Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BARTOSCH František 9.9.1865-4.9.1939

{{Infobox - osoba
| jméno = František BARTOSCH
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 9.9.1865
| místo narození = ? (Morava)
| datum úmrtí = 4.9.1939
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 17- Veterinář
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury

| jiná jména = 
}}

'''BARTOSCH, František,''' ''* 9. 9. 1865 ? (Morava), † 4. 9. 1939 Brno, vojenský zvěrolékař, chovatel koní, dostihový jezdec''

Vystudoval zvěrolékařství v 90. letech na C. k. královské
vojenské zvěrolékařské škole ve Vídni. Po jejím ukončení se
stal zvěrolékařem 11. jezdeckého pluku cara Alexandra II.
v Haliči. Tam se od 1897 začal soustavně věnovat závodnímu
jezdectví, které se po přeložení pluku 1900 do významného
dostihového centra monarchie Pardubic stalo jeho hlavním
zájmem. V osadě Jesničánky poblíž dostihové dráhy a jezdeckého
učiliště si B. vybudoval vlastní dostihovou stáj a hřebčín.
Jako jezdec proslul mimořádnou houževnatostí (absolvoval
i 5 dostihů denně) a vynikající péčí o koně. Neustále
však zápasil s finančními problémy, protože provoz hřebčína
a všechny dostihy hradil pouze z platu vojenského zvěrolékaře,
honorářů ze soukromé zvěrolékařské praxe a dostihových výher. Od 1901 se pravidelně zúčastňoval Velké pardubické
steeplechase, kterou 1912 s hřebcem Jagamatou vyhrál.
Vítězství bylo unikátní tím, že vítěz byl nejen jezdcem, ale
současně majitelem, trenérem, chovatelem a zvěrolékařem.
Těžký pád z koně při tréninku na Velkou liverpoolskou
steeplechase 1913 a zranění s trvalými následky B. odsoudilo
k omezenému pohybu o dvou holích a ukončilo jeho
úspěšnou jezdeckou kariéru. Začátek první světové války
1914 znamenal i konec dostihových a chovatelských plánů
v Pardubicích. B. poté odešel jako štábní zvěrolékař 2. sboru
do Vídně. B. se hlásil k německé národnosti, vrátil se však po
vzniku Československa na Moravu a usadil se v Brněnských
Ivanovicích. 1922 byl penzionován. Stal se na několik let ještě
správcem dostihové dráhy v Ráječku a udržoval pracovní
a osobní kontakty s profesory Vysoké školy zvěrolékařské
v Brně Antonínem Hrůzou a Karlem Pardubským. Po záchvatu
mozkové mrtvice v polovině 30. let se začal stranit
veřejného života a věnoval se psaní vzpomínek na svoji dostihovou
kariéru a chovatelskou praxi. Rukopis se nezachoval,
a tak B. kariéra zůstala zachycena jen v jeho několika článcích
roztroušených v časopisech a novinách.

'''D:''' články v časopisu Turf 1931, 1932.

'''L:''' G. W. Jantschke, F. B., in: Reiter Revue Internazional 1959, č. 5, s. 250n.;
M. Svoboda, 100 ročníků Velké pardubické steeplechase, 1990, s. 40n.;
P. Neumann, F. B., in: Lidové noviny 5. 4. 1996.

'''P:''' Archiv Veterinární a farmaceutické univerzity Brno (osobní spis).

Jiří Šindlář

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:17- Veterinář]]
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]
[[Kategorie:1865]]
[[Kategorie:Morava]]
[[Kategorie:1939]]
[[Kategorie:Brno]]