BARTYS Matěj 1.2.1693-28.2.1770: Porovnání verzí

Z Personal
(BARTYS_Matěj_1.2.1693-28.2.1770)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 1.2.1693
 
| datum narození = 1.2.1693
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Ostrava
 
| datum úmrtí = 28.2.1770
 
| datum úmrtí = 28.2.1770
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Velehrad u Uherského Hradiště
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
56- Filozof
 
56- Filozof
Řádka 11: Řádka 11:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Matěj BARTYS
+
}}
 +
 
 +
'''BARTYS, Matěj,''' ''* 1. 2. 1693 Ostrava, † 28. 2. 1770 Velehrad u Uherského Hradiště, římskokatolický kněz, pedagog''
 +
 
 +
Byl rodákem z Moravské Ostravy. Gymnázium vystudoval
 +
v Uherském Hradišti v řádu jezuitů. 1720 byl vysvěcen na
 +
kněze. Neznámo kdy vstoupil do řádu cisterciáků. Od 1724
 +
se počal připravovat na dráhu profesora teologie, přesídlil do
 +
Prahy a začal vydávat knižně svoje latinská pojednání o filozofii a scholastické teologii. Stal se profesorem a 1727–33
 +
vyučoval v arcibiskupské koleji u Sv. Vojtěcha v Praze. Svou
 +
působnost tam završil sepsáním a vydáním nejlepšího a nejznámějšího
 +
díla, svého svatojánského kázání ''Růže'' ''nad potoky''
 +
''vod'' ''vsazená,'' ''bílá'' ''i červená'' ''aneb'' ''Svatý'' ''Jan'' ''Nepomucký'' ''pod''
 +
''spůsobem'' ''růže…'' (1733). V něm se B. projevil jako představitel
 +
pozdně barokní homiletiky, obratný stylista ovládající
 +
mistrně jak dobově módní veršovou květinovou metaforiku,
 +
tak spleť syntakticky dlouhých, nepřehledných souvětí, citací
 +
latinských i českých i vkládání veršových vložek. (Ukázku
 +
z B. díla vydal roku 1941 Zdeněk Kalista ve výboru ''České''
 +
''baroko''.) B. pak odešel jako farář do Polešovic u Uherského
 +
Hradiště, kde působil dva roky do 1735. Tamní kostel oslavil
 +
ve svém 1739 vydaném kázání ''Znamenité'' ''Matky'' ''chrámu'' ''velehradského,''
 +
''znamenitá'' ''dcera,'' ''chrám'' ''polešovský…'' Z Polešovic
 +
byl B. povolán do cisterciáckého kláštera na Velehradě, jehož
 +
se stal převorem. Již z prvního roku pobytu tam pochází cyrilometodějsky
 +
oslavné kázání ''Boje'' ''štěstí'' ''moravského'' ''s neštěstím''
 +
(1735), personifikující dějiny Moravy jako střet štěstí a neštěstí
 +
a vrcholící glorifikací velehradského kláštera. 1742–58 spravoval B. řádová panství v Horních Uhrách v Szántó,
 +
mezitím se 1755 jako doktor řádu a bývalý rektor koleje
 +
u Sv. Bernarda v Praze účastnil vizitační konference v Brně.
 +
1759–63 spravoval klášter v Pásztó, od 1190 patřící cisterciákům
 +
a od 1702 sjednocený s velehradským opatstvím. Po
 +
návratu z Uher působil B. 1764–68 opět jako převor velehradského
 +
opatství. Svá díla podepisoval i Bartis.
 +
 
 +
'''L:''' V. Oehm, Příspěvek ku kazatelské literatuře svatojanské v 18. století,
 +
in: Sborník Historického kroužku, 1918; V. Bitnar, in: O českém, baroku
 +
slovesném, 1932; M. Kopecký, Cyrilometodějská tradice v starší české literatuře,
 +
in: sborník Magna Moravia, 1965; OSN 3, s. 396; Slezsko 3, s. 11n.;
 +
Historie. Sborník prací FF Ostravské univerzity, 144/94, č. 2, s. 81n.;
 +
Z. Tichá, K zobrazování skutečnosti v české poezii barokní doby, in: sborník
 +
O barokní kultuře, 1968; LČL 1, s. 151n. (kde další literatura).
 +
 
 +
Marcella Husová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:56- Filozof]]
 
[[Kategorie:56- Filozof]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
−
 
 
[[Kategorie:1693]]
 
[[Kategorie:1693]]
 +
[[Kategorie:Ostrava]]
 
[[Kategorie:1770]]
 
[[Kategorie:1770]]
 +
[[Kategorie:Velehrad]]

Verze z 22. 4. 2016, 10:22

Matěj BARTYS
Narození 1.2.1693
Místo narození Ostrava
Úmrtí 28.2.1770
Místo úmrtí Velehrad u Uherského Hradiště
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel 56- Filozof

63- Spisovatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40341

BARTYS, Matěj, * 1. 2. 1693 Ostrava, † 28. 2. 1770 Velehrad u Uherského Hradiště, římskokatolický kněz, pedagog

Byl rodákem z Moravské Ostravy. Gymnázium vystudoval v Uherském Hradišti v řádu jezuitů. 1720 byl vysvěcen na kněze. Neznámo kdy vstoupil do řádu cisterciáků. Od 1724 se počal připravovat na dráhu profesora teologie, přesídlil do Prahy a začal vydávat knižně svoje latinská pojednání o filozofii a scholastické teologii. Stal se profesorem a 1727–33 vyučoval v arcibiskupské koleji u Sv. Vojtěcha v Praze. Svou působnost tam završil sepsáním a vydáním nejlepšího a nejznámějšího díla, svého svatojánského kázání Růže nad potoky vod vsazená, bílá i červená aneb Svatý Jan Nepomucký pod spůsobem růže… (1733). V něm se B. projevil jako představitel pozdně barokní homiletiky, obratný stylista ovládající mistrně jak dobově módní veršovou květinovou metaforiku, tak spleť syntakticky dlouhých, nepřehledných souvětí, citací latinských i českých i vkládání veršových vložek. (Ukázku z B. díla vydal roku 1941 Zdeněk Kalista ve výboru České baroko.) B. pak odešel jako farář do Polešovic u Uherského Hradiště, kde působil dva roky do 1735. Tamní kostel oslavil ve svém 1739 vydaném kázání Znamenité Matky chrámu velehradského, znamenitá dcera, chrám polešovský… Z Polešovic byl B. povolán do cisterciáckého kláštera na Velehradě, jehož se stal převorem. Již z prvního roku pobytu tam pochází cyrilometodějsky oslavné kázání Boje štěstí moravského s neštěstím (1735), personifikující dějiny Moravy jako střet štěstí a neštěstí a vrcholící glorifikací velehradského kláštera. 1742–58 spravoval B. řádová panství v Horních Uhrách v Szántó, mezitím se 1755 jako doktor řádu a bývalý rektor koleje u Sv. Bernarda v Praze účastnil vizitační konference v Brně. 1759–63 spravoval klášter v Pásztó, od 1190 patřící cisterciákům a od 1702 sjednocený s velehradským opatstvím. Po návratu z Uher působil B. 1764–68 opět jako převor velehradského opatství. Svá díla podepisoval i Bartis.

L: V. Oehm, Příspěvek ku kazatelské literatuře