Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BALCÁREK Aleš 21.2.1840-1.5.1862

{{Infobox - osoba
| jméno = Aleš BALCÁREK
| obrázek = Balcarek Ales portret.jpg
| datum narození = 21.2.1840
| místo narození = Šumvald u Uničova
| datum úmrtí = 1.5.1862
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel<br />48- Politický publicista

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 195
}}

'''BALCÁREK, Aleš''' ''(vl. jm. Alexandr), * 21. 2. 1840 Šumvald u Uničova, † 1. 5. 1862 Praha, básník, publicista''

Narodil se jako syn místního hostinského. V dětství osiřel
a po celý život existenčně strádal. Vzdělání získával převážně
v německých školách, hlavní školu navštěvoval v Olomouci
a od 1852 tam studoval na gymnáziu. Tato léta pro něj znamenala
období národnostního uvědomění, aktivně se zapojil
do místního vlasteneckého života. Gymnázium proto musel
ještě před maturitou opustit. 1860 odešel do Vídně, ale perspektivní
budoucnost si tu nezajistil. Dal se zapsat jako mimořádný
posluchač na vídeňskou filozofii a přispíval do ''Lípy''
''slovanské''. Poslední měsíce života (od 1861) strávil v Praze,
kde zásluhou nakladatele Josefa Richarda Vilímka získal místo
korektora v knihtiskařském podniku Karla Seyfrieda v tzv.
Jeřábkovské knihtiskárně. B. se rozhodl studovat současně na
vysoké škole technické. Těžce nesl své nenaplněné ambice
a pocity zklamání pramenící z hmotného strádání, absenci
životních perspektiv, nemoc i odmítnutí svých textů v reprezentativních
pražských časopisech ''Rodinná'' ''kronika'' a ''Lumír''.
Zemřel tragicky po pádu z Koňské brány, přičemž nebylo jasné,
zda šlo o nešťastnou náhodu či o sebevraždu. B. pohřeb
na Olšanských hřbitovech se stal smuteční slavností Moravanů
v Praze, jeho tragický osud byl symbolem romantického,
předčasně zhaslého talentu, jemuž krátký život nedovolil
dozrát, a symbolem česko-moravského sblížení.

B. byl literárně činný od 1859, publikoval (i pod pseudonymy
Slavomír Pustinský, Slavomír Pustímský, Moravan
aj.) ještě během svého vídeňského pobytu. Pro jeho tvorbu
byl charakteristický idealizující patos, odráželo se v ní jeho
porozumění pro sociální problematiku a bídu, v subjektivních
verších reflexe trpkého životního údělu. Umělecky byl
přiřazován k tvorbě májovců. Výrazným rysem B. tvorby
byl pro tehdejší dobu charakteristický historismus ovlivněný
''Rukopisy'', Palackého ''Dějinami'' ''národu'' ''českého'' ''v Čechách''
''a v'' ''Moravě'' a pro Moravu zvlášť ideou Velkomoravské říše
a panslavismem (Kollárova ''Slávy'' ''dcera'' či ''Šafaříkovy'' ''Slovanské''
''starožitnosti''). Zprávami či články informativního charakteru
o soudobých událostech přispíval do různých, především
moravských (''Hvězda'' ''Olomoucká'', ''Opavský'' ''besedník'', ''Pěstoun''
''moravský'', ''Slavnostní'' ''album'' ''Cyril'' ''a Metoděj'' ''na rok'' ''1863'',
''Věnec'') i českých časopisů (''Lumír''), také do vídeňského almanachu
''Dunaj''.

'''D:''' posmrtně ve sbírkách: A. B. Pozůstalé básně (uspoř. F. Brzobohatý), 1862;
Moravana A. B. Zůstalé básně (uspoř. F. A. Urbánek), 1874; Básně Moravana
A. B. se zbytky jeho deníku a korespondence (uspoř. M. Hýsek), 1913;
Výbor z díla A. B. (uspoř. B. Slavík), 1937.

'''L:''' LČL 1, s. 123n.; OSN 3, s. 148; OSND 1/1, s. 409; MSN 1, s. 365;
Zhynulá naděje, sborník (ed. M Rusinský, 1940); MČE 1, s. 328; M. Řepa,
Moravané nebo Češi? Vývoj českého národního vědomí na Moravě v 19.
století, 2001, s. 131 a passim.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/276301 Bibliografie dějin Českých zemí]

Magdaléna Pokorná

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:48- Politický publicista]]
[[Kategorie:1840]]
[[Kategorie:Šumvald]]
[[Kategorie:1862]]
[[Kategorie:Praha]]