BARTOŇ z Dobenína Josef Bohumil 8.6.1862-22.4.1951: Porovnání verzí
(BARTOŇ-Dobenín_Josef_1862-22.4.1951) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Josef BARTOŇ | + | | jméno = Josef Bohumil BARTOŇ z Dobenína |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1862 | + | | datum narození = 8.6.1862 |
− | | místo narození = Vysoká Srbská | + | | místo narození = Vysoká Srbská u Náchoda |
| datum úmrtí = 22.4.1951 | | datum úmrtí = 22.4.1951 | ||
− | | místo úmrtí = Nové Město nad Metují | + | | místo úmrtí = Nové Město nad Metují |
| povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu | | povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BARTOŇ z Dobenína, Josef Bohumil,''' ''* 8. 6. 1862 Vysoká Srbská u Náchoda, † 22. 4. 1951 Nové Město nad Metují, průmyslový podnikatel v textilnictví, velkostatkář, veřejný činitel'' | ||
+ | |||
+ | Syn Josefa B. z D. (1838–1920). Bratr Ladislava (1858 až | ||
+ | 1939), Cyrila Adolfa (1863–1953) a Arnošta (1869–1906). | ||
+ | Vyučil se barvířem u otce a 1879–80 praktikoval v barevnách | ||
+ | mj. ve Frýdku, Místku a Chvalči u Trutnova. 1881 absolvoval | ||
+ | v Náchodě tkalcovskou školu. Pak pracoval v otcově barevně | ||
+ | a od 1885 ve vedení nově zřízené mechanické tkalcovny, barevny | ||
+ | a tiskárny na okraji Náchoda. 1890 se stal s třetinovým | ||
+ | podílem společníkem v otcově firmě Staroměstská mechanická | ||
+ | tkalcovna, barevna a tiskárna Josef Bartoň a syn (od 1894, kdy se stal společníkem i mladší bratr Cyril Adolf, „a | ||
+ | synové“). 1902 převzali oba třetinový podíl svého otce a stali | ||
+ | se výlučnými vlastníky. 1905–06 postavili ve Starém Městě | ||
+ | nad Metují novou moderní přádelnu bavlny. 1897–1905 byl | ||
+ | B. také společníkem bratra Ladislava ve firmě Bratři Bartoňové, | ||
+ | tkalcovna, parní barevna, úpravna a tiskárna v České | ||
+ | Skalici. 1908 koupil s bratrem Cyrilem Adolfem velkostatek | ||
+ | Nové Město nad Metují a tamní zámek, zrenovovaný architektem | ||
+ | Dušanem Jurkovičem, si ponechal jako rodinné sídlo, | ||
+ | kde i zemřel. Bratři koupili 1910 také velkostatek Zbraslav | ||
+ | (dnes Praha), který se později stal výhradním majetkem Cyrila | ||
+ | Adolfa. 1937 své podnikatelské aktivity ukončil. Zastával | ||
+ | řadu vysokých veřejných funkcí: byl prezidentem Spolku | ||
+ | československých průmyslníků textilních (od 1902), viceprezidentem | ||
+ | Svazu československých průmyslníků, předsedou | ||
+ | akciových společností Josef Hernych a syn v Ústí nad Orlicí | ||
+ | a Košťálovské textilní závody v Košťálově, 1906 byl zvolen | ||
+ | členem správní rady Živnostenské banky, působil jako místopředseda | ||
+ | Obchodní komory v Hradci Králové. Jako jeden | ||
+ | z prvních řádných členů Národohospodářského ústavu při | ||
+ | ČAVU (od 1906) byl vyznamenán 1939 cenou Dr. Hanuše | ||
+ | Karlíka. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' ČsB 1, 1936; OSND 1/1, s. 462; MSN 1, s. 401; ISN 2, s. 184; Köpfe, | ||
+ | s. 23; ČBS, s. 27; Kolář, s. 9; Tomeš 1, s. 49; Myška, s. 33 (kde další literatura); | ||
+ | J. Geršlová – M. Sekanina, Lexikon našich hospodářských dějin, | ||
+ | 2003, s. 39. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOA Zámrsk, rodinný archiv. | ||
+ | |||
+ | Karel Černý, Jana Brabencová | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]] | [[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1862]] | [[Kategorie:1862]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Vysoká Srbská]] |
[[Kategorie:1951]] | [[Kategorie:1951]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Nové Město nad Metují]] |
Verze z 12. 4. 2016, 08:45
Josef Bohumil BARTOŇ z Dobenína | |
Narození | 8.6.1862 |
---|---|
Místo narození | Vysoká Srbská u Náchoda |
Úmrtí | 22.4.1951 |
Místo úmrtí | Nové Město nad Metují |
Povolání | 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40250 |
BARTOŇ z Dobenína, Josef Bohumil, * 8. 6. 1862 Vysoká Srbská u Náchoda, † 22. 4. 1951 Nové Město nad Metují, průmyslový podnikatel v textilnictví, velkostatkář, veřejný činitel
Syn Josefa B. z D. (1838–1920). Bratr Ladislava (1858 až 1939), Cyrila Adolfa (1863–1953) a Arnošta (1869–1906). Vyučil se barvířem u otce a 1879–80 praktikoval v barevnách mj. ve Frýdku, Místku a Chvalči u Trutnova. 1881 absolvoval v Náchodě tkalcovskou školu. Pak pracoval v otcově barevně a od 1885 ve vedení nově zřízené mechanické tkalcovny, barevny a tiskárny na okraji Náchoda. 1890 se stal s třetinovým podílem společníkem v otcově firmě Staroměstská mechanická tkalcovna, barevna a tiskárna Josef Bartoň a syn (od 1894, kdy se stal společníkem i mladší bratr Cyril Adolf, „a synové“). 1902 převzali oba třetinový podíl svého otce a stali se výlučnými vlastníky. 1905–06 postavili ve Starém Městě nad Metují novou moderní přádelnu bavlny. 1897–1905 byl B. také společníkem bratra Ladislava ve firmě Bratři Bartoňové, tkalcovna, parní barevna, úpravna a tiskárna v České Skalici. 1908 koupil s bratrem Cyrilem Adolfem velkostatek Nové Město nad Metují a tamní zámek, zrenovovaný architektem Dušanem Jurkovičem, si ponechal jako rodinné sídlo, kde i zemřel. Bratři koupili 1910 také velkostatek Zbraslav (dnes Praha), který se později stal výhradním majetkem Cyrila Adolfa. 1937 své podnikatelské aktivity ukončil. Zastával řadu vysokých veřejných funkcí: byl prezidentem Spolku československých průmyslníků textilních (od 1902), viceprezidentem Svazu československých průmyslníků, předsedou akciových společností Josef Hernych a syn v Ústí nad Orlicí a Košťálovské textilní závody v Košťálově, 1906 byl zvolen členem správní rady Živnostenské banky, působil jako místopředseda Obchodní komory v Hradci Králové. Jako jeden z prvních řádných členů Národohospodářského ústavu při ČAVU (od 1906) byl vyznamenán 1939 cenou Dr. Hanuše Karlíka.
L: ČsB 1, 1936; OSND 1/1, s. 462; MSN 1, s. 401; ISN 2, s. 184; Köpfe, s. 23; ČBS, s. 27; Kolář, s. 9; Tomeš 1, s. 49; Myška, s. 33 (kde další literatura); J. Geršlová – M. Sekanina, Lexikon našich hospodářských dějin, 2003, s. 39.
P: SOA Zámrsk, rodinný archiv.
Karel Černý, Jana Brabencová