BALAJKA Bohuš 13.5.1923-7.2.1994: Porovnání verzí

Z Personal
(BALAJKA_Bohuš_13.5.1923-7.2.1994)
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Bohuš BALAJKA
 
| jméno = Bohuš BALAJKA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Balajka Bohus portret.jpg
 
| datum narození = 13.5.1923
 
| datum narození = 13.5.1923
| místo narození = Prštné
+
| místo narození = Prštné u Zlína
 
| datum úmrtí = 7.2.1994
 
| datum úmrtí = 7.2.1994
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Bohuš BALAJKA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 187-188
 +
}}
 +
 
 +
'''BALAJKA, Bohuš''' ''(vl. jm. Bohumil), * 13. 5. 1923 Prštné u Zlína, † 7. 2. 1994 Praha, literární historik a kritik, redaktor, spisovatel''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny drobného rolníka, který více než dvacet let
 +
pracoval v USA jako pivovarský dělník. Obecnou školu navštěvoval
 +
B. 1929–34 na zlínském předměstí v Prštném. Pak
 +
studoval 1934–38 na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži.
 +
Během středoškolských studií, která dokončil 1942 na reálném
 +
gymnáziu ve Zlíně, začal publikovat v časopise ''Dorost'',
 +
ve sborníku ''Mladá'' ''Morava'' a v ''Listu'' ''mladých''. Za války byl
 +
1942–43 zaměstnán na zlínském okresním úřadě a 1943–45 totálně nasazen v ostravské koksovně. Po 1945 se zapsal na
 +
Filozofickou fakultu UK v Praze na učitelský obor čeština
 +
– dějepis, studoval mj. u Alberta Pražáka a Karla Krejčího.
 +
Navštěvoval také seminář Václava Černého a přispíval do
 +
jeho ''Kritického'' ''měsíčníku''. Pro B. polonistické zaměření měl
 +
význam stipendijní pobyt v Polsku 1946, kde navázal řadu
 +
osobních kontaktů se současnými polskými spisovateli a také
 +
písemný kontakt s českým polonistou Janem Kárníkem (=Josefem
 +
Svítilem). 1946–48 spolupracoval úzce s ''Lidovou'' ''demokracií'',
 +
později příležitostně publikoval v časopisu ''Nový'' ''život''
 +
a v ''Literárních'' ''novinách''. Významnými se staly i B. literární
 +
kritiky a stati o literatuře, jimiž přispíval posléze do časopisu
 +
''Plamen''. Po ukončení univerzity 1949 získal 1950 doktorát
 +
(PhDr.) v oboru slovanská filologie prací ''K dějinám'' ''česko-polských''
 +
''literárních'' ''vztahů''. Česká předbřeznová literatura polskýma
 +
očima. Po studiích pracoval do 1953 v antikvariátu Kniha
 +
v Praze jako odborný katalogizátor starých tisků. 1953–72
 +
byl redaktorem Státního pedagogického nakladatelství. Tam
 +
se zprvu zabýval polskou, později českou, především starší
 +
a novější literaturou. Její dějiny zpracovával do školských příruček,
 +
pro základní a střední školy psal především standardní,
 +
na koncepci Arne Nováka založené učebnice dějin české
 +
literatury. Od 60. let se soustavně věnoval literárněkritické
 +
a publicistické činnosti. Zabýval se hlavně metodologií literární
 +
historie a problémy interpretace literatury.
 +
 
 +
V období 1972–75 byl zaměstnán jako korektor v tiskárně
 +
Mír, 1975–85 jako metodik Ústředního domu pionýrů a
 +
mládeže Julia Fučíka v Praze na Hradě. Obecně užíval pseudonym
 +
Kamil Petrů. V době normalizace kryla jeho práce
 +
svým jménem Hana Müllerová, v devadesátých letech redaktorka
 +
Československého spisovatele, některé publikace podpisovala
 +
i B. manželka Anetta, překladatelka z polštiny. Do
 +
důchodu odešel B. 1985. Žil v Praze na Vinohradech.
 +
 
