BARTOSCH František 9.9.1865-4.9.1939

Z Personal
František BARTOSCH
Narození 9.9.1865
Místo narození ? (Morava)
Úmrtí 4.9.1939
Místo úmrtí Brno
Povolání

17- Veterinář

72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77617

BARTOSCH, František, * 9. 9. 1865 ? (Morava), † 4. 9. 1939 Brno, vojenský zvěrolékař, chovatel koní, dostihový jezdec

Vystudoval zvěrolékařství v 90. letech na C. k. královské vojenské zvěrolékařské škole ve Vídni. Po jejím ukončení se stal zvěrolékařem 11. jezdeckého pluku cara Alexandra II. v Haliči. Tam se od 1897 začal soustavně věnovat závodnímu jezdectví, které se po přeložení pluku 1900 do významného dostihového centra monarchie Pardubic stalo jeho hlavním zájmem. V osadě Jesničánky poblíž dostihové dráhy a jezdeckého učiliště si B. vybudoval vlastní dostihovou stáj a hřebčín. Jako jezdec proslul mimořádnou houževnatostí (absolvoval i 5 dostihů denně) a vynikající péčí o koně. Neustále však zápasil s finančními problémy, protože provoz hřebčína a všechny dostihy hradil pouze z platu vojenského zvěrolékaře, honorářů ze soukromé zvěrolékařské praxe a dostihových výher. Od 1901 se pravidelně zúčastňoval Velké pardubické steeplechase, kterou 1912 s hřebcem Jagamatou vyhrál. Vítězství bylo unikátní tím, že vítěz byl nejen jezdcem, ale současně majitelem, trenérem, chovatelem a zvěrolékařem. Těžký pád z koně při tréninku na Velkou liverpoolskou steeplechase 1913 a zranění s trvalými následky B. odsoudilo k omezenému pohybu o dvou holích a ukončilo jeho úspěšnou jezdeckou kariéru. Začátek první světové války 1914 znamenal i konec dostihových a chovatelských plánů v Pardubicích. B. poté odešel jako štábní zvěrolékař 2. sboru do Vídně. B. se hlásil k německé národnosti, vrátil se však po vzniku Československa na Moravu a usadil se v Brněnských Ivanovicích. 1922 byl penzionován. Stal se na několik let ještě správcem dostihové dráhy v Ráječku a udržoval pracovní a osobní kontakty s profesory Vysoké školy zvěrolékařské v Brně Antonínem Hrůzou a Karlem Pardubským. Po záchvatu mozkové mrtvice v polovině 30. let se začal stranit veřejného života a věnoval se psaní vzpomínek na svoji dostihovou kariéru a chovatelskou praxi. Rukopis se nezachoval, a tak B. kariéra zůstala zachycena jen v jeho několika článcích roztroušených v časopisech a novinách.

D: články v časopisu Turf 1931, 1932.

L: G. W. Jantschke, F. B., in: Reiter Revue Internazional 1959, č. 5, s. 250n.; M. Svoboda, 100 ročníků Velké pardubické steeplechase, 1990, s. 40n.; P. Neumann, F. B., in: Lidové noviny 5. 4. 1996.

P: Archiv Veterinární a farmaceutické univerzity Brno (osobní spis).

Jiří Šindlář