BALCAR Milan 13.12.1886-16.4.1954: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 16.4.1954
 
| datum úmrtí = 16.4.1954
 
| místo úmrtí = Frýdek-Místek
 
| místo úmrtí = Frýdek-Místek
| povolání = 77- Hudební skladatel
+
| povolání = 77- Hudební skladatel<br />78- Hudební interpret
78- Hudební interpret
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 194
 
}}
 
}}
  

Verze z 23. 9. 2019, 11:57

Milan BALCAR
Narození 13.12.1886
Místo narození Ostrava
Úmrtí 16.4.1954
Místo úmrtí Frýdek-Místek
Povolání 77- Hudební skladatel
78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 194
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40018

BALCAR, Milan, * 13. 12. 1886 Ostrava, † 16. 4. 1954 Frýdek-Místek, hudební skladatel, kritik, pianista, pedagog

Základy klavírní hry získal u své matky a varhanní hry u Cyrila Metoděje Hrazdiry. 1897–1904 navštěvoval reálku v Ostravě a 1904–05 studoval stavební inženýrství v Praze. 1905 až 1910 byl žákem pražské konzervatoře (Josef Klička: var hany, Karel Knittl: harmonie, Karel Stecker: teorie a skladba, Karel Hoffmeister: klavír a od 1909 Vítězslav Novák: skladba).

1910–13 byl učitelem hudby a sbormistrem pěveckých spolků v Zadaru v Dalmácii, poté se vrátil do Prahy, kde 1913–15 soukromě vyučoval. 1915–18 narukoval na italskou frontu, od 1918 pak působil v Ostravě jako soukromý učitel hudby, kritik a koncertní klavírista. Po druhé světové válce se přestěhoval do Frenštátu pod Radhoštěm, kde vy učoval soukromě, od 1950 až do smrti na hudební škole. B. tvorba zahrnuje především písně a sbory, často se slezskou tematikou, a v menším rozsahu také díla komorní. Hudební jazyk, vycházející z doznívajícího romantismu 1. poloviny 20. století, je blízký J. B. Foersterovi a Z. Fibichovi. Vytvořil více než 60 děl, z nichž 54 je označeno opusovými čísly. Psal kritiky do Moravskoslezského deníku (1919–41), Českého slova (1927–32), Národní politiky a Práce (1945–48). Recenzemi a komentáři koncertních a divadelních představení v Ostravě přispíval do Hudebních rozhledů, Černé země a dalších periodik. Byl vyhledávaným sólovým pianistou i komorním hráčem (1925/26 provedl v Ostravě souborně Fibichův klavírní cyklus Nálady, dojmy a upomínky). Vyvíjel také osvětovou hudebně vzdělávací činnost na Lidové univerzitě Masarykově a spolupracoval s rozhlasem (1929–54), kde pronesl více než 180 přednášek.

D: písně: Balada večerní s orchestrem op. 3 (1910); Prosté motivy op. 5 (1909–12, provedeno Praha 1915); Písně samotáře op. 9 (1922, Praha 1931); Tři modlitby op. 12 (1920–25, Praha 1937); Touhy op. 13 (1909 a 1926, Praha 1944); Kosmické písně op. 14 (1920–26, Praha 1934); Beskydské písně s orchestrem op. 28 (1938, Ostrava 1939), Valašská múza op. 43 (1947); sbory: mužské – Jen jedenkrát op. 11; Orlová op. 17; Pozdravy z Lysé (1941); smíšené – Ostrava op. 24a (1934); Město pod Radhoštěm op. 24b (1948); dětský nebo ženský – Šest trojzpěvů op. 22 (1933); komorní skladby: smyčcové kvartety, dechový kvintet, klavírní skladby ad.

L: HS 1, s. 44n. (se soupisem díla); Slezsko 4, s. 14n. (se soupisem díla); F. M. Hradil, Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka, 1981, s. 69n.; I. Stolařík – B. Štědroň, K dějinám hudby v ostravském kraji, in: Slezský sborník 53, 1955, s. 215n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Hana Adámková-Heidrová