BARTÁK Antonín 15.11.1886-10.6.1959: Porovnání verzí

Z Personal
(BARTÁK_Antonín_1886-10.6.1959)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Antonín BARTÁK
 
| jméno = Antonín BARTÁK
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
−
| datum narození = 1886
+
| datum narození = 15.1.1886
−
| místo narození = Praha
+
| místo narození = Žižkov (Praha)
 
| datum úmrtí = 10.6.1959
 
| datum úmrtí = 10.6.1959
 
| místo úmrtí = Rokycany
 
| místo úmrtí = Rokycany
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Antonín BARTÁK
+
}}
 +
 
 +
'''BARTÁK, Antonín,''' ''* 15. 1. 1886 Žižkov (Praha), † 10. 6. 1959 Rokycany, dirigent, hudební skladatel''
 +
 
 +
Studoval hru na flétnu na pražské konzervatoři, absolvoval
 +
1905 a stal se hráčem České filharmonie. 1907/08 působil
 +
v operním orchestru v Bělehradě. Již od 1908 spolupracoval
 +
s Městským divadlem Královských Vinohrad (7. 12.
 +
1908 tam měl premiéru jeho balet ''Letní'' ''večer'') a 1910 se
 +
stal jedním z jeho kapelníků a sbormistrem. Řídil baletní
 +
představení a operety. Brzy po vyhlášení první světové války
 +
byl odveden, 1916 se však vrátil z fronty a v sezoně 1917/18
 +
nastoupil jako kapelník do Městského divadla v Plzni (naposledy
 +
hostoval v Praze ještě 20. 6. 1918). V Plzni byl od 1919
 +
prvním kapelníkem, 1922–47 šéfem opery a po odchodu na
 +
odpočinek dirigoval pohostinsky. 1927–31 řídil v Praze orchestr
 +
Lidové filharmonie a 1947–55 Orchestrální sdružení.
 +
Kromě baletu ''Letní'' ''večer'' napsal neprovedený balet ''Porcelánové''
 +
''figurky'' (asi 1910) a několik nástrojových drobností.
 +
 
 +
Do plzeňského divadla přišel B. ve válečných letech poznamenaných
 +
četnými problémy, ale dlouhá místní tradice
 +
opery pomohla rychle obnovit kvalitní představení. B. spolupracoval
 +
postupně s několika řediteli, vedl operní soubor za
 +
hospodářské krize na přelomu 30. let, během druhé světové
 +
války a poté až do politických změn po únoru 1948. Jako šéf
 +
opery s rozhodovací pravomocí začal přestudovávat klasický
 +
český repertoár (Smetanův cyklus 1923/24, Dvořákův cyklus
 +
1924/25), uvedl Zdeňka Fibicha (''Šárka'' již 1920, ''Nevěsta''
 +
''messinská'' 1924, ''Pád'' ''Arkuna'' 1926, ''Bouře'' 1939), Leoše Janáčka
 +
(''Její'' ''pastorkyně'' 1925, ''Příhody'' ''Lišky'' ''Bystroušky'' 1936) a Vítězslava
 +
Nováka (''Lucerna'' 1926). V premiérách uvedl opery
 +
plzeňských autorů Josefa Bartovského (''Píseň'' ''modrých'' ''hor''
 +
1925, ''Václav'' ''z Michalovic'' 1928, ''Žena'' ''v trojúhelníku'' 1937)
 +
a Stanislava Sudy (''Božský'' ''Čech'' 1927, obnovil Sudovy opery
 +
''U božích'' ''muk'', ''Bar'' ''Kochba'', ''Lešetínský'' ''kovář''). Spolu s Otou
 +
Zítkem, tehdy ředitelem divadla, uvedl Zítkovu operu ''Dvě''
 +
''lásky'' (1933), z české tvorby dále Ostrčilovo ''Poupě'' (1943).
 +
Věnoval značnou pozornost W. A. Mozartovi (''Figarova'' ''svatba''
 +
1922, ''Kouzelná'' ''flétna'' 1924, ''Così'' ''fan tutte'' 1926, ''Únos ze''
 +
''serailu'' 1929, ''Don'' ''Juan'' 1930) a italským autorům (Giacomo
 +
Puccini, Giuseppe Verdi). Soubor byl schopen pod jeho vedením
 +
zvládnout i náročná soudobá díla (Ernö Dohnányi:
 +
''Závoj'' ''Pierotčin'' 1928, Richard Strauss: ''Růžový'' ''kavalír'' 1929).
 +
Zajímal se o ruskou hudbu (Alexandr Borodin: ''Kníže'' ''Igor''
 +
1932, Modest Petrovič Musorgskij: ''Boris'' ''Godunov'' 1924, českou
 +
premiéru Musorgského ''Chovanštiny'' dirigoval František
 +
Ledvina 1927). V období krize kolem roku 1930 uvedl B.
 +
na repertoár řadu operet, z nichž sám dirigoval díla Jacqua
 +
Offenbacha, Oskara Nedbala a Johanna Strausse. Během čtvrtstoletí svého plzeňského působení vybudoval kvalitní
 +
operní scénu se zajímavým a vyváženým programem.
 +
 
