Biografický slovník
BALCAR Milan 13.12.1886-16.4.1954: Porovnání verzí
(BALCAR_Milan_13.12.1886-16.4.1954) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 13.12.1886 | | datum narození = 13.12.1886 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Ostrava |
| datum úmrtí = 16.4.1954 | | datum úmrtí = 16.4.1954 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Frýdek-Místek |
| povolání = 77- Hudební skladatel | | povolání = 77- Hudební skladatel | ||
78- Hudební interpret | 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BALCAR, Milan,''' ''* 13. 12. 1886 Ostrava, † 16. 4. 1954 Frýdek-Místek, hudební skladatel, kritik, pianista, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Základy klavírní hry získal u své matky a varhanní hry u Cyrila | ||
| + | Metoděje Hrazdiry. 1897–1904 navštěvoval reálku v Ostravě | ||
| + | a 1904–05 studoval stavební inženýrství v Praze. 1905 až | ||
| + | 1910 byl žákem pražské konzervatoře (Josef Klička: var hany, | ||
| + | Karel Knittl: harmonie, Karel Stecker: teorie a skladba, Karel | ||
| + | Hoffmeister: klavír a od 1909 Vítězslav Novák: skladba). | ||
| + | |||
| + | 1910–13 byl učitelem hudby a sbormistrem pěveckých spolků | ||
| + | v Zadaru v Dalmácii, poté se vrátil do Prahy, kde 1913–15 | ||
| + | soukromě vyučoval. 1915–18 narukoval na italskou frontu, | ||
| + | od 1918 pak působil v Ostravě jako soukromý učitel hudby, | ||
| + | kritik a koncertní klavírista. Po druhé světové válce se přestěhoval | ||
| + | do Frenštátu pod Radhoštěm, kde vy učoval soukromě, | ||
| + | od 1950 až do smrti na hudební škole. B. tvorba zahrnuje především | ||
| + | písně a sbory, často se slezskou tematikou, a v menším | ||
| + | rozsahu také díla komorní. Hudební jazyk, vycházející z doznívajícího | ||
| + | romantismu 1. poloviny 20. století, je blízký J. B. Foersterovi a Z. Fibichovi. Vytvořil více než 60 děl, z nichž 54 | ||
| + | je označeno opusovými čísly. Psal kritiky do ''Moravskoslezského'' | ||
| + | ''deníku'' (1919–41), ''Českého'' ''slova'' (1927–32), ''Národní'' ''politiky'' | ||
| + | a ''Práce'' (1945–48). Recenzemi a komentáři koncertních | ||
| + | a divadelních představení v Ostravě přispíval do ''Hudebních'' | ||
| + | ''rozhledů'', ''Černé'' ''země'' a dalších periodik. Byl vyhledávaným | ||
| + | sólovým pianistou i komorním hráčem (1925/26 provedl | ||
| + | v Ostravě souborně Fibichův klavírní cyklus ''Nálady'', ''dojmy'' | ||
| + | ''a upomínky''). Vyvíjel také osvětovou hudebně vzdělávací činnost | ||
| + | na Lidové univerzitě Masarykově a spolupracoval s rozhlasem | ||
| + | (1929–54), kde pronesl více než 180 přednášek. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' písně: Balada večerní s orchestrem op. 3 (1910); Prosté motivy op. 5 | ||
| + | (1909–12, provedeno Praha 1915); Písně samotáře op. 9 (1922, Praha | ||
| + | 1931); Tři modlitby op. 12 (1920–25, Praha 1937); Touhy op. 13 (1909 | ||
| + | a 1926, Praha 1944); Kosmické písně op. 14 (1920–26, Praha 1934); Beskydské | ||
| + | písně s orchestrem op. 28 (1938, Ostrava 1939), Valašská múza op. | ||
| + | 43 (1947); sbory: mužské – Jen jedenkrát op. 11; Orlová op. 17; Pozdravy | ||
| + | z Lysé (1941); smíšené – Ostrava op. 24a (1934); Město pod Radhoštěm op. | ||
| + | 24b (1948); dětský nebo ženský – Šest trojzpěvů op. 22 (1933); komorní | ||
| + | skladby: smyčcové kvartety, dechový kvintet, klavírní skladby ad. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' HS 1, s. 44n. (se soupisem díla); Slezsko 4, s. 14n. (se soupisem díla); | ||
