BALTENHAGEN Henning †1435: Porovnání verzí
(BALTENHAGEN_Henning_1380-1435) |
|||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Henning BALTENHAGEN | | jméno = Henning BALTENHAGEN | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = ? |
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = 1435 | | datum úmrtí = 1435 | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BALTENHAGEN, Henning''' ''(též BOLTENHAGEN), * ?, † 1435 ?, rektor pražské univerzity'' | ||
+ | |||
+ | Na pražskou univerzitu se nechal zapsat jako příslušník | ||
+ | saského národa, blíže však o jeho původu není nic známo. | ||
+ | Na artistické fakultě dosáhl postupně titulu bakaláře (1382) | ||
+ | i mistra (1386) a na univerzitě si záhy vybudoval dobré postavení. | ||
+ | 1402 se stal děkanem artistické fakulty a 1408–09 | ||
+ | zastával úřad rektora univerzity, tehdy již jen třífakultní | ||
+ | (bez právnické fakulty). Byl stoupencem protiviklefovského | ||
+ | univerzitního křídla. Přesto však společně s českou stranou | ||
+ | protestoval proti italskému uvěznění Štěpána Pálče a Stanislava | ||
+ | ze Znojma roku 1408, kteří byli nařčeni ze zastávání | ||
+ | viklefských bludů. V době pražských bojů o univerzitní hlasy | ||
+ | se jednoznačně postavil proti české straně a proti dekretu kutnohorskému | ||
+ | (vydanému 18. 1. 1409). Nejprve bojoval pouze | ||
+ | pasivní rezistencí, když úmyslně se svými stoupenci zdržoval | ||
+ | volbu nového rektora, poté také zadržováním univerzitních | ||
+ | insignií. V důsledku nové situace na pražské univerzitě však | ||
+ | s ostatními, převážně německými mistry a studenty ještě | ||
+ | téhož roku z Prahy odešel a podílel se na založení lipské univerzity. | ||
+ | Nejprve v Lipsku působil jako profesor na artistické | ||
+ | fakultě, 1412 se pak stal i jejím rektorem. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Tříška, Životopisný slovník předhusitské pražské univerzity 1348–1409, | ||
+ | 1981, s. 138; F. Šmahel, Husitská revoluce II, 1996; V. Novotný, M. Jan | ||
+ | Hus 1, 1919, s. 298n.; M. Svatoš (ed.), Dějiny Univerzity Karlovy I, 1995, | ||
+ | s. 93, 127, 291. | ||
+ | |||
+ | Eva Doležalová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:1435]] | [[Kategorie:1435]] |
Verze z 29. 3. 2016, 14:00
Henning BALTENHAGEN | |
Narození | ? |
---|---|
Úmrtí | 1435 |
Povolání | 61- Pedagog |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40062 |
BALTENHAGEN, Henning (též BOLTENHAGEN), * ?, † 1435 ?, rektor pražské univerzity
Na pražskou univerzitu se nechal zapsat jako příslušník saského národa, blíže však o jeho původu není nic známo. Na artistické fakultě dosáhl postupně titulu bakaláře (1382) i mistra (1386) a na univerzitě si záhy vybudoval dobré postavení. 1402 se stal děkanem artistické fakulty a 1408–09 zastával úřad rektora univerzity, tehdy již jen třífakultní (bez právnické fakulty). Byl stoupencem protiviklefovského univerzitního křídla. Přesto však společně s českou stranou protestoval proti italskému uvěznění Štěpána Pálče a Stanislava ze Znojma roku 1408, kteří byli nařčeni ze zastávání viklefských bludů. V době pražských bojů o univerzitní hlasy se jednoznačně postavil proti české straně a proti dekretu kutnohorskému (vydanému 18. 1. 1409). Nejprve bojoval pouze pasivní rezistencí, když úmyslně se svými stoupenci zdržoval volbu nového rektora, poté také zadržováním univerzitních insignií. V důsledku nové situace na pražské univerzitě však s ostatními, převážně německými mistry a studenty ještě téhož roku z Prahy odešel a podílel se na založení lipské univerzity. Nejprve v Lipsku působil jako profesor na artistické fakultě, 1412 se pak stal i jejím rektorem.
L: J. Tříška, Životopisný slovník předhusitské pražské univerzity 1348–1409, 1981, s. 138; F. Šmahel, Husitská revoluce II, 1996; V. Novotný, M. Jan Hus 1, 1919, s. 298n.; M. Svatoš (ed.), Dějiny Univerzity Karlovy I, 1995, s. 93, 127, 291.
Eva Doležalová