Biografický slovník
BALLING Karl Albert Michal 14.5.1835-21.4.1896: Porovnání verzí
(BALLING_Karel_Albert_Michal_14.5.1835-21.4.1896) |
|||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Karl Albert Michal BALLING |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 14.5.1835 | | datum narození = 14.5.1835 | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 202 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BALLING, Karl Albert Michal''' ''(též Carl), * 14. 5. 1835 Praha, † 21. 4. 1896 Příbram, metalurg, chemik, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Vnuk Jana Michala Josefa B. (1776–1848), syn profesora | ||
| + | pražské polytechniky Karla Josefa Napoleona B. (1805 až | ||
| + | 1868). Vystudoval v Praze gymnázium a 1851–56 polytechniku. | ||
| + | Pak si doplnil vzdělání na montanistickém učilišti | ||
| + | v Příbrami. Po absolvování nastoupil 1858 jako praktikant | ||
| + | do železáren ve Zbirohu. Od 1860 působil na montanistickém učilišti, pozdější báňské akademii v Příbrami, zpočátku | ||
| + | jako asistent profesora hutnictví a prubířství Václava Mrázka. | ||
| + | Po zrušení výuky hutnictví se 1871 stal správcem státních | ||
| + | hutí v Brixleggu v Tyrolsku. 1874 se vrátil na báňskou akademii | ||
| + | do Příbrami, kde byl jmenován řádným profesorem | ||
| + | hutnictví a železářství; současně obdržel titul c. k. vrchního | ||
| + | horního rady. Dalších 11 let vedl obnovenou katedru hutnictví | ||
| + | a prubířství, 1881–82 byl ředitelem báňské akademie. Od | ||
| + | 1874 souběžně vykonával funkci hlavního prubíře horního | ||
| + | ředitelství v Příbrami. Přednášel hutnictví, nauku o železářství | ||
| + | a metalurgickou chemii, včetně prubířství (zkušebnictví | ||
| + | kvality hutních výrobků). Uveřejnil celkem 70 prací. Od | ||
| + | konce 60. let psal drobné studie o vysokopecním provozu, | ||
| + | otázce vsázky, pražení rud, složení vysokopecních strusek, | ||
| + | zpracování českých železných rud s vysokým obsahem fosforu, | ||
| + | Bessemerově pochodu, výrobě koksu. Navázal na dílo | ||
| + | svého otce (''Geschichte'' ''etc.'', 1848), shrnul stav českého železářství | ||
| + | a popsal jeho vývoj v Čechách, na Moravě a v rakouském | ||
| + | Slezsku do konce 60. let. I když je B. práce rozsahem skromnější | ||
| + | než dílo jeho otce, obsahuje dostatečně podrobné údaje | ||
| + | o železářském provozu v době, kdy rychle ubývalo vysokých | ||
| + | pecí a hamrů na dřevěné uhlí a přibývalo moderních koksových | ||
| + | vysokých pecí v okolí Kladna a Ostravy. Publikoval | ||
| + | i práce z analytické chemie a prubířství. Ohlas mělo jeho pět | ||
| + | učebnic hutnictví a prubířství železa, metalurgické chemie | ||
| + | a elektrometalurgie, což byl v té době velmi moderní technologický | ||
| + | postup. V 80. letech vyšly některé z jeho knih ve | ||
| + | francouzském a ruském překladu. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Die Probierkunde des Eisens und der Brennmaterialien, 1868; Die Eisenindustrie | ||
| + | Böhmens, etc., in: BHJb, 17, 1868, s. 211n.; Die Eisenindustrie | ||
| + | in Mähren und in österreichischen Schlesien, in: tamtéž 18, 1869, s. 171n.; | ||
| + | Über die Steinkohlen-Verkoksung, in: Dingler’s polytechnisches Jahrbuch | ||
| + | 203, 1872, s. 272n.; Compendium der metallurgischen Chemie, Bonn, | ||
| + | 1883; Die Metallhüttenkunde, Berlin 1885; Grundriss der Elektrometallurgie, | ||
| + | Stuttgart, 1888. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' K. Ernst, K. B., in: ÖZBH 15, 1896, Beilage, s. 59n.; J. Majer, Z dějin | ||
| + | Vysoké školy báňské v Příbrami, 1984, s. 138; G. Hofmann, Ballingové – tři | ||
| + | hutnické generace, in: Západočeský historický sborník 5, 1999, s. 203n.; | ||
| + | OSN 3, s. 180; https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Balling_(montanista). | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/142598 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Pavel Vlašímský | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]] | [[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1835]] | [[Kategorie:1835]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1896]] | [[Kategorie:1896]] | ||
[[Kategorie:Příbram]] | [[Kategorie:Příbram]] | ||
Aktuální verze z 20. 6. 2023, 14:54
| Karl Albert Michal BALLING | |
 | |
| Narození | 14.5.1835 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 21.4.1896 |
| Místo úmrtí | Příbram |
| Povolání | 27- Hutník nebo metalurg |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 202 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40051 |
BALLING, Karl Albert Michal (též Carl), * 14. 5. 1835 Praha, † 21. 4. 1896 Příbram, metalurg, chemik, pedagog
Vnuk Jana Michala Josefa B. (1776–1848), syn profesora pražské polytechniky Karla Josefa Napoleona B. (1805 až 1868). Vystudoval v Praze gymnázium a 1851–56 polytechniku. Pak si doplnil vzdělání na montanistickém učilišti v Příbrami. Po absolvování nastoupil 1858 jako praktikant do železáren ve Zbirohu. Od 1860 působil na montanistickém učilišti, pozdější báňské akademii v Příbrami, zpočátku jako asistent profesora hutnictví a prubířství Václava Mrázka. Po zrušení výuky hutnictví se 1871 stal správcem státních hutí v Brixleggu v Tyrolsku. 1874 se vrátil na báňskou akademii do Příbrami, kde byl jmenován řádným profesorem hutnictví a železářství; současně obdržel titul c. k. vrchního horního rady. Dalších 11 let vedl obnovenou katedru hutnictví a prubířství, 1881–82 byl ředitelem báňské akademie. Od 1874 souběžně vykonával funkci hlavního prubíře horního ředitelství v Příbrami. Přednášel hutnictví, nauku o železářství a metalurgickou chemii, včetně prubířství (zkušebnictví kvality hutních výrobků). Uveřejnil celkem 70 prací. Od konce 60. let psal drobné studie o vysokopecním provozu, otázce vsázky, pražení rud, složení vysokopecních strusek, zpracování českých železných rud s vysokým obsahem fosforu, Bessemerově pochodu, výrobě koksu. Navázal na dílo svého otce (Geschichte etc., 1848), shrnul stav českého železářství a popsal jeho vývoj v Čechách, na Moravě a v rakouském Slezsku do konce 60. let. I když je B. práce rozsahem skromnější než dílo jeho otce, obsahuje dostatečně podrobné údaje o železářském provozu v době, kdy rychle ubývalo vysokých pecí a hamrů na dřevěné uhlí a přibývalo moderních koksových vysokých pecí v okolí Kladna a Ostravy. Publikoval i práce z analytické chemie a prubířství. Ohlas mělo jeho pět učebnic hutnictví a prubířství železa, metalurgické chemie a elektrometalurgie, což byl v té době velmi moderní technologický postup. V 80. letech vyšly některé z jeho knih ve francouzském a ruském překladu.
D: Die Probierkunde des Eisens und der Brennmaterialien, 1868; Die Eisenindustrie Böhmens, etc., in: BHJb, 17, 1868, s. 211n.; Die Eisenindustrie in Mähren und in österreichischen Schlesien, in: tamtéž 18, 1869, s. 171n.; Über die Steinkohlen-Verkoksung, in: Dingler’s polytechnisches Jahrbuch 203, 1872, s. 272n.; Compendium der metallurgischen Chemie, Bonn, 1883; Die Metallhüttenkunde, Berlin 1885; Grundriss der Elektrometallurgie, Stuttgart, 1888.
L: K. Ernst, K. B., in: ÖZBH 15, 1896, Beilage, s. 59n.; J. Majer, Z dějin Vysoké školy báňské v Příbrami, 1984, s. 138; G. Hofmann, Ballingové – tři hutnické generace, in: Západočeský historický sborník 5, 1999, s. 203n.; OSN 3, s. 180; https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Balling_(montanista).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavel Vlašímský
