Biografický slovník
BARTOŠ Václav 16.9.1862-1.3.1947: Porovnání verzí
(BARTOŠ_Václav_16.9.1862-1.3.1947) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 16.9.1862 | | datum narození = 16.9.1862 | ||
| − | | místo narození = Sekerkovy Loučky | + | | místo narození = Sekerkovy Loučky u Turnova |
| datum úmrtí = 1.3.1947 | | datum úmrtí = 1.3.1947 | ||
| − | | místo úmrtí = Semčice | + | | místo úmrtí = Semčice u Mladé Boleslavi |
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby | | povolání = 21- Odborník rostlinné výroby | ||
3- Chemik nebo alchymista | 3- Chemik nebo alchymista | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| − | + | '''BARTOŠ, Václav,''' ''* 16. 9. 1862 Sekerkovy Loučky u Turnova, † 1. 3. 1947 Semčice u Mladé Boleslavi, chemik, odborný spisovatel, cukrovarnický odborník'' | |
| + | |||
| + | Pocházel z malorolnické rodiny. Studoval průmyslovou školu | ||
| + | v Turnově, gymnázium v Mladé Boleslavi, reálku v Jičíně | ||
| + | a v Pardubicích a chemický odbor Vysoké školy technické | ||
| + | v Praze. 1887–95 pracoval jako chemik v cukrovarech v Mladé | ||
| + | Boleslavi, Mratíně, Mšeném, Smidarech a ve Slavkově. Zajímal | ||
| + | se o pěstování řepného semene v soukromých stanicích | ||
| + | v Čechách, na Moravě a na Ukrajině. 1895 nastoupil místo | ||
| + | vrchního chemika cukrovaru v Dobrovici a vedle chemické | ||
| + | kontroly spravoval řepnou šlechtitelskou stanici v Niměřicích | ||
| + | u Mladé Boleslavi. Stanice se 1911 osamostatnila, 1912 | ||
| + | se ustavila Společnost pro pěstění řepového semene v Praze | ||
| + | a dobrovická stanice byla přestěhována, rozšířena a moderně | ||
| + | zařízena. B. potom působil 1912–32 jako ředitel nového | ||
| + | podniku. Jednalo se o Semenářskou stanici pro šlechtění řepy | ||
| + | a hospodářských plodin v Semčicích, která se 1912–18 stala | ||
| + | největším závodem svého druhu v Rakousku-Uhersku. | ||
| + | |||
| + | B. úspěšně teoreticky zkoumal a prakticky ověřoval nové | ||
| + | šlechtitelské metody a postaral se o nový šlechtitelský materiál; | ||
| + | 1898 zavedl individuální způsob šlechtění a 1904 | ||
| + | poprvé u nás vypracoval vlastní způsob horké digesce pro | ||
| + | selekční účely. Výsledky odrůdových srovnávacích pokusů | ||
| + | potvrdily 1909–10 mimořádnou hodnotu dobrovické řepy, | ||
| + | stanice navíc od 1912 šlechtila v novém oddělení i obilniny. | ||
| + | B. se prosadil jako znalec řady otázek spojených se šlechtěním | ||
| + | a pěstováním cukrovky (opylování, dědění cukernatosti | ||
| + | a klíčivosti, hrobkování kmenových matek), v malém šlechtil | ||
| + | i odrůdy zeleniny, čekanku a krmnou řepu (Bartošova bílá). | ||
| + | B. účinně zasáhl do rostlinné produkce. Cukrovarnictví získalo | ||
| + | jeho zásluhou originální, výborné a levné semeno. Byl | ||
| + | členem ČAZ a napsal téměř sedmdesát prací a pojednání | ||
| + | především do ''Listů'' ''cukrovarnických'', ''Věstníku'' ''Ústřední'' ''jednoty'' | ||
| + | ''řepařů'' ''československých'', ''Československého'' ''zemědělce'', ''Zemědělského'' | ||
| + | ''archivu'' a do zahraničních periodik. Od 1932 žil na | ||
| + | odpočinku v Poděbradech. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' soupis F. Chmelař, Zásluhy ředitele V. B. o šlechtění cukrovky, in: VČAZ, | ||
| + | 18, 1942, s. 421n.; výběr: Řepa a její zušlechtění, 1904; Přezimování sazeček | ||
| + | a jeho význam s ohledem na budoucí výnos semene; Zušlechťování řepy | ||
| + | cukrové a některé zkušenosti v tomto oboru, 1914; Návod pro množitele | ||
| + | řepného semene, 1918 a 1922; Šlechtění řepy cukrové a pěstění řepového | ||
| + | semne, 1924. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' MSN 1, s. 402; KSN 1, s. 438; OSND 1/1, s. 464; MSB 1, s. 31n.; Tomeš | ||
