BARTOSCH František 9.9.1865-4.9.1939: Porovnání verzí
(BARTOSCH_František_9.9.1865-4.9.1939) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 9.9.1865 | | datum narození = 9.9.1865 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = ? (Morava) |
| datum úmrtí = 4.9.1939 | | datum úmrtí = 4.9.1939 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
− | | povolání = 17- Veterinář | + | | povolání = 17- Veterinář<br />72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
− | 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 238-239 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BARTOSCH, František,''' ''* 9. 9. 1865 ? (Morava), † 4. 9. 1939 Brno, vojenský zvěrolékař, chovatel koní, dostihový jezdec'' | ||
+ | |||
+ | Vystudoval zvěrolékařství v 90. letech na C. k. královské | ||
+ | vojenské zvěrolékařské škole ve Vídni. Po jejím ukončení se | ||
+ | stal zvěrolékařem 11. jezdeckého pluku cara Alexandra II. | ||
+ | v Haliči. Tam se od 1897 začal soustavně věnovat závodnímu | ||
+ | jezdectví, které se po přeložení pluku 1900 do významného | ||
+ | dostihového centra monarchie Pardubic stalo jeho hlavním | ||
+ | zájmem. V osadě Jesničánky poblíž dostihové dráhy a jezdeckého | ||
+ | učiliště si B. vybudoval vlastní dostihovou stáj a hřebčín. | ||
+ | Jako jezdec proslul mimořádnou houževnatostí (absolvoval | ||
+ | i 5 dostihů denně) a vynikající péčí o koně. Neustále | ||
+ | však zápasil s finančními problémy, protože provoz hřebčína | ||
+ | a všechny dostihy hradil pouze z platu vojenského zvěrolékaře, | ||
+ | honorářů ze soukromé zvěrolékařské praxe a dostihových výher. Od 1901 se pravidelně zúčastňoval Velké pardubické | ||
+ | steeplechase, kterou 1912 s hřebcem Jagamatou vyhrál. | ||
+ | Vítězství bylo unikátní tím, že vítěz byl nejen jezdcem, ale | ||
+ | současně majitelem, trenérem, chovatelem a zvěrolékařem. | ||
+ | Těžký pád z koně při tréninku na Velkou liverpoolskou | ||
+ | steeplechase 1913 a zranění s trvalými následky B. odsoudilo | ||
+ | k omezenému pohybu o dvou holích a ukončilo jeho | ||
+ | úspěšnou jezdeckou kariéru. Začátek první světové války | ||
+ | 1914 znamenal i konec dostihových a chovatelských plánů | ||
+ | v Pardubicích. B. poté odešel jako štábní zvěrolékař 2. sboru | ||
+ | do Vídně. B. se hlásil k německé národnosti, vrátil se však po | ||
+ | vzniku Československa na Moravu a usadil se v Brněnských | ||
+ | Ivanovicích. 1922 byl penzionován. Stal se na několik let ještě | ||
+ | správcem dostihové dráhy v Ráječku a udržoval pracovní | ||
+ | a osobní kontakty s profesory Vysoké školy zvěrolékařské | ||
+ | v Brně Antonínem Hrůzou a Karlem Pardubským. Po záchvatu | ||
+ | mozkové mrtvice v polovině 30. let se začal stranit | ||
+ | veřejného života a věnoval se psaní vzpomínek na svoji dostihovou | ||
+ | kariéru a chovatelskou praxi. Rukopis se nezachoval, | ||
+ | a tak B. kariéra zůstala zachycena jen v jeho několika článcích | ||
+ | roztroušených v časopisech a novinách. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' články v časopisu Turf 1931, 1932. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' G. W. Jantschke, F. B., in: Reiter Revue Internazional 1959, č. 5, s. 250n.; | ||
+ | M. Svoboda, 100 ročníků Velké pardubické steeplechase, 1990, s. 40n.; | ||
+ | P. Neumann, F. B., in: Lidové noviny 5. 4. 1996. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv Veterinární a farmaceutické univerzity Brno (osobní spis). | ||
+ | |||
+ | Jiří Šindlář | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:17- Veterinář]] | [[Kategorie:17- Veterinář]] | ||
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | [[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1865]] | [[Kategorie:1865]] | ||
+ | [[Kategorie:Morava]] | ||
[[Kategorie:1939]] | [[Kategorie:1939]] | ||
+ | [[Kategorie:Brno]] |
Aktuální verze z 25. 9. 2019, 18:54
František BARTOSCH | |
Narození | 9.9.1865 |
---|---|
Místo narození | ? (Morava) |
Úmrtí | 4.9.1939 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání |
17- Veterinář 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
Citace | Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 238-239 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77617 |
BARTOSCH, František, * 9. 9. 1865 ? (Morava), † 4. 9. 1939 Brno, vojenský zvěrolékař, chovatel koní, dostihový jezdec
Vystudoval zvěrolékařství v 90. letech na C. k. královské vojenské zvěrolékařské škole ve Vídni. Po jejím ukončení se stal zvěrolékařem 11. jezdeckého pluku cara Alexandra II. v Haliči. Tam se od 1897 začal soustavně věnovat závodnímu jezdectví, které se po přeložení pluku 1900 do významného dostihového centra monarchie Pardubic stalo jeho hlavním zájmem. V osadě Jesničánky poblíž dostihové dráhy a jezdeckého učiliště si B. vybudoval vlastní dostihovou stáj a hřebčín. Jako jezdec proslul mimořádnou houževnatostí (absolvoval i 5 dostihů denně) a vynikající péčí o koně. Neustále však zápasil s finančními problémy, protože provoz hřebčína a všechny dostihy hradil pouze z platu vojenského zvěrolékaře, honorářů ze soukromé zvěrolékařské praxe a dostihových výher. Od 1901 se pravidelně zúčastňoval Velké pardubické steeplechase, kterou 1912 s hřebcem Jagamatou vyhrál. Vítězství bylo unikátní tím, že vítěz byl nejen jezdcem, ale současně majitelem, trenérem, chovatelem a zvěrolékařem. Těžký pád z koně při tréninku na Velkou liverpoolskou steeplechase 1913 a zranění s trvalými následky B. odsoudilo k omezenému pohybu o dvou holích a ukončilo jeho úspěšnou jezdeckou kariéru. Začátek první světové války 1914 znamenal i konec dostihových a chovatelských plánů v Pardubicích. B. poté odešel jako štábní zvěrolékař 2. sboru do Vídně. B. se hlásil k německé národnosti, vrátil se však po vzniku Československa na Moravu a usadil se v Brněnských Ivanovicích. 1922 byl penzionován. Stal se na několik let ještě správcem dostihové dráhy v Ráječku a udržoval pracovní a osobní kontakty s profesory Vysoké školy zvěrolékařské v Brně Antonínem Hrůzou a Karlem Pardubským. Po záchvatu mozkové mrtvice v polovině 30. let se začal stranit veřejného života a věnoval se psaní vzpomínek na svoji dostihovou kariéru a chovatelskou praxi. Rukopis se nezachoval, a tak B. kariéra zůstala zachycena jen v jeho několika článcích roztroušených v časopisech a novinách.
D: články v časopisu Turf 1931, 1932.
L: G. W. Jantschke, F. B., in: Reiter Revue Internazional 1959, č. 5, s. 250n.; M. Svoboda, 100 ročníků Velké pardubické steeplechase, 1990, s. 40n.; P. Neumann, F. B., in: Lidové noviny 5. 4. 1996.
P: Archiv Veterinární a farmaceutické univerzity Brno (osobní spis).
Jiří Šindlář