BARTOSCH František 9.9.1865-4.9.1939: Porovnání verzí

Z Personal
(BARTOSCH_František_9.9.1865-4.9.1939)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 9.9.1865
 
| datum narození = 9.9.1865
| místo narození =  
+
| místo narození = ? (Morava)
 
| datum úmrtí = 4.9.1939
 
| datum úmrtí = 4.9.1939
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 17- Veterinář
+
| povolání = 17- Veterinář<br />72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František BARTOSCH
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 238-239
 +
}}
 +
 
 +
'''BARTOSCH, František,''' ''* 9. 9. 1865 ? (Morava), † 4. 9. 1939 Brno, vojenský zvěrolékař, chovatel koní, dostihový jezdec''
 +
 
 +
Vystudoval zvěrolékařství v 90. letech na C. k. královské
 +
vojenské zvěrolékařské škole ve Vídni. Po jejím ukončení se
 +
stal zvěrolékařem 11. jezdeckého pluku cara Alexandra II.
 +
v Haliči. Tam se od 1897 začal soustavně věnovat závodnímu
 +
jezdectví, které se po přeložení pluku 1900 do významného
 +
dostihového centra monarchie Pardubic stalo jeho hlavním
 +
zájmem. V osadě Jesničánky poblíž dostihové dráhy a jezdeckého
 +
učiliště si B. vybudoval vlastní dostihovou stáj a hřebčín.
 +
Jako jezdec proslul mimořádnou houževnatostí (absolvoval
 +
i 5 dostihů denně) a vynikající péčí o koně. Neustále
 +
však zápasil s finančními problémy, protože provoz hřebčína
 +
a všechny dostihy hradil pouze z platu vojenského zvěrolékaře,
 +
honorářů ze soukromé zvěrolékařské praxe a dostihových výher. Od 1901 se pravidelně zúčastňoval Velké pardubické
 +
steeplechase, kterou 1912 s hřebcem Jagamatou vyhrál.
 +
Vítězství bylo unikátní tím, že vítěz byl nejen jezdcem, ale
 +
současně majitelem, trenérem, chovatelem a zvěrolékařem.
 +
Těžký pád z koně při tréninku na Velkou liverpoolskou
 +
steeplechase 1913 a zranění s trvalými následky B. odsoudilo
 +
k omezenému pohybu o dvou holích a ukončilo jeho
 +
úspěšnou jezdeckou kariéru. Začátek první světové války
 +
1914 znamenal i konec dostihových a chovatelských plánů
 +
v Pardubicích. B. poté odešel jako štábní zvěrolékař 2. sboru
 +
do Vídně. B. se hlásil k německé národnosti, vrátil se však po
 +
vzniku Československa na Moravu a usadil se v Brněnských
 +
Ivanovicích. 1922 byl penzionován. Stal se na několik let ještě
 +
správcem dostihové dráhy v Ráječku a udržoval pracovní
 +
a osobní kontakty s profesory Vysoké školy zvěrolékařské
 +
v Brně Antonínem Hrůzou a Karlem Pardubským. Po záchvatu
 +
mozkové mrtvice v polovině 30. let se začal stranit
 +
veřejného života a věnoval se psaní vzpomínek na svoji dostihovou
 +
kariéru a chovatelskou praxi. Rukopis se nezachoval,
 +
a tak B. kariéra zůstala zachycena jen v jeho několika článcích
 +
roztroušených v časopisech a novinách.
 +
 
 +
'''D:''' články v časopisu Turf 1931, 1932.
 +
 
 +
'''L:''' G. W. Jantschke, F. B., in: Reiter Revue Internazional 1959, č. 5, s. 250n.;
 +
M. Svoboda, 100 ročníků Velké pardubické steeplechase, 1990, s. 40n.;
 +
P. Neumann, F. B., in: Lidové noviny 5. 4. 1996.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv Veterinární a farmaceutické univerzity Brno (osobní spis).
 +
 
 +
Jiří Šindlář
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:17- Veterinář]]
 
[[Kategorie:17- Veterinář]]
 
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]
 
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]
 
 
[[Kategorie:1865]]
 
[[Kategorie:1865]]
 +
[[Kategorie:Morava]]
 
[[Kategorie:1939]]
 
[[Kategorie:1939]]
 +
[[Kategorie:Brno]]

Aktuální verze z 25. 9. 2019, 18:54

František BARTOSCH
Narození 9.9.1865
Místo narození ? (Morava)
Úmrtí 4.9.1939
Místo úmrtí Brno
Povolání 17- Veterinář
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 238-239
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77617

BARTOSCH, František, * 9. 9. 1865 ? (Morava), † 4. 9. 1939 Brno, vojenský zvěrolékař, chovatel koní, dostihový jezdec

Vystudoval zvěrolékařství v 90. letech na C. k. královské vojenské zvěrolékařské škole ve Vídni. Po jejím ukončení se stal zvěrolékařem 11. jezdeckého pluku cara Alexandra II. v Haliči. Tam se od 1897 začal soustavně věnovat závodnímu jezdectví, které se po přeložení pluku 1900 do významného dostihového centra monarchie Pardubic stalo jeho hlavním zájmem. V osadě Jesničánky poblíž dostihové dráhy a jezdeckého učiliště si B. vybudoval vlastní dostihovou stáj a hřebčín. Jako jezdec proslul mimořádnou houževnatostí (absolvoval i 5 dostihů denně) a vynikající péčí o koně. Neustále však zápasil s finančními problémy, protože provoz hřebčína a všechny dostihy hradil pouze z platu vojenského zvěrolékaře, honorářů ze soukromé zvěrolékařské praxe a dostihových výher. Od 1901 se pravidelně zúčastňoval Velké pardubické steeplechase, kterou 1912 s hřebcem Jagamatou vyhrál. Vítězství bylo unikátní tím, že vítěz byl nejen jezdcem, ale současně majitelem, trenérem, chovatelem a zvěrolékařem. Těžký pád z koně při tréninku na Velkou liverpoolskou steeplechase 1913 a zranění s trvalými následky B. odsoudilo k omezenému pohybu o dvou holích a ukončilo jeho úspěšnou jezdeckou kariéru. Začátek první světové války 1914 znamenal i konec dostihových a chovatelských plánů v Pardubicích. B. poté odešel jako štábní zvěrolékař 2. sboru do Vídně. B. se hlásil k německé národnosti, vrátil se však po vzniku Československa na Moravu a usadil se v Brněnských Ivanovicích. 1922 byl penzionován. Stal se na několik let ještě správcem dostihové dráhy v Ráječku a udržoval pracovní a osobní kontakty s profesory Vysoké školy zvěrolékařské v Brně Antonínem Hrůzou a Karlem Pardubským. Po záchvatu mozkové mrtvice v polovině 30. let se začal stranit veřejného života a věnoval se psaní vzpomínek na svoji dostihovou kariéru a chovatelskou praxi. Rukopis se nezachoval, a tak B. kariéra zůstala zachycena jen v jeho několika článcích roztroušených v časopisech a novinách.

D: články v časopisu Turf 1931, 1932.

L: G. W. Jantschke, F. B., in: Reiter Revue Internazional 1959, č. 5, s. 250n.; M. Svoboda, 100 ročníků Velké pardubické steeplechase, 1990, s. 40n.; P. Neumann, F. B., in: Lidové noviny 5. 4. 1996.

P: Archiv Veterinární a farmaceutické univerzity Brno (osobní spis).

Jiří Šindlář