Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BARTOŠ Jan Zdeněk 4.6.1908-1.6.1981

{{Infobox - osoba
| jméno = Jan Zdeněk BARTOŠ
| obrázek = Bartos Jan Zdenek portret.jpg
| datum narození = 4.6.1908
| místo narození = Dvůr Králové nad Labem
| datum úmrtí = 1.6.1981
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 77- Hudební skladatel<br />61- Pedagog

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 246
}}

'''BARTOŠ, Jan Zdeněk,''' ''* 4. 6. 1908 Dvůr Králové nad Labem, † 1. 6. 1981 Praha, hudební skladatel, pedagog, houslista, sbormistr, dirigent''

Základy houslové hry získal u venkovského učitele Františka
Šafky, později soukromě u Karla Hršela v Hradci Králové.
1924 ukončil dvouletou obchodní školu a stal se úředníkem.
1928 sestavil vlastní hudební soubor a 1929–31 byl koncertním
mistrem orchestru francouzské námořní společnosti
v Marseille. Procestoval Středozemí, Blízký i Dálný východ,
východní Afriku a Madagaskar. Po krátkém působení v Paříži
se od 1933 dále hudebně vzdělával v Praze. Nejprve studoval
hudební teorii na odborné škole pro hudební pedagogy při
Uměleckém sdružení českých učitelek hudby, poté kompozici
na pražské konzervatoři u Otakara Šína (1935–39) a na skladatelské
mistrovské škole, kterou absolvoval 1943 u Jaroslava
Křičky. Mezitím byl houslistou několika orchestrů (mj.
FOK). Krátce vyučoval hudební výchovu na středních školách,
po osvobození vedl mládežnický soubor Jana Švermy
v Motorletu v Praze-Jinonicích, pracoval na ministerstvu kultury,
poté byl dva roky (do 1958) vedoucím hudebního odboru
ministerstva školství a kultury. 1959–61 vedl jako šéfredaktor
hudební redakci Státního nakladatelství krásné literatury
hudby a umění. Od 1958 až do konce života vyučoval
hudebněteoretické předměty na pražské konzervatoři (skladbu,
hudební formy, analýzu, hudební nástroje). V době tzv.
normalizace se 1972 výrazně zapojil do činnosti nově ustaveného
Svazu českých skladatelů a koncertních umělců (SČ-
SKU) a stal se předsedou Mozartovy obce v ČSSR (od 1971).
Napsal mnoho děl ze všech kompozičních žánrů. Nejvíce byla
ceněna tvorba komorní, kde nejlépe uplatnil své spontánní
muzikantství. Jeho kompoziční styl se vyznačoval řemeslnou
poctivostí, ale často trpěl stylovou nevyhraněností a přílišným
tradicionalismem. 1955 získal vyznamenání Za vynikající
práci, 1973 byl jmenován zasloužilým umělcem. Napsal interpretačně
vděčné instruktivní skladby a několik popularizačních
knížek, např. ''Čtení'' ''o hudebních'' ''formách'' (1960),
''Hudba'' ''volá'' ''SOS'' (1969), ''Breviář'' ''posluchače'' ''hudby'' (1983). 

'''D:''' orchestrální tvorba: 7 symfonií; Concertino pro fagot a orchestr, 1943;
Koncert pro hoboj a smyčce, 1963; Koncert pro violu a smyčce, 1970; Koncert
pro housle a smyčcový orchestr, 1972; komorní tvorba: 11 smyčcových
kvartetů; Divertimento č. 1 pro devět dechových nástrojů, 1956; Meditace
na Štursova „Raněného“ pro ženský hlas a smyčcové kvarteto, 1956; Sonáta
pro klavír č. 2 „Giocosa“, 1959; Harfové trio, 1961; Preludia pro flétnu a klavír,
1963; Sonety o Praze pro recitaci, smyčce a harfu, 1966; Trio pro housle,
violu a violoncello, 1967; Hudba pro klarinet a fagot, 1974; Divertimento
č. 12 pro flétnu, lesní roh, violoncello a klavír, 1972; Trio pro housle, violu,
violoncello a komorní orchestr, 1975; Fantazie pro violu sólo, 1980; vokální
tvorba: Běžec míru, kantáta, 1948; Poselství, kantáta, 1960; Tři písně o pražských
kašnách, 1965; Zpěv domova, smíšený sbor na slova Vladimíra Stuchla,
1968; Dětem – cyklus písniček na slova Z. Kriebla, 1972; Lidice, kantáta
na slova V. Bezděkovského, 1976; opery: Prokletý zámek, 1951; Útok na
nebe, 1965; balety: Hanuman, 1941; Mirella, 1956; Král manéže. Groteskní
pantomima, 1963; Balada jutská, 1971; opereta: Je libo ananas?, 1956.

'''L:''' M. Sobotka: J. Z. B. (informační brožura), 1973; nekrolog Hudební
rozhledy 1981, č. 10; Příloha věstníku Bertramka, 12, 3/1981; Č. Gardavský
a kol., Skladatelé dneška, 1961, s. 28n.; Archiv SČSKU, 1975, s. 51n.;
Čeští skladatelé současnosti, 1985, s. 17n.; HS 1, 55n.; Malá encyklopedie
hudby, 1983.

Jindřich Bajgar

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:1908]]
[[Kategorie:Dvůr Králové nad Labem]]
[[Kategorie:1981]]
[[Kategorie:Praha]]