BARTOŠ Václav 16.9.1862-1.3.1947

Z Personal
Václav BARTOŠ
Narození 16.9.1862
Místo narození Sekerkovy Loučky u Turnova
Úmrtí 1.3.1947
Místo úmrtí Semčice u Mladé Boleslavi
Povolání 21- Odborník rostlinné výroby
3- Chemik nebo alchymista
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 249

BARTOŠ, Václav, * 16. 9. 1862 Sekerkovy Loučky u Turnova, † 1. 3. 1947 Semčice u Mladé Boleslavi, chemik, odborný spisovatel, cukrovarnický odborník

Pocházel z malorolnické rodiny. Studoval průmyslovou školu v Turnově, gymnázium v Mladé Boleslavi, reálku v Jičíně a v Pardubicích a chemický odbor Vysoké školy technické v Praze. 1887–95 pracoval jako chemik v cukrovarech v Mladé Boleslavi, Mratíně, Mšeném, Smidarech a ve Slavkově. Zajímal se o pěstování řepného semene v soukromých stanicích v Čechách, na Moravě a na Ukrajině. 1895 nastoupil místo vrchního chemika cukrovaru v Dobrovici a vedle chemické kontroly spravoval řepnou šlechtitelskou stanici v Niměřicích u Mladé Boleslavi. Stanice se 1911 osamostatnila, 1912 se ustavila Společnost pro pěstění řepového semene v Praze a dobrovická stanice byla přestěhována, rozšířena a moderně zařízena. B. potom působil 1912–32 jako ředitel nového podniku. Jednalo se o Semenářskou stanici pro šlechtění řepy a hospodářských plodin v Semčicích, která se 1912–18 stala největším závodem svého druhu v Rakousku-Uhersku.

B. úspěšně teoreticky zkoumal a prakticky ověřoval nové šlechtitelské metody a postaral se o nový šlechtitelský materiál; 1898 zavedl individuální způsob šlechtění a 1904 poprvé u nás vypracoval vlastní způsob horké digesce pro selekční účely. Výsledky odrůdových srovnávacích pokusů potvrdily 1909–10 mimořádnou hodnotu dobrovické řepy, stanice navíc od 1912 šlechtila v novém oddělení i obilniny. B. se prosadil jako znalec řady otázek spojených se šlechtěním a pěstováním cukrovky (opylování, dědění cukernatosti a klíčivosti, hrobkování kmenových matek), v malém šlechtil i odrůdy zeleniny, čekanku a krmnou řepu (Bartošova bílá). B. účinně zasáhl do rostlinné produkce. Cukrovarnictví získalo jeho zásluhou originální, výborné a levné semeno. Byl členem ČAZ a napsal téměř sedmdesát prací a pojednání především do Listů cukrovarnických, Věstníku Ústřední jednoty řepařů československých, Československého zemědělce, Zemědělského archivu a do zahraničních periodik. Od 1932 žil na odpočinku v Poděbradech.

D: soupis F. Chmelař, Zásluhy ředitele V. B. o šlechtění cukrovky, in: VČAZ, 18, 1942, s. 421n.; výběr: Řepa a její zušlechtění, 1904; Přezimování sazeček a jeho význam s ohledem na budoucí výnos semene; Zušlechťování řepy cukrové a některé zkušenosti v tomto oboru, 1914; Návod pro množitele řepného semene, 1918 a 1922; Šlechtění řepy cukrové a pěstění řepového semne, 1924.

L: MSN 1, s. 402; KSN 1, s. 438; OSND 1/1, s. 464; MSB 1, s. 31n.; Tomeš 1, s. 51; Janko, s. 547; V. Vilikovský, V. B., cukrovarský chemik a šlechtitel, in: VČAZ, 14, 1938, s. 101n.; F. Chmelař, c. d.; V. Stehlík, Za ředitelem V. B., in: VČAZ, 21, 1947, s. 277n.

Gustav Novotný