 +
'''L:''' F. Kříž (ed.), Divadlo města Plzně 1902–1927, 1927, s. 55, 56, 60, 65,
 +
115, 183 (obr.); Pazdírek, s. 39 (s rokem * 1887); K. Nedbal, Půl století
 +
s českou operou, 1959, s. 85, 96, 386; M. Mrázek, K sedmdesátinám A. B.,
 +
in: Hudební rozhledy 10, 1957, s. 905 (oprava s. 1035); A. Špelda, Zemřel
 +
dirigent A. B., in: tamtéž 12, 1959, s. 620; HS 1, s. 50; Sto let českého divadla
 +
v Plzni, 1865–1965, 1965, s. 19, 65–201 passim (zde soupis repertoáru);
 +
Divadlo na Vinohradech 1907–1997, 1997, s. 192, 195n., 202 (balet Letní
 +
večer uveden u příslušného data v soupisu představení anonymně).
 +
 
 +
Jitka Ludvová
  
−
== Literatura ==
 
−
Tanec, 13; Hud. rozhledy 1959/14, s. 620;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
−
 
 
[[Kategorie:1886]]
 
[[Kategorie:1886]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1959]]
 
[[Kategorie:1959]]
 
[[Kategorie:Rokycany]]
 
[[Kategorie:Rokycany]]

Verze z 8. 4. 2016, 09:41

Antonín BARTÁK
Narození 15.1.1886
Místo narození Žižkov (Praha)
Úmrtí 10.6.1959
Místo úmrtí Rokycany
Povolání

77- Hudební skladatel

78- Hudební interpret
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=70217

BARTÁK, Antonín, * 15. 1. 1886 Žižkov (Praha), † 10. 6. 1959 Rokycany, dirigent, hudební skladatel

Studoval hru na flétnu na pražské konzervatoři, absolvoval 1905 a stal se hráčem České filharmonie. 1907/08 působil v operním orchestru v Bělehradě. Již od 1908 spolupracoval s Městským divadlem Královských Vinohrad (7. 12. 1908 tam měl premiéru jeho balet Letní večer) a 1910 se stal jedním z jeho kapelníků a sbormistrem. Řídil baletní představení a operety. Brzy po vyhlášení první světové války byl odveden, 1916 se však vrátil z fronty a v sezoně 1917/18 nastoupil jako kapelník do Městského divadla v Plzni (naposledy hostoval v Praze ještě 20. 6. 1918). V Plzni byl od 1919 prvním kapelníkem, 1922–47 šéfem opery a po odchodu na odpočinek dirigoval pohostinsky. 1927–31 řídil v Praze orchestr Lidové filharmonie a 1947–55 Orchestrální sdružení. Kromě baletu Letní večer napsal neprovedený balet Porcelánové figurky (asi 1910) a několik nástrojových drobností.

Do plzeňského divadla přišel B. ve válečných letech poznamenaných četnými problémy, ale dlouhá místní tradice opery pomohla rychle obnovit kvalitní představení. B. spolupracoval postupně s několika řediteli, vedl operní soubor za hospodářské krize na přelomu 30. let, během druhé světové války a poté až do politických změn po únoru 1948. Jako šéf opery s rozhodovací pravomocí začal přestudovávat klasický český repertoár (Smetanův cyklus 1923/24, Dvořákův cyklus 1924/25), uvedl Zdeňka Fibicha (Šárka již 1920, Nevěsta messinská 1924, Pád Arkuna 1926, Bouře 1939), Leoše Janáčka (Její pastorkyně 1925, Příhody Lišky Bystroušky 1936) a Vítězslava Nováka (Lucerna 1926). V premiérách uvedl opery plzeňských autorů Josefa Bartovského (Píseň modrých hor 1925, Václav z Michalovic 1928, Žena v trojúhelníku 1937) a Stanislava Sudy (Božský Čech 1927, obnovil Sudovy opery U božích muk, Bar Kochba, Lešetínský kovář). Spolu s Otou Zítkem, tehdy ředitelem divadla, uvedl Zítkovu operu Dvě lásky (1933), z české tvorby dále Ostrčilovo Poupě (1943). Věnoval značnou pozornost W. A. Mozartovi (Figarova svatba 1922, Kouzelná flétna 1924, Così fan tutte 1926, Únos ze serailu 1929, Don Juan 1930) a italským autorům (Giacomo Puccini, Giuseppe Verdi). Soubor byl schopen pod jeho vedením zvládnout i náročná soudobá díla (Ernö Dohnányi: Závoj Pierotčin 1928, Richard Strauss: Růžový kavalír 1929). Zajímal se o ruskou hudbu (Alexandr Borodin: Kníže Igor 1932, Modest Petrovič Musorgskij: Boris Godunov 1924, českou premiéru Musorgského Chovanštiny dirigoval František Ledvina 1927). V období krize kolem roku 1930 uvedl B. na repertoár řadu operet, z nichž sám dirigoval díla Jacqua Offenbacha, Oskara Nedbala a Johanna Strausse. Během čtvrtstoletí svého plzeňského působení vybudoval kvalitní operní scénu se zajímavým a vyváženým programem.

L: F. Kříž (ed.), Divadlo města Plzně 1902–1927, 1927, s. 55, 56, 60, 65, 115, 183 (obr.); Pazdírek, s. 39 (s rokem * 1887); K. Nedbal, Půl století s českou operou, 1959, s. 85, 96, 386; M. Mrázek, K sedmdesátinám A. B., in: Hudební rozhledy 10, 1957, s. 905 (oprava s. 1035); A. Špelda, Zemřel dirigent A. B., in: tamtéž 12, 1959, s. 620; HS 1, s. 50; Sto let českého divadla v Plzni, 1865–1965, 1965, s. 19, 65–201 passim (zde soupis repertoáru); Divadlo na Vinohradech 1907–1997, 1997, s. 192, 195n., 202 (balet Letní večer uveden u příslušného data v soupisu představení anonymně).

Jitka Ludvová

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BARTÁK_Antonín_15.11.1886-10.6.1959&oldid=92865“