Biografický slovník
BALCAR Antonín 8.6.1847-10.12.1888: Porovnání verzí
(BALCAR_Antonín_10.6.1847-10.12.1888) |
|||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Antonín BALCAR | | jméno = Antonín BALCAR | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = 8.6.1847 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Poděbrady |
| datum úmrtí = 10.12.1888 | | datum úmrtí = 10.12.1888 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 12- Geograf | | povolání = 12- Geograf | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BALCAR, Antonín,''' ''* 8. 6. 1847 Poděbrady, † 10. 12. 1888 Praha, středoškolský profesor'' | ||
| + | |||
| + | Gymnázium studoval v Hradci Králové, Banské Bystrici | ||
| + | a v Těšíně. 1864 nastoupil na Karlo-Ferdinandovu univerzitu | ||
| + | jako posluchač dějepisu. Od 1868 působil jako suplent na | ||
| + | Akademickém gymnáziu v Praze, 1869–70 učil na královéhradeckém | ||
| + | gymnáziu. 1870 získal doktorát filozofie na UK | ||
| + | (PhDr.). Poté do 1872 vyučoval jako gymnaziální profesor | ||
| + | v Sučavě (Suceava, dnes Rumunsko), 1872–83 v Těšíně. Pro | ||
| + | svou popularitu obdržel nabídku tamního magistrátu, aby se | ||
| + | stal ředitelem městského muzea. B. však preferoval návrat do | ||
| + | Prahy, kde 1883 přijal místo profesora dějepisu a zeměpisu na Prvním vyšším reálném gymnáziu ve Spálené ulici. Současně | ||
| + | se angažoval v Umělecké besedě: od 1883 jako člen | ||
| + | jejího správního výboru, od konce 1884 jako jednatel. V této | ||
| + | funkci podporoval B. zakládání veřejných knihoven pro lidové | ||
| + | vrstvy a měl značný podíl na vzniku tzv. populárních | ||
| + | koncertů, které začala Umělecká beseda pořádat. S dráhou | ||
| + | učitele souvisela i B. redakční a autorská práce na historických | ||
| + | a geografických školních atlasech. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběrově: Darstellung der Kämpfe Ferdinands I. mit den Osmanen unter | ||
| + | Berücksichtigung gleichzeitiger Ereignisse in der Moldau, in: Programm des | ||
| + | griech.-orient. Gymnasiums in Suczava, Czernowitz 1871; Die Politik König | ||
| + | Georgs von Poděbrad, in: Programm des K. k. Staats-Gymnasiums in Tetschen, | ||
| + | 1876, 1877; Historickogeografický školní atlas starověku, 1887. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 3, s. 147; MSN 1, s. 365; KSN 1, s. 394; J. Benýšková – F. Vích, | ||
| + | Literární Hradec Králové, 1994, s. 5; Osvěta 19, 1889, s. 1149; Národní listy | ||
| + | 1888, č. 344; Zlatá Praha 6, 1888/89, č. 4, s. 47. | ||
| + | |||
| + | Jana Šámalová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:12- Geograf]] | [[Kategorie:12- Geograf]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1847]] | [[Kategorie:1847]] | ||
| + | [[Kategorie:Poděbrady]] | ||
[[Kategorie:1888]] | [[Kategorie:1888]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 29. 3. 2016, 10:23
| Antonín BALCAR | |
 | |
| Narození | 8.6.1847 |
|---|---|
| Místo narození | Poděbrady |
| Úmrtí | 10.12.1888 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 12- Geograf |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40007 |
BALCAR, Antonín, * 8. 6. 1847 Poděbrady, † 10. 12. 1888 Praha, středoškolský profesor
Gymnázium studoval v Hradci Králové, Banské Bystrici a v Těšíně. 1864 nastoupil na Karlo-Ferdinandovu univerzitu jako posluchač dějepisu. Od 1868 působil jako suplent na Akademickém gymnáziu v Praze, 1869–70 učil na královéhradeckém gymnáziu. 1870 získal doktorát filozofie na UK (PhDr.). Poté do 1872 vyučoval jako gymnaziální profesor v Sučavě (Suceava, dnes Rumunsko), 1872–83 v Těšíně. Pro svou popularitu obdržel nabídku tamního magistrátu, aby se stal ředitelem městského muzea. B. však preferoval návrat do Prahy, kde 1883 přijal místo profesora dějepisu a zeměpisu na Prvním vyšším reálném gymnáziu ve Spálené ulici. Současně se angažoval v Umělecké besedě: od 1883 jako člen jejího správního výboru, od konce 1884 jako jednatel. V této funkci podporoval B. zakládání veřejných knihoven pro lidové vrstvy a měl značný podíl na vzniku tzv. populárních koncertů, které začala Umělecká beseda pořádat. S dráhou učitele souvisela i B. redakční a autorská práce na historických a geografických školních atlasech.
D: výběrově: Darstellung der Kämpfe Ferdinands I. mit den Osmanen unter Berücksichtigung gleichzeitiger Ereignisse in der Moldau, in: Programm des griech.-orient. Gymnasiums in Suczava, Czernowitz 1871; Die Politik König Georgs von Poděbrad, in: Programm des K. k. Staats-Gymnasiums in Tetschen, 1876, 1877; Historickogeografický školní atlas starověku, 1887.
L: OSN 3, s. 147; MSN 1, s. 365; KSN 1, s. 394; J. Benýšková – F. Vích, Literární Hradec Králové, 1994, s. 5; Osvěta 19, 1889, s. 1149; Národní listy 1888, č. 344; Zlatá Praha 6, 1888/89, č. 4, s. 47.
Jana Šámalová
