Verze z 26. 9. 2019, 14:20, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BARTOVSKÝ Josef 3.12.1884-19.11.1964

Z Personal
Josef BARTOVSKÝ
Narození 3.12.1884
Místo narození Stupno u Rokycan
Úmrtí 19.11.1964
Místo úmrtí Plzeň
Povolání 77- Hudební skladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 253-254
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40321

BARTOVSKÝ, Josef, * 3. 12. 1884 Stupno u Rokycan, † 19. 11. 1964 Plzeň, hudební skladatel, pedagog, sbormistr, dirigent

Syn řídícího učitele. Od dětství hrál na housle, klavír, violu, flétnu a vystupoval v hornických kapelách. Navštěvoval reálku v Plzni (1896–1903) a kurs při učitelském ústavu v Praze (1903–04). Kompozici studoval v Plzni u Otakara Bradáče (1905–07 a 1913), v Praze u Karla Steckra (1908). Později absolvoval mistrovskou školu v Praze u Vítězslava Nováka (1921–22). Po celý život vyučoval: 1904–14 na školách na Rokycansku, 1919–41 na učitelském ústavu v Plzni a po odchodu do důchodu ještě na pedagogickém oddělení Hudební školy B. Smetany v Plzni. 1956 byl jmenován zasloužilým učitelem. Výrazně přispěl k rozvoji hudebního života v Plzni. Vedl kursy pro lidové hudebníky, byl dirigentem Lidové filharmonie (1925–28), sbormistrem Pěveckého sdružení západočeských učitelů (1930–42), hostoval jako dirigent Plzeňské filharmonie. Jeho veřejná hudebně popularizační přednášková činnost na Lidové univerzitě Husově a v Plzeňském hudebním kruhu spojovala odborné i popularizační schopnosti. Psal hudební kritiky (zejména do Nové doby) a praktické příručky pro hudebníky, které vycházely v nakladatelství Theodora Mareše v Plzni. Rozsáhlé skladatelské dílo je spíše tradiční s osobitým obohacením v harmonii. Skladby byly většinou prováděny v Plzni a na Plzeňsku.

D (výběr): I. symfonie A dur (1922, provedena 1941); 2. symfonie cis moll (1943); symfonické básně: Kacerov (1927); Per aspera ad astra (1933); Ex Ponto (1943); koncerty pro sólový nástroj s orchestrem; opery: Píseň modrých hor (Q. M. Vyskočil, 1925); Václav z Michalovic (S. Čech – E. Šimek, 1928); Žena v trojúhelníku (J. Entner, 1937); Neteř biskupova (M. Begovič, 1946); Cesty usmíření (vlastní libreto, 1950–53, neprovedeno); skladby sborové, písně, melodramy, tvorba komorní.

L: HS 1, s. 59n., 2, s. 1026; M. Blechová, J. B., 1934; B. Mikoda, J. B., in: Plzeňští skladatelé v soudobém vývoji hudební tvorby, 1956, s. 20n.; J. Klenková, J. B., dílo a význam regionálního skladatele, diplomová práce FF UK Praha, 1962; M. Očadlík, J. B. (symfonie), in: Svět orchestru II, 1946, s. 689n.; A. Hostomská, J. B., in: Opera (průvodce operní tvorbou), 1955, s. 811n.

P: Archiv města Plzně.

Vlasta Bokůvková