce před ním byli v Praze zatčeni Arnold, Sabina a další Češi podezřelí z organizování spiknutí českých, polských, německých a uherských revolucionářů. 1849–51 si B. odpykával vězení v Sasku, Prusku a Rakousku. Prusko a Rakousko ho odsoudily k trestu smrti, ale 1851 byl vydán Rusku. V červenci a srpnu 1851 napsal v petropavlovské pevnosti Zpověď Michaila Alexandroviče Bakunina caru Mikuláši I. Léta 1857–61 trávil ve vyhnanství na Sibiři, z něhož však uprchl přes Japonsko do západní Evropy. 1862 otiskl v Gercenově časopisu Kolokol (Zvon) stať Provolání Rusům, Polákům a všem slovanským přátelům navazující na Výzvu k Slovanům z 1849. Na sjezdu Ligy míru a svobody v Bernu 1868 navrhl anarchistický program, který dříve formuloval v pracích Revoluční katechismus (1865) a Organizace (1865). Požadoval zrušení státu a jeho nahrazení federací svobodných národů. Jako člen I. internacionály (1868–72) proslul kritikou K. Marxe.

D: Aufruf an die Slawen von einem russischen Patrioten M. B., Mitglied des Slaven Kongresses in Prag, Koethen 1848; Russkim, polskim i vsem slavjanskim druzjam, Ženeva 1888; Výbor ze spisů, 1903; Bůh a stát, 1906; Zpověď caru Mikuláši I., 1926, 1996.

L: V. Čejchan, B. v Čechách. Příspěvek k revolučnímu hnutí českému v letech 1848–1849 s dvěma přílohami, 1928; J. Pfitzner, Bakuninstudien, 1932; J. Vozka, M. B. – věčný revolucionář, 1947; V. Kašík, M. A. B., 1969; J. Kolejka, B. cesta k nové slovanské politice z roku 1848, in: Slovanský přehled 73, 1987, s. 367n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Radomír Vlček