| + | F. M. Hradil, Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka, 1981, s. 69n.; I. Stolařík | ||
| + | – B. Štědroň, K dějinám hudby v ostravském kraji, in: Slezský sborník | ||
| + | 53, 1955, s. 215n. | ||
| + | |||
| + | Hana Adámková-Heidrová | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1886]] | [[Kategorie:1886]] | ||
| + | [[Kategorie:Ostrava]] | ||
[[Kategorie:1954]] | [[Kategorie:1954]] | ||
| + | [[Kategorie:Frýdek-Místek]] | ||
Verze z 29. 3. 2016, 10:40
| Milan BALCAR | |
 | |
| Narození | 13.12.1886 |
|---|---|
| Místo narození | Ostrava |
| Úmrtí | 16.4.1954 |
| Místo úmrtí | Frýdek-Místek |
| Povolání |
77- Hudební skladatel 78- Hudební interpret |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40018 |
BALCAR, Milan, * 13. 12. 1886 Ostrava, † 16. 4. 1954 Frýdek-Místek, hudební skladatel, kritik, pianista, pedagog
Základy klavírní hry získal u své matky a varhanní hry u Cyrila Metoděje Hrazdiry. 1897–1904 navštěvoval reálku v Ostravě a 1904–05 studoval stavební inženýrství v Praze. 1905 až 1910 byl žákem pražské konzervatoře (Josef Klička: var hany, Karel Knittl: harmonie, Karel Stecker: teorie a skladba, Karel Hoffmeister: klavír a od 1909 Vítězslav Novák: skladba).
1910–13 byl učitelem hudby a sbormistrem pěveckých spolků v Zadaru v Dalmácii, poté se vrátil do Prahy, kde 1913–15 soukromě vyučoval. 1915–18 narukoval na italskou frontu, od 1918 pak působil v Ostravě jako soukromý učitel hudby, kritik a koncertní klavírista. Po druhé světové válce se přestěhoval do Frenštátu pod Radhoštěm, kde vy učoval soukromě, od 1950 až do smrti na hudební škole. B. tvorba zahrnuje především písně a sbory, často se slezskou tematikou, a v menším rozsahu také díla komorní. Hudební jazyk, vycházející z doznívajícího romantismu 1. poloviny 20. století, je blízký J. B. Foersterovi a Z. Fibichovi. Vytvořil více než 60 děl, z nichž 54 je označeno opusovými čísly. Psal kritiky do Moravskoslezského deníku (1919–41), Českého slova (1927–32), Národní politiky a Práce (1945–48). Recenzemi a komentáři koncertních a divadelních představení v Ostravě přispíval do Hudebních rozhledů, Černé země a dalších periodik. Byl vyhledávaným sólovým pianistou i komorním hráčem (1925/26 provedl v Ostravě souborně Fibichův klavírní cyklus Nálady, dojmy a upomínky). Vyvíjel také osvětovou hudebně vzdělávací činnost na Lidové univerzitě Masarykově a spolupracoval s rozhlasem (1929–54), kde pronesl více než 180 přednášek.
D: písně: Balada večerní s orchestrem op. 3 (1910); Prosté motivy op. 5 (1909–12, provedeno Praha 1915); Písně samotáře op. 9 (1922, Praha 1931); Tři modlitby op. 12 (1920–25, Praha 1937); Touhy op. 13 (1909 a 1926, Praha 1944); Kosmické písně op. 14 (1920–26, Praha 1934); Beskydské písně s orchestrem op. 28 (1938, Ostrava 1939), Valašská múza op. 43 (1947); sbory: mužské – Jen jedenkrát op. 11; Orlová op. 17; Pozdravy z Lysé (1941); smíšené – Ostrava op. 24a (1934); Město pod Radhoštěm op. 24b (1948); dětský nebo ženský – Šest trojzpěvů op. 22 (1933); komorní skladby: smyčcové kvartety, dechový kvintet, klavírní skladby ad.
L: HS 1, s. 44n. (se soupisem díla); Slezsko 4, s. 14n. (se soupisem díla); F. M. Hradil, Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka, 1981, s. 69n.; I. Stolařík – B. Štědroň, K dějinám hudby v ostravském kraji, in: Slezský sborník 53, 1955, s. 215n.
Hana Adámková-Heidrová
