Biografický slovník
BARTOŠ Břetislav 7.5.1893-28.6.1926: Porovnání verzí
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 28.6.1926 | | datum úmrtí = 28.6.1926 | ||
| místo úmrtí = Dolní Mokropsy (č. o. Černošice u Prahy) | | místo úmrtí = Dolní Mokropsy (č. o. Černošice u Prahy) | ||
| − | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | + | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br />45- Voják nebo partyzán |
| − | 45- Voják nebo partyzán | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 240-241 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 25. 9. 2019, 18:56
| Břetislav BARTOŠ | |
 | |
| Narození | 7.5.1893 |
|---|---|
| Místo narození | Frenštát pod Radhoštěm |
| Úmrtí | 28.6.1926 |
| Místo úmrtí | Dolní Mokropsy (č. o. Černošice u Prahy) |
| Povolání |
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik 45- Voják nebo partyzán |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 240-241 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40273 |
BARTOŠ, Břetislav, * 7. 5. 1893 Frenštát pod Radhoštěm, † 28. 6. 1926 Dolní Mokropsy (č. o. Černošice u Prahy), malíř, grafik, legionář
V Praze studoval 1909–14 na AVU u profesorů Hanuše Schwaigra, Vlaho Bukovace, a Maxmiliána Pirnera. Už tehdy se věnoval tématům z rodného Valašska (Ondráš a Juráš, Orání, Zadní horečky), které zpracovával v duchu akademické malby 19. století. 1914 narukoval, bojoval na italské frontě a 1915 zběhl. V zajateckém táboře mohl malovat, většinou si vybíral motivy národních písní a dělal skici k budoucím obrazům (Za svobodu, Serbie, Český člověk krvácející za cizí zájmy). 1917 se přihlásil do československých legií v Itálii a 1918 byl povolán na velitelství divize, aby maloval výjevy z fronty. 1919 byl jmenován podporučíkem a přidělen do Kanceláře československých legií při MNO. Také instaloval výstavu Památníku odboje v pražském Obecním domě. 1920 odešel do výslužby a v rodném městě se věnoval malířství. Kromě národně propagačních témat (cyklus dřevorytů Těšínsko) se věnoval i sociální tematice (Moje země, Bača a jeho milá, Návrat s pole, Východ slunce). Po přechodné etapě, kdy jeho malířský výraz ovlivnil impresionismus a expresionismus, se vrátil k realistickému vyjádření.
D: zastoupen mj. v galeriích výtvarného umění Ostrava a Olomouc, NG Praha a ve Vojenském historickém ústavu Praha; samostatné výstavy: Frenštát pod Radhoštěm (1924), SVU Mánes, Praha (1925); posmrtné výstavy: Jednota umělců výtvarných, Praha (1931), Brno (1933), Frenštát pod Radhoštěm (1934).
L: OSND 1/1, s. 463; P. Dějev, Výtvarníci legionáři, 1937, s. 2n.; Toman 1, s. 39n.; Slezsko 10, s. 14n. (kde další literatura).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Tomáš Sekyrka
Letní krajina, před 1926
Valaši, 1922