 +
B. byl prozaikem a literárním historikem neobyčejně širokého
 +
rozhledu. Orientován na polskou, pak na českou literaturu
 +
věnoval monografie ''Henryku'' ''Sienkiewiczovi'' (1947) a ''Jaroslavu''
 +
''Vrchlickému'' (1979), byl literárním kritikem i autorem literárněhistorických
 +
příruček a učebnic. Jeho dvoudílné ''Přehledné''
 +
''dějiny'' ''české'' ''literatury'', těžiště B. činnosti, se staly pro svůj
 +
komplexně podaný obraz literárního vývoje do roku 1945
 +
myšlenkově a koncepčně převratným dílem své doby. B. rozhodující
 +
autorský podíl na knize zůstal však v době normalizace
 +
anonymní. Jako prozaik se B. představil v 90. letech historickým
 +
románem z doby Václava IV. ''Mezi'' ''trůnem'' ''a oltářem'',
 +
jako dramatik rozhlasovou hrou o J. Vrchlickém ''Jak'' ''táhla''
 +
''mračna'' (1986). Stal se také autorem vlastních vzpomínek ''Já se''
 +
''tam'' ''nevrátím'' (2001) a řady předmluv k bibliofiliím.
 +
 
 +
Jeho syn Petr působil jako umělecký fotograf.
 +
 
 +
'''D:''' bibliografie in: SČL; z děl monografie Henryk Sienkiewicz, 1947;
 +
uspořádání katalogizačního soupisu 1 000 bohemik pro antikvariát Orbis,
 +
Karlova ulice Praha, 1952 (s kol.); Nástin dějin starší české literatury, 1955; Rukověť dějin české literatury pro 9. ročník všeobecně vzdělávacích škol 1, 2, 1957; Stručné dějiny české a slovenské literatury, 1958 (s L. Páleníčkem
 +
a V. Tichým); Přehledné dějiny literatury 1, 1970; 2, 1971 (anonymně se
 +
Zdeňkem Blajerem a Emilem Charousem); Čeští spisovatelé deseti století,
 +
1974 (anonymně s Radko Šťastným); monografie Jaroslav Vrchlický, 1979.
 +
 
 +
'''L:''' Z. Pešat, (referát) o Jaroslavu Vrchlickém in: Česká literatura 1981, s. 463;
 +
O životě a díle českých a slovenských pedagogů, 1992–94, s. 602 (zde chybně
 +
uveden jako Bohuslav); nekrology: H. Poláková, in: Český jazyk a literatura
 +
44, 1993/94, s. 182; B. Svadbová, in: Tvar 1994, č. 4; Nové knihy 1994,
 +
č. 6; SČS 1, 1995, s. 23n.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/211179 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Jana Šámalová
  
== Literatura ==
 
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]
 
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]
 
 
[[Kategorie:1923]]
 
[[Kategorie:1923]]
 
[[Kategorie:Prštné]]
 
[[Kategorie:Prštné]]
 
[[Kategorie:1994]]
 
[[Kategorie:1994]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 23. 9. 2019, 10:46

Bohuš BALAJKA
Narození 13.5.1923
Místo narození Prštné u Zlína
Úmrtí 7.2.1994
Místo úmrtí Praha
Povolání 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 187-188
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39978

BALAJKA, Bohuš (vl. jm. Bohumil), * 13. 5. 1923 Prštné u Zlína, † 7. 2. 1994 Praha, literární historik a kritik, redaktor, spisovatel