| + | 1, s. 51; Janko, s. 547; V. Vilikovský, V. B., cukrovarský chemik a šlechtitel, | ||
| + | in: VČAZ, 14, 1938, s. 101n.; F. Chmelař, c. d.; V. Stehlík, Za ředitelem | ||
| + | V. B., in: VČAZ, 21, 1947, s. 277n. | ||
| + | |||
| + | Gustav Novotný | ||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] | ||
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | [[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | ||
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | [[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1862]] | [[Kategorie:1862]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Sekerkovy Loučky]] |
[[Kategorie:1947]] | [[Kategorie:1947]] | ||
[[Kategorie:Semčice]] | [[Kategorie:Semčice]] | ||
Verze z 12. 4. 2016, 13:26
| Václav BARTOŠ | |
 | |
| Narození | 16.9.1862 |
|---|---|
| Místo narození | Sekerkovy Loučky u Turnova |
| Úmrtí | 1.3.1947 |
| Místo úmrtí | Semčice u Mladé Boleslavi |
| Povolání |
21- Odborník rostlinné výroby 3- Chemik nebo alchymista |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40300 |
BARTOŠ, Václav, * 16. 9. 1862 Sekerkovy Loučky u Turnova, † 1. 3. 1947 Semčice u Mladé Boleslavi, chemik, odborný spisovatel, cukrovarnický odborník
Pocházel z malorolnické rodiny. Studoval průmyslovou školu v Turnově, gymnázium v Mladé Boleslavi, reálku v Jičíně a v Pardubicích a chemický odbor Vysoké školy technické v Praze. 1887–95 pracoval jako chemik v cukrovarech v Mladé Boleslavi, Mratíně, Mšeném, Smidarech a ve Slavkově. Zajímal se o pěstování řepného semene v soukromých stanicích v Čechách, na Moravě a na Ukrajině. 1895 nastoupil místo vrchního chemika cukrovaru v Dobrovici a vedle chemické kontroly spravoval řepnou šlechtitelskou stanici v Niměřicích u Mladé Boleslavi. Stanice se 1911 osamostatnila, 1912 se ustavila Společnost pro pěstění řepového semene v Praze a dobrovická stanice byla přestěhována, rozšířena a moderně zařízena. B. potom působil 1912–32 jako ředitel nového podniku. Jednalo se o Semenářskou stanici pro šlechtění řepy a hospodářských plodin v Semčicích, která se 1912–18 stala největším závodem svého druhu v Rakousku-Uhersku.
B. úspěšně teoreticky zkoumal a prakticky ověřoval nové šlechtitelské metody a postaral se o nový šlechtitelský materiál; 1898 zavedl individuální způsob šlechtění a 1904 poprvé u nás vypracoval vlastní způsob horké digesce pro selekční účely. Výsledky odrůdových srovnávacích pokusů potvrdily 1909–10 mimořádnou hodnotu dobrovické řepy, stanice navíc od 1912 šlechtila v novém oddělení i obilniny. B. se prosadil jako znalec řady otázek spojených se šlechtěním a pěstováním cukrovky (opylování, dědění cukernatosti a klíčivosti, hrobkování kmenových matek), v malém šlechtil i odrůdy zeleniny, čekanku a krmnou řepu (Bartošova bílá). B. účinně zasáhl do rostlinné produkce. Cukrovarnictví získalo jeho zásluhou originální, výborné a levné semeno. Byl členem ČAZ a napsal téměř sedmdesát prací a pojednání především do Listů cukrovarnických, Věstníku Ústřední jednoty řepařů československých, Československého zemědělce, Zemědělského archivu a do zahraničních periodik. Od 1932 žil na odpočinku v Poděbradech.
D: soupis F. Chmelař, Zásluhy ředitele V. B. o šlechtění cukrovky, in: VČAZ, 18, 1942, s. 421n.; výběr: Řepa a její zušlechtění, 1904; Přezimování sazeček a jeho význam s ohledem na budoucí výnos semene; Zušlechťování řepy cukrové a některé zkušenosti v tomto oboru, 1914; Návod pro množitele řepného semene, 1918 a 1922; Šlechtění řepy cukrové a pěstění řepového semne, 1924.
L: MSN 1, s. 402; KSN 1, s. 438; OSND 1/1, s. 464; MSB 1, s. 31n.; Tomeš 1, s. 51; Janko, s. 547; V. Vilikovský, V. B., cukrovarský chemik a šlechtitel, in: VČAZ, 14, 1938, s. 101n.; F. Chmelař, c. d.; V. Stehlík, Za ředitelem V. B., in: VČAZ, 21, 1947, s. 277n.
Gustav Novotný
