BARTA Rudolf 13.10.1868-12.9.1952: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku BARTA Rudolf 13.10.1868-12.8.1952 na BARTA Rudolf 13.10.1868-12.9.1952 bez založení přesměrování)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Rudolf BARTA
 
| jméno = Rudolf BARTA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Barta Rudolf portret.PNG
 
| datum narození = 13.10.1868
 
| datum narození = 13.10.1868
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 224
 
}}
 
}}
  
Řádka 54: Řádka 55:
 
in: Chemický obzor 5, 1930, s. 5n.; Příspěvky k dějinám skla a keramiky I,
 
in: Chemický obzor 5, 1930, s. 5n.; Příspěvky k dějinám skla a keramiky I,
 
Rozpravy NTM sv. 45, 1971, s. 171; Myška, s. 28n. (kde soupis literatury).
 
Rozpravy NTM sv. 45, 1971, s. 171; Myška, s. 28n. (kde soupis literatury).
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/335809 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Čestmír Bárta, Pavel Vlašímský
 
Čestmír Bárta, Pavel Vlašímský

Aktuální verze z 25. 9. 2019, 17:23

Rudolf BARTA
Narození 13.10.1868
Místo narození Praha
Úmrtí 12.9.1952
Místo úmrtí Praha
Povolání 29- Stavař
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 224
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135932

BARTA, Rudolf (též BÁRTA), * 13. 10. 1868 Praha, † 12. 9. 1952 Praha, podnikatel v oboru staviv

Do firmy na výrobu stavebního materiálu Barta & Tichý nastoupil po ukončení obchodní akademie 1887 jako zaměstnanec, později po otci Ferdinandu B. (1838–1892) převzal podíl ve vedení společnosti. Založil další podnik na pražském Smíchově na výrobu betonových dlaždic a tašek a zavedl výrobu umělého kamene. Od poloviny 90. let rozšířil činnost firmy i na těžbu a zpracování mramoru jako dekoračního kamene z lomů v jižním okolí Prahy. 1895 získal lom na červený mramor ve Slivenci, poté v Kosoři a na Zlíchově založil provoz na jeho zpracování. Od 1911 provozoval také lom na bílý mramor v Bohdanči u Ledče nad Sázavou. Firma se dostala po 1906 do finančních potíží a oživení prosperity a modernizace se staly B. prioritou poté, co se po smrti ředitele (a od 1896 také B. tchána Karla Tichého) 1908 stal jeho nástupcem. Po první světové válce firma patřila k největším československým podnikům na výrobu staviv. 1920 ji B. sloučil s radotínskou továrnou Max Herget. Vznikl tak Prastav – Spojené pražské továrny na staviva, a. s., v nichž se B. stal předsedou správní rady a generálním ředitelem. 1930 Prastav zaměstnával více než 1 000 osob, vlastnil několik lomů, cementárnu v Radotíně, vápenky na Zlíchově, v Hlubočepech, Holyni, Berouně, Loděnicích a Bohdanči, továrnu na dlaždice, kameninové roury a žáruvzdorné zboží v Hlubočepech. V Radotíně založil výzkumný a zkušební ústav Prastavu. B. se intenzivně angažoval také ve veřejném životě první Československé republiky. Vykonával řadu funkcí, např. v Jednotě průmyslu vápenického, Ústředním svazu československých průmyslníků, Ústřední uhelné radě, Ústřední celní radě, předsedal Pražským vzorkovým veletrhům. Zasedal v mnohých správních radách, podílel se na reorganizaci dělnického úrazového pojištění. Od 1927 byl členem Národohospodářského ústavu České akademie věd a umění. Spoluzakládal odborný časopis Stavivo. Mezi četné B. aktivity patřila i podpora kultury (např. předseda Městských divadel pražských). Za zásluhy se stal nositelem několika vyznamenání, a to i zahraničních (mj. nositel francouzského Řádu Čestné legie). 1930 předal vedení firmy synovi Dr. techn. ing. Rudolfu B. (1897–1985).

L: OSND 1/1, s. 460; R. Barta, ml., Průmysl hlíny a kamene v Praze a okolí, in: Chemický obzor 5, 1930, s. 5n.; Příspěvky k dějinám skla a keramiky I, Rozpravy NTM sv. 45, 1971, s. 171; Myška, s. 28n. (kde soupis literatury).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Čestmír Bárta, Pavel Vlašímský