Pocházel z rodiny drobného rolníka, který více než dvacet let pracoval v USA jako pivovarský dělník. Obecnou školu navštěvoval B. 1929–34 na zlínském předměstí v Prštném. Pak studoval 1934–38 na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Během středoškolských studií, která dokončil 1942 na reálném gymnáziu ve Zlíně, začal publikovat v časopise Dorost, ve sborníku Mladá Morava a v Listu mladých. Za války byl 1942–43 zaměstnán na zlínském okresním úřadě a 1943–45 totálně nasazen v ostravské koksovně. Po 1945 se zapsal na Filozofickou fakultu UK v Praze na učitelský obor čeština – dějepis, studoval mj. u Alberta Pražáka a Karla Krejčího. Navštěvoval také seminář Václava Černého a přispíval do jeho Kritického měsíčníku. Pro B. polonistické zaměření měl význam stipendijní pobyt v Polsku 1946, kde navázal řadu osobních kontaktů se současnými polskými spisovateli a také písemný kontakt s českým polonistou Janem Kárníkem (=Josefem Svítilem). 1946–48 spolupracoval úzce s Lidovou demokracií, později příležitostně publikoval v časopisu Nový život a v Literárních novinách. Významnými se staly i B. literární kritiky a stati o literatuře, jimiž přispíval posléze do časopisu Plamen. Po ukončení univerzity 1949 získal 1950 doktorát (PhDr.) v oboru slovanská filologie prací K dějinám česko-polských literárních vztahů. Česká předbřeznová literatura polskýma očima. Po studiích pracoval do 1953 v antikvariátu Kniha v Praze jako odborný katalogizátor starých tisků. 1953–72 byl redaktorem Státního pedagogického nakladatelství. Tam se zprvu zabýval polskou, později českou, především starší a novější literaturou. Její dějiny zpracovával do školských příruček, pro základní a střední školy psal především standardní, na koncepci Arne Nováka založené učebnice dějin české literatury. Od 60. let se soustavně věnoval literárněkritické a publicistické činnosti. Zabýval se hlavně metodologií literární historie a problémy interpretace literatury.

V období 1972–75 byl zaměstnán jako korektor v tiskárně Mír, 1975–85 jako metodik Ústředního domu pionýrů a mládeže Julia Fučíka v Praze na Hradě. Obecně užíval pseudonym Kamil Petrů. V době normalizace kryla jeho práce svým jménem Hana Müllerová, v devadesátých letech redaktorka Československého spisovatele, některé publikace podpisovala i B. manželka Anetta, překladatelka z polštiny. Do důchodu odešel B. 1985. Žil v Praze na Vinohradech.

B. byl prozaikem a literárním historikem neobyčejně širokého rozhledu. Orientován na polskou, pak na českou literaturu věnoval monografie Henryku Sienkiewiczovi (1947) a Jaroslavu Vrchlickému (1979), byl literárním kritikem i autorem literárněhistorických příruček a učebnic. Jeho dvoudílné Přehledné dějiny české literatury, těžiště B. činnosti, se staly pro svůj komplexně podaný obraz literárního vývoje do roku 1945 myšlenkově a koncepčně převratným dílem své doby. B. rozhodující autorský podíl na knize zůstal však v době normalizace anonymní. Jako prozaik se B. představil v 90. letech historickým románem z doby Václava IV. Mezi trůnem a oltářem, jako dramatik rozhlasovou hrou o J. Vrchlickém Jak táhla mračna (1986). Stal se také autorem vlastních vzpomínek Já se tam nevrátím (2001) a řady předmluv k bibliofiliím.

Jeho syn Petr působil jako umělecký fotograf.

D: bibliografie in: SČL; z děl monografie Henryk Sienkiewicz, 1947; uspořádání katalogizačního soupisu 1 000 bohemik pro antikvariát Orbis, Karlova ulice Praha, 1952 (s kol.); Nástin dějin starší české literatury, 1955; Rukověť dějin české literatury pro 9. ročník všeobecně vzdělávacích škol 1, 2, 1957; Stručné dějiny české a slovenské literatury, 1958 (s L. Páleníčkem a V. Tichým); Přehledné dějiny literatury 1, 1970; 2, 1971 (anonymně se Zdeňkem Blajerem a Emilem Charousem); Čeští spisovatelé deseti století, 1974 (anonymně s Radko Šťastným); monografie Jaroslav Vrchlický, 1979.

L: Z. Pešat, (referát) o Jaroslavu Vrchlickém in: Česká literatura 1981, s. 463; O životě a díle českých a slovenských pedagogů, 1992–94, s. 602 (zde chybně uveden jako Bohuslav); nekrology: H. Poláková, in: Český jazyk a literatura 44, 1993/94, s. 182; B. Svadbová, in: Tvar 1994, č. 4; Nové knihy 1994, č. 6; SČS 1, 1995, s. 23n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jana Šámalová