BALLING Karl Albert Michal 14.5.1835-21.4.1896: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 202
 
}}
 
}}
  

Verze z 23. 9. 2019, 14:32

Karl Albert Michal BALLING
Narození 14.5.1835
Místo narození Praha
Úmrtí 21.4.1896
Místo úmrtí Příbram
Povolání 27- Hutník nebo metalurg
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 202
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40051

BALLING, Karl Albert Michal (též Carl), * 14. 5. 1835 Praha, † 21. 4. 1896 Příbram, metalurg, chemik, pedagog

Vnuk Jana Michala Josefa B. (1776–1848), syn profesora pražské polytechniky Karla Josefa Napoleona B. (1805 až 1868). Vystudoval v Praze gymnázium a 1851–56 polytechniku. Pak si doplnil vzdělání na montanistickém učilišti v Příbrami. Po absolvování nastoupil 1858 jako praktikant do železáren ve Zbirohu. Od 1860 působil na montanistickém učilišti, pozdější báňské akademii v Příbrami, zpočátku jako asistent profesora hutnictví a prubířství Václava Mrázka. Po zrušení výuky hutnictví se 1871 stal správcem státních hutí v Brixleggu v Tyrolsku. 1874 se vrátil na báňskou akademii do Příbrami, kde byl jmenován řádným profesorem hutnictví a železářství; současně obdržel titul c. k. vrchního horního rady. Dalších 11 let vedl obnovenou katedru hutnictví a prubířství, 1881–82 byl ředitelem báňské akademie. Od 1874 souběžně vykonával funkci hlavního prubíře horního ředitelství v Příbrami. Přednášel hutnictví, nauku o železářství a metalurgickou chemii, včetně prubířství (zkušebnictví kvality hutních výrobků). Uveřejnil celkem 70 prací. Od konce 60. let psal drobné studie o vysokopecním provozu, otázce vsázky, pražení rud, složení vysokopecních strusek, zpracování českých železných rud s vysokým obsahem fosforu, Bessemerově pochodu, výrobě koksu. Navázal na dílo svého otce (Geschichte etc., 1848), shrnul stav českého železářství a popsal jeho vývoj v Čechách, na Moravě a v rakouském Slezsku do konce 60. let. I když je B. práce rozsahem skromnější než dílo jeho otce, obsahuje dostatečně podrobné údaje o železářském provozu v době, kdy rychle ubývalo vysokých pecí a hamrů na dřevěné uhlí a přibývalo moderních koksových vysokých pecí v okolí Kladna a Ostravy. Publikoval i práce z analytické chemie a prubířství. Ohlas mělo jeho pět učebnic hutnictví a prubířství železa, metalurgické chemie a elektrometalurgie, což byl v té době velmi moderní technologický postup. V 80. letech vyšly některé z jeho knih ve francouzském a ruském překladu.

D: Die Probierkunde des Eisens und der Brennmaterialien, 1868; Die Eisenindustrie Böhmens, etc., in: BHJb, 17, 1868, s. 211n.; Die Eisenindustrie in Mähren und in österreichischen Schlesien, in: tamtéž 18, 1869, s. 171n.; Über die Steinkohlen-Verkoksung, in: Dingler’s polytechnisches Jahrbuch 203, 1872, s. 272n.; Compendium der metallurgischen Chemie, Bonn, 1883; Die Metallhüttenkunde, Berlin 1885; Grundriss der Elektrometallurgie, Stuttgart, 1888.

L: K. Ernst, K. B., in: ÖZBH 15, 1896, Beilage, s. 59n.; J. Majer, Z dějin Vysoké školy báňské v Příbrami, 1984, s. 138; G. Hofmann, Ballingové – tři hutnické generace, in: Západočeský historický sborník 5, 1999, s. 203n.; OSN 3, s. 180.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlašímský