BARTOŠ Alfréd 23.9.1916-21.6.1942

Z Personal
Alfréd BARTOŠ
Narození 23.9.1916
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 21.6.1942
Místo úmrtí Pardubice
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81227

BARTOŠ, Alfréd, * 23. 9. 1916 Vídeň (Rakousko), † 21. 6. 1942 Pardubice, důstojník, účastník 2. odboje

Narodil se v rodině vojenského krejčího ve Vídni, rodiče však pocházeli ze Sezemic. Fredy, jak říkali malému Alfrédovi, se dostal do východních Čech až 1929, kdy se s rodiči vrátil nejprve do Sezemic a poté se přestěhoval do Pardubic. Tam absolvoval reálku a 1. 10. 1935 nastoupil k 8. dragounskému pluku do Pardubic. Ve vojenské kariéře pokračoval studiem na Vojenské akademii v Hranicích, po jejím absolvování se 1937 vrátil jako poručík jezdectva ke svému pluku do Pardubic.

Na počátku okupace se B. rozhodl odejít do exilu a bojovat za osvobození Československa. V květnu 1939 odjel pololegálně do Francie. Tam nejprve vypomáhal na československém konzulátu v Paříži, 8. 6. vstoupil do Cizinecké legie. Po vypuknutí války byl jeho závazek v legii zrušen. B. se vrátil do jihofrancouzského Agde, kde se formovala československá armáda, a sloužil tam u velitelské roty 2. československého pluku.

Po pádu Francie se 13. 7. 1940 dostal do Velké Británie a byl zařazen jako velitel čety k 2. pěšímu praporu. 28. 8. byl vyznamenán Francouzským válečným křížem za statečnost ve francouzském tažení. Na jaře 1941 se přihlásil k plnění zvláštních úkolů a byl přidělen k parašutistickému, na podzim 1941 i ke spojovacímu a šifrovacímu kursu. Byl jmenován velitelem paravýsadku SILVER A, jehož hlavním úkolem se stalo navázat prostřednictvím vysílačky LIBUŠE přerušené radiotelegrafické spojení mezi domácím odbojem v protektorátu a londýnským československým zahraničním vedením.

V noci z 28. na 29. 12. 1941 byla skupina SILVER A vysazena nedaleko od Poděbrad. Současně byl B. 28. 12. 1941 povýšen na kapitána jezdectva. Po přesunu do východních Čech, hlavní oblasti svého působení, navázala v polovině ledna 1942 SILVER A spojení s Londýnem a obnovila tím kontakt mezi domácím a zahraničním odbojem. Do Londýna se tak dostaly aktuální zprávy o situaci v protektorátu i o situaci v domácím odboji, těžce postiženém nacistickým perzekučním aparátem po nástupu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha na podzim 1941. Spolu s dalšími paravýsadky se skupina SILVER A podílela na organizační přípravě dvou náletů Spojenců na Škodovy závody v Plzni, kde se navzdory přípravě (kdy parašutisté vyznačili zapálením ohňů cíl náletu) nepodařilo pro nepříznivé klimatické podmínky zasáhnout cíl. Skupina se významným způsobem podílela také na přípravách atentátu na Heydricha 27. 5. 1942. Německá perzekuce, která následovala po atentátu, se však stala osudnou pro další působení skupiny SILVER A i pro jejího velitele. Vyšetřování dovedlo gestapo do Pardubic, kde odhalilo B. útočiště v bytě rodiny Krupkových.

Když se při pronásledování gestapem v pardubických ulicích dostal B. do bezvýchodné situace, spáchal sebevraždu, aby jako živý v rukou nacistů neohrozil další spolupracovníky. Po válce byl in memoriam povýšen do hodnosti štábního kapitána. Za hrdinství za druhé světové války obdržel B. celkem třikrát Československý válečný kříž 1939.

L: M. Ell, Nedokončené životopisy, 1987; J. Šolc, Bylo málo mužů, 1990; Z. Jelínek, Operace SILVER A, 1992.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jan Němeček