BARBORKA Zdeněk 3.4.1938-9.10.1994: Porovnání verzí

Z Personal
(BARBORKA_Zdeněk_3.4.1938-8.10.1994)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Zdeněk BARBORKA
 
| jméno = Zdeněk BARBORKA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Barborka Zdenek portret.jpg
 
| datum narození = 3.4.1938
 
| datum narození = 3.4.1938
| místo narození =  
+
| místo narození = Rokycany
| datum úmrtí = 8.10.1994
+
| datum úmrtí = 9.10.1994
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Litoměřice
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
| povolání = 63- Spisovatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Zdeněk BARBORKA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 215
 +
}}
 +
 
 +
'''BARBORKA, Zdeněk,''' ''* 3. 4. 1938 Rokycany, † 9. 10. 1994 Litoměřice, spisovatel, básník, prozaik''
 +
 
 +
Narodil se jako syn Bohumila B. a Jarmily, rozené Benešové.
 +
V rodišti vychodil obecnou školu. Po vystudování konzervatoře
 +
v Praze (udáváno též – mylně – v Plzni) oboru hra na lidové
 +
hudební nástroje se stal učitelem hudby v Plzni. Spolupracoval
 +
s Plzeňským rozhlasovým studiem. Od 1970 byl
 +
v invalidním důchodu. Jako básník debutoval tradičními lyrickými
 +
verši v 2. polovině 60. let v ''Pravdě'' a v ''Sešitech'' a 1960
 +
vydal první sbírku ''Plavba'' (1969). Poté se orientoval na experimentální
 +
verše (''Experimentální'' ''poezie'', 1967), kde pracoval
 +
s cizími i vlastními předem hotovými materiály. B. básnický
 +
projev spočíval v proměnlivosti, ve vzájemném přeskupování
 +
a prolínání jednotlivých textů, kdy případně jeden text byl
 +
pohlcován druhým. Touto formou se B. zařadil do experimentálního
 +
proudu 60. let a kruhu kolem Jiřího Koláře. Východiskem
 +
B. literární tvorby se však staly zásady hudební
 +
skladby. Z poloviny 60. let jsou datovány B. parafráze na varhanní
 +
barokní fugy, kde fuga-text je modelem modelu, metamodelem.
 +
Texty předchozího tvůrčího období shromáždil
 +
a 1971 vydal v němčině pod názvem ''Urteil'' (Ortel). B. byl nejen básníkem, ale i zasvěceným znalcem klasické
 +
a nejsoučasnější hudby. Skládal hudbu a psal také libreta
 +
k moderním operám (Z. Lukáš, ''Domácí'' ''karneval''). Podílel se
 +
na výstavách vizuální poezie.
 +
 
 +
'''D:''' výbor: Poeticko-policejní konfabulace, 1992.
 +
 
 +
'''L''' (v řadě příruček chybné místo narození B.)''':''' Dějiny města Litoměřic;
 +
Kalendárium osobností západních Čech na rok 1999; Plzeňský deník 30. 3.
 +
1998, s. 20 (chybné místo úmrtí); Plzeňský deník 18. 10. 1994 (chybná
 +
místa narození a úmrtí); Slovník českých spisovatelů, 2000, s. 73n.
 +
 
 +
Marcella Husová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
 
[[Kategorie:1938]]
 
[[Kategorie:1938]]
 +
[[Kategorie:Rokycany]]
 
[[Kategorie:1994]]
 
[[Kategorie:1994]]
 +
[[Kategorie:Litoměřice]]

Aktuální verze z 23. 9. 2019, 15:58

Zdeněk BARBORKA
Narození 3.4.1938
Místo narození Rokycany
Úmrtí 9.10.1994
Místo úmrtí Litoměřice
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 215
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40120

BARBORKA, Zdeněk, * 3. 4. 1938 Rokycany, † 9. 10. 1994 Litoměřice, spisovatel, básník, prozaik

Narodil se jako syn Bohumila B. a Jarmily, rozené Benešové. V rodišti vychodil obecnou školu. Po vystudování konzervatoře v Praze (udáváno též – mylně – v Plzni) oboru hra na lidové hudební nástroje se stal učitelem hudby v Plzni. Spolupracoval s Plzeňským rozhlasovým studiem. Od 1970 byl v invalidním důchodu. Jako básník debutoval tradičními lyrickými verši v 2. polovině 60. let v Pravdě a v Sešitech a 1960 vydal první sbírku Plavba (1969). Poté se orientoval na experimentální verše (Experimentální poezie, 1967), kde pracoval s cizími i vlastními předem hotovými materiály. B. básnický projev spočíval v proměnlivosti, ve vzájemném přeskupování a prolínání jednotlivých textů, kdy případně jeden text byl pohlcován druhým. Touto formou se B. zařadil do experimentálního proudu 60. let a kruhu kolem Jiřího Koláře. Východiskem B. literární tvorby se však staly zásady hudební skladby. Z poloviny 60. let jsou datovány B. parafráze na varhanní barokní fugy, kde fuga-text je modelem modelu, metamodelem. Texty předchozího tvůrčího období shromáždil a 1971 vydal v němčině pod názvem Urteil (Ortel). B. byl nejen básníkem, ale i zasvěceným znalcem klasické a nejsoučasnější hudby. Skládal hudbu a psal také libreta k moderním operám (Z. Lukáš, Domácí karneval). Podílel se na výstavách vizuální poezie.

D: výbor: Poeticko-policejní konfabulace, 1992.

L (v řadě příruček chybné místo narození B.): Dějiny města Litoměřic; Kalendárium osobností západních Čech na rok 1999; Plzeňský deník 30. 3. 1998, s. 20 (chybné místo úmrtí); Plzeňský deník 18. 10. 1994 (chybná místa narození a úmrtí); Slovník českých spisovatelů, 2000, s. 73n.

Marcella Husová