Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BARŠA Josef 27.1.1894-1935/1936

{{Infobox - osoba
| jméno = Josef BARŠA
| obrázek = No male portrait.png
| velikost obrázku = 
| popisek obrázku = 
| rodné jméno = 
| datum narození = 27.1.1894
| místo narození =  Hostěnice u Pozořic
| datum úmrtí = 1935/1936
| místo úmrtí = ? Sovětský svaz
| příčina úmrtí = 
| místo odpočinku = 
| bydliště = 
| národnost = 
| jiná jména = 
| viz = 
| znám jako = 
| vzdělání = 
| alma mater = 
| zaměstnavatel = 
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br /> 67- Nakladatel nebo vydavatel<br />
| titul = 
| ocenění = 
| výška = 
| váha = 
| období = 
| předchůdce = 
| následovník = 
| politická strana =
| vyznání = 
| manžel = 
| partner = 
| děti = 
| rodiče = 
| příbuzní = 
| poznámky = 
| web = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 221
}}

'''BARŠA, Josef,''' ''* 27. 1. 1894 Hostěnice u Pozořic, † ?1935/36 ? (Sovětský svaz), politik, vydavatel''

Pocházel z rodiny domkaře Antonína B. v Hostěnicích. Vyučil
se tkalcem. Již počátkem 20. let pracoval v proletářské
tělovýchově a působil jako předseda buňky KSČ v Sivicích
u Pozořic. 1921 se v Pozořicích oženil s Marií Prstkovou,
s níž bydlel v Sivicích a měl dvě děti. 1923 vystoupil z katolické
církve. 1925 absolvoval komunistické školení v Moskvě.
Na krajské konferenci KSČ byl 1929 zvolen do nového
krajského vedení jako zástupce textilních dělníků z firmy
Weiss-Hannak v Brně. V tomto podniku rovněž od 1926
předsedal závodnímu výboru jako zástupce Rudých odborů.
Později se stal členem krajského byra, které mu svěřilo péči
o Rudé odbory. Ve volbách do poslanecké sněmovny Národního
shromáždění (1929) získal v brněnském volebním kraji
mandát za KSČ. Vystupoval s projevy v plénu sněmovny,
pracoval v jejím rozpočtovém a živnostensko-obchodním
výboru, interpeloval členy vlády.

Jako člen krajského vedení KSČ byl úředně majitelem a vydavatelem
brněnské ''Dělnické'' ''Rovnosti'' od 1. září 1931 (č. 184)
do 2. srpna 1932 (č. 180). Nejednalo se ovšem o původní
noviny, ''Rovnost'' se tiskla převážně z matric ''Večerníku'' ''Rudého''
''práva''. Pražské a brněnské stránky se od sebe lišily jen graficky.

1929–32 se B. pravidelně účastnil zakázaných táborů lidu,
schůzí, průvodů, deputací a veřejných protestů hlavně proti
nezaměstnanosti v Brně, zajížděl i na Boskovicko, Blanensko,
Znojemsko, Třebíčsko, Žďársko, do Prostějova, Rakvic, Přerova,
Frýdku a Žiliny. Tuto jeho činnost sledovala brněnská
policie, která B. úředně napomínala za pobuřující a státu
nepřátelské výroky, několikrát ho zatkla a vypracovala proti
němu řadu trestních oznámení. Sněmovna vydala B. k trestnímu
stíhání pro zločin veřejného násilí a 14. 3. 1932 byl
odsouzen k šesti měsícům těžkého žaláře. Odvolání i stížnost
Nejvyšší soud zamítl. Volební soud poslanecké sněmovny zbavil B. poslanecké imunity a 26. 11. 1932 i mandátu. B.
měl být obžalován a souzen pro řadu dalších přečinů podle
zákona na ochranu republiky. Vedení KSČ rozhodlo odeslat
ho do Sovětského svazu, kam odešel v červenci 1932. Několik
let údajně pracoval v textilní továrně. Ověřené zprávy
o jeho dalších osudech končí 1935. Zemřel na neznámém
místě za nezjištěných okolností. Za mrtvého byl prohlášen
31. 12. 1950 usnesením Okresního soudu ve Slavkově u Brna
ze dne 7. 8. 1952 čj. M 33/47.

'''L:''' Dělnická Rovnost – Moravská zemská knihovna Brno, sign. Nov-126.
942; O. Franěk, Pomoc Klementa Gottwalda v boji za bolševisaci KSČ
na Brněnsku v letech 1928–1929, in: ČMM 72, 1953, s. 8n.; V. Peša
– M. Laichman – Z. Štěpánek, Z dějin KSČ na Brněnsku, 1962, s. 80n.;
L. Wichs, Třicátá léta na Brněnsku, 1965, s. 35n.; J. Kubíček, Komunistický
tisk na Moravě a ve Slezsku v letech 1921–1938, in: ČMM-SMM 86,
1967, s. 71n.; týž, Bibliografie moravskoslezských komunistických časopisů
1921–1938, in: Slezský sborník 66, 1968, s. 101; týž, Padesát let komunistického
tisku na Moravě, 1974, s. 40n.; O. Franěk, Bojem zvítězila, 1975,
s. 87; týž, Josef Juran poslanec a senátor KSČ, 1979, s. 51n.; Šli před námi
(red. O. Franěk, T. Drybčáková), 1981, s. 88n.; Jižní Morava 21, sv. 24,
1985, s. 311 (H. Příleská).

'''P:''' MZA Brno, Kniha narozených a pokřtěných [fara Pozořice] obec Hostěnice
sv. XI., s. 237, poř. č. 2 (kde správné datum naroz.); Archiv PČR Praha.

Gustav Novotný

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
[[Kategorie:1894]]
[[Kategorie:Hostěnice]]
[[Kategorie:1935]]
[[Kategorie:Sovětský svaz]]