BARTOCHA Josef 21.3.1859-3.11.1927: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 3.11.1927
 
| datum úmrtí = 3.11.1927
 
| místo úmrtí = Olomouc
 
| místo úmrtí = Olomouc
| povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
+
| povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik<br />64- Překladatel<br />55- Jazykovědec<br />
64- Překladatel
+
55- Jazykovědec
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 232-233
 
}}
 
}}
  
Řádka 86: Řádka 85:
 
M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 190; Osobnosti
 
M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 190; Osobnosti
 
střední Moravy, 2002.
 
střední Moravy, 2002.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/240384 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Marcella Husová
 
Marcella Husová

Aktuální verze z 25. 9. 2019, 17:42

Josef BARTOCHA
Narození 21.3.1859
Místo narození Lověšice (Přerov nad Labem)
Úmrtí 3.11.1927
Místo úmrtí Olomouc
Povolání 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
64- Překladatel
55- Jazykovědec
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 232-233
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40240

BARTOCHA, Josef, * 21. 3. 1859 Lověšice (Přerov nad Labem), † 3. 11. 1927 Olomouc, literární historik a kritik, filolog, překladatel, editor, pedagog

Pocházel ze zámožné rodiny lověšického rolníka Františka B. a Františky, rozené Slováčkové. Obecnou školu vychodil 1870 v Horní Moštěnici. Nižší české reálné gymnázium navštěvoval do 1874 v Přerově, pak v Olomouci, kde na Slovanském gymnáziu 1878 maturoval. Pod vlivem Vicence Praseka, svého tamního učitele, začal sbírat dialektologický materiál a věnovat se staročeské literatuře a slovanským jazykům. 1878 si v Praze na ještě nerozdělené filozofické fakultě zapsal obor klasická filologie – čeština. Stal se mimo jiné žákem Jana Gebauera. 1879–80 přerušil studia, aby vykonal vojenskou službu v Praze a Josefově. Na filozofické fakultě pak pokračoval a univerzitu po dvou letech 1884 dokončil. 1881 se ještě jako univerzitní student stal členem výboru Jednoty českých filologů a 1882 nastoupil jako suplent na gymnázium v Přerově. 1889–90 učil na nižším českém slovanském gymnáziu na Starém Brně. V té době se spřátelil s Františkem Bartošem, ředitelem tamního gymnázia, s nímž pak spolupracoval na jeho Dialektologickém slovníku. 1891 odešel jako profesor do Olomouce, kde do 1908 učil na českojazyčném gymnáziu latinu, řečtinu, češtinu. 1893 se oženil s dcerou zlínského vlastence Antonína Minaříka. 1895 přeložil text oratoria Josefa Haydna Stvoření a v dalších letech vydal komentovaná školní vydání tří Shakespearových dramat ve Sládkových překladech (Macbeth, 1897, Julius Caesar, 1897, a Coriolanus, 1902). Roku 1900 se stal dopisujícím členem Matice české. 1907 uveřejnil větší studii o Aloisi Vojtěchu Šemberovi (1907) a především své nejvýznačnější dílo, týkající se života a činnosti zakladatele české vědy na Moravě Františka Bartoše. Ze tří prací, které mu věnoval, shromáždil nejvíce údajů i osobní povahy v metodicky pozitivistické publikaci Z pamětí a života F. Bartoše (1907). 1908 byl B. jmenován ředitelem gymnázia v Uherském Hradišti, kde působil do 1926. Současně do 1914 vykonával funkci okresního inspektora českých škol. Stejně jako v předchozích působištích vyvíjel i v Uherském Hradišti intenzivní národně kulturní činnost v různých spolcích a organizacích, 1910 také jako člen uherskohradišťského zastupitelstva, později jako člen městské rady. Ve Vídni, kde 1912 prodělal operaci, navázal přátelství s Josefem Svatoplukem Macharem. V dalších literárních pracích se zaměřil na kulturní historii Moravy, především na dobu národního obrození a rok 1848 (K dějinám Lípy slovanské v Olomouci r. 1848–1849, 1914 aj.).

V červenci 1926 odešel na odpočinek do Olomouce. Zanechal řadu materiálově podložených, především lingvistických prací o moravských nářečích (zejména popis dolnobečevského nářečí), z nichž čerpali jak F. Bartoš, tak J. Gebauer. Zabýval se i dějinami českého jazyka na Moravě. V popularizačních článcích, fejetonech a kritikách se v časopisech věnoval krajovým kulturním událostem. V letech 1888–89 a 1892–1902 redigoval Moravský kalendář národní. Užíval pseudonym ACHOTRAB, Ráb. Jeho syn Rostislav B. (1896–1978) byl překladatelem.

D: in: Sborník Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, odd. B. společenské vědy IV, 1956/58 (kde bibliografie B. díla).

L: OSN 28, s. 88; OSND 1, s. 462; KSN 1, s. 435. Nekrology: S. Souček, in: Naše věda 1928, č. 3–4, s. 82; rb (R. Bartocha), J. B. zemřel, in: Lidové noviny 5. 11. 1927 (uvedeno chybné datum úmrtí); B. Vybíral, in: Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci 1928, s. 155; F. Jilík, J. B. učitel a spisovatel, in: XLIV Výroční zpráva státního reálného gymnasia v Uherském Hradišti za školní rok 1927/28 (kde i soupis prací); 50 let reálného gymnasia v Uherském Hradišti, 1934, s. 48, 189; R. Fischer, in: Olomoucký památník k 60. výročí českého gymnasia v Olomouci 1848–1918, 1938, s. 46, 56, 170; J. Skutil, J. B. (1859–1927), in: Sborník Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, odd. B – společenské vědy IV, 1956/58; týž, Z olomouckých styků F. Bartoše, in: Zprávy Krajského Vlastivědného muzea v Olomouci 1957; R. Bartocha, O působení J. B. na hradišťské školství, in: Zpravodaj města Uherského Hradiště 1969; LČL 1, s. 137; M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 190; Osobnosti střední Moravy, 2002.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová