Biografický slovník
BALDAUF Richard Julius 7.3.1848-28.4.1931: Porovnání verzí
(BALDAUF_Richard_7.3.1848-28.4.1931) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Richard BALDAUF | + | | jméno = Richard Julius BALDAUF |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 7.3.1848 | | datum narození = 7.3.1848 | ||
| − | | místo narození = Chemnitz | + | | místo narození = Chemnitz (Německo) |
| datum úmrtí = 28.4.1931 | | datum úmrtí = 28.4.1931 | ||
| − | | místo úmrtí = Drážďany | + | | místo úmrtí = Drážďany (Německo) |
| povolání = 11- Geolog | | povolání = 11- Geolog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | BALDAUF, Richard Julius, * 7. 3. 1848 Chemnitz (Německo), † 28. 4. 1931 Drážďany (Německo), báňský odborník a podnikatel, mineralog | ||
| + | |||
| + | Absolvoval 1867 báňskou akademii v saském Freibergu | ||
| + | a jako báňský inženýr pracoval ve stříbrném dole v Řecku a černouhelných dolech v Sasku a severním Rusku. Od 1878 | ||
| + | působil v severočeském hnědouhelném revíru, zpočátku jako | ||
| + | ředitel dolů v Hrobu a Duchcově, pak 1891 založil se švagrem | ||
| + | Herrmannem Rudolphem vlastní společnost Baldauf-Rudolphsche Kohlenwerke Hermannschacht, které patřily | ||
| + | doly v Duchcově, Ledvicích, Zabrušanech u Mostu a v Dubí | ||
| + | u Teplic. Ve svých dolech modernizoval provoz a zlepšoval | ||
| + | hygienické podmínky. Jako první v revíru používal v lomech | ||
| + | skrývková uhelná rýpadla, elektrické lokomotivy a telefon. | ||
| + | Pro zaměstnance zřídil penzijní fond. Od 1904 řídil společnost | ||
| + | z Drážďan. Začal se věnovat své zálibě v mineralogii | ||
| + | a rozsáhlé sbírky odkázal muzeu v Drážďanech. 1917 byl | ||
| + | jmenován čestným doktorem drážďanské techniky. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' E. Riman, R. B. in: Sitzungsberichte und Abhandlungen der Naturwissenschaftlichen | ||
| + | Gesellschaft Isis 1931, s. 9n.; M. Baldauf, R. B. Seine | ||
| + | Bedeutung für die Mineralogie, in: Jahrbuch des Staatlichen Museums für | ||
| + | Mineralogie und Geologie zu Dresden 1956/57, s. 116n.; BL 1, s. 44; NGS | ||
| + | s. 661. | ||
| + | |||
| + | Pavel Vlašímský | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:11- Geolog]] | [[Kategorie:11- Geolog]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1848]] | [[Kategorie:1848]] | ||
[[Kategorie:Chemnitz]] | [[Kategorie:Chemnitz]] | ||
[[Kategorie:1931]] | [[Kategorie:1931]] | ||
[[Kategorie:Drážďany]] | [[Kategorie:Drážďany]] | ||
Verze z 29. 3. 2016, 11:29
| Richard Julius BALDAUF | |
 | |
| Narození | 7.3.1848 |
|---|---|
| Místo narození | Chemnitz (Německo) |
| Úmrtí | 28.4.1931 |
| Místo úmrtí | Drážďany (Německo) |
| Povolání | 11- Geolog |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40030 |
BALDAUF, Richard Julius, * 7. 3. 1848 Chemnitz (Německo), † 28. 4. 1931 Drážďany (Německo), báňský odborník a podnikatel, mineralog
Absolvoval 1867 báňskou akademii v saském Freibergu a jako báňský inženýr pracoval ve stříbrném dole v Řecku a černouhelných dolech v Sasku a severním Rusku. Od 1878 působil v severočeském hnědouhelném revíru, zpočátku jako ředitel dolů v Hrobu a Duchcově, pak 1891 založil se švagrem Herrmannem Rudolphem vlastní společnost Baldauf-Rudolphsche Kohlenwerke Hermannschacht, které patřily doly v Duchcově, Ledvicích, Zabrušanech u Mostu a v Dubí u Teplic. Ve svých dolech modernizoval provoz a zlepšoval hygienické podmínky. Jako první v revíru používal v lomech skrývková uhelná rýpadla, elektrické lokomotivy a telefon. Pro zaměstnance zřídil penzijní fond. Od 1904 řídil společnost z Drážďan. Začal se věnovat své zálibě v mineralogii a rozsáhlé sbírky odkázal muzeu v Drážďanech. 1917 byl jmenován čestným doktorem drážďanské techniky.
L: E. Riman, R. B. in: Sitzungsberichte und Abhandlungen der Naturwissenschaftlichen Gesellschaft Isis 1931, s. 9n.; M. Baldauf, R. B. Seine Bedeutung für die Mineralogie, in: Jahrbuch des Staatlichen Museums für Mineralogie und Geologie zu Dresden 1956/57, s. 116n.; BL 1, s. 44; NGS s. 661.
Pavel Vlašímský
