BARTOŠ Josef 28.10.1861-9.8.1926: Porovnání verzí

Z Personal
(BARTOŠ_Josef_28.10.1861-1926)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 28.10.1861
 
| datum narození = 28.10.1861
| místo narození =  
+
| místo narození = Malé Přílepy u Berouna
| datum úmrtí = 1926
+
| datum úmrtí = 9.8.1926
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 64- Překladatel
+
| povolání = 64- Překladatel<br />31- Potravinář
31- Potravinář
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef BARTOŠ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 248
 +
}}
 +
 
 +
'''BARTOŠ, Josef,''' ''* 28. 10. 1861 Malé Přílepy u Berouna, † 9. 8. 1926 Praha, spisovatel, překladatel, ředitel cukrovaru''
 +
 
 +
Reálné gymnázium zakončil v Praze 1879 maturitou. Ve studiích
 +
pokračoval na České vysoké škole technické. Začal s pozemním
 +
stavitelstvím, ještě v prvním roce ale přestoupil v letním
 +
semestru na obor stavby strojů. Ve školním roce 1880/81
 +
byl zapsán na IV. odboru technické chemie. Z oboru složil
 +
17. 10. 1881 první zkoušku s vyznamenáním. Ke druhé státní
 +
zkoušce se zde již nepřihlásil a odešel pracovat do potravinářského
 +
průmyslu. Ve své občanské profesi dosáhl místa ředitele
 +
cukrovaru.
 +
 
 +
Literatuře se počal věnovat 1893, kdy především časopisecky
 +
publikoval překlady. Orientoval se na francouzskou moderní
 +
prozaickou tvorbu. V následujících letech zaznamenal úspěch
 +
knižním vydáním svých románových překladů Zolova ''Zaživa''
 +
''pohřben'' 1894 a 1896 ''Trilby'' Daphne du Maurier. V tvorbě
 +
překladatele sázel na dobově osvědčené a oblíbené autory.
 +
Z francouzštiny přešel záhy na anglickou literaturu, jíž se intenzivně
 +
věnoval v letech 1901–13 i jako vydavatel populární
 +
knižnice Anglická knihovna. Úspěchu dosáhl díly Roberta
 +
Louise Stevensona ''Podivný'' ''případ'' ''doktora'' ''Jekylla'' ''a pana'' ''Hyda''
 +
(1900), Jamese Matthewa Barrieho ''Sentimentální'' ''Tommy''
 +
(1902), ''Vybranými'' ''povídkami'' Rudyarda Kiplinga (1904)
 +
a také ''Zlatým'' ''věkem'' Kennetha Grahama (1908). Vedle dvou
 +
děl Giovanniho Boccaccia přeložených z italštiny se v polovině
 +
dvacátých let proslavil překladem prací o životním a profesním
 +
úspěchu od Henryho Forda ''Fordovy'' ''ideály'' (1924)
 +
a devítisvazkovými autobiografickými memoáry téhož autora
 +
''Můj'' ''život'' ''a dílo'' (1924).
 +
 
 +
'''L:''' LČL 1, s. 148; SDLČ, s. 496; OSND 1/1, s. 463; KSN 1, s. 437.
 +
 
 +
Marcella Husová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:64- Překladatel]]
 
[[Kategorie:64- Překladatel]]
 
[[Kategorie:31- Potravinář]]
 
[[Kategorie:31- Potravinář]]
 
 
[[Kategorie:1861]]
 
[[Kategorie:1861]]
 +
[[Kategorie:Malé Přílepy]]
 
[[Kategorie:1926]]
 
[[Kategorie:1926]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 25. 9. 2019, 19:07

Josef BARTOŠ
Narození 28.10.1861
Místo narození Malé Přílepy u Berouna
Úmrtí 9.8.1926
Místo úmrtí Praha
Povolání 64- Překladatel
31- Potravinář
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 248
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40292

BARTOŠ, Josef, * 28. 10. 1861 Malé Přílepy u Berouna, † 9. 8. 1926 Praha, spisovatel, překladatel, ředitel cukrovaru

Reálné gymnázium zakončil v Praze 1879 maturitou. Ve studiích pokračoval na České vysoké škole technické. Začal s pozemním stavitelstvím, ještě v prvním roce ale přestoupil v letním semestru na obor stavby strojů. Ve školním roce 1880/81 byl zapsán na IV. odboru technické chemie. Z oboru složil 17. 10. 1881 první zkoušku s vyznamenáním. Ke druhé státní zkoušce se zde již nepřihlásil a odešel pracovat do potravinářského průmyslu. Ve své občanské profesi dosáhl místa ředitele cukrovaru.

Literatuře se počal věnovat 1893, kdy především časopisecky publikoval překlady. Orientoval se na francouzskou moderní prozaickou tvorbu. V následujících letech zaznamenal úspěch knižním vydáním svých románových překladů Zolova Zaživa pohřben 1894 a 1896 Trilby Daphne du Maurier. V tvorbě překladatele sázel na dobově osvědčené a oblíbené autory. Z francouzštiny přešel záhy na anglickou literaturu, jíž se intenzivně věnoval v letech 1901–13 i jako vydavatel populární knižnice Anglická knihovna. Úspěchu dosáhl díly Roberta Louise Stevensona Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda (1900), Jamese Matthewa Barrieho Sentimentální Tommy (1902), Vybranými povídkami Rudyarda Kiplinga (1904) a také Zlatým věkem Kennetha Grahama (1908). Vedle dvou děl Giovanniho Boccaccia přeložených z italštiny se v polovině dvacátých let proslavil překladem prací o životním a profesním úspěchu od Henryho Forda Fordovy ideály (1924) a devítisvazkovými autobiografickými memoáry téhož autora Můj život a dílo (1924).

L: LČL 1, s. 148; SDLČ, s. 496; OSND 1/1, s. 463; KSN 1, s. 437.

Marcella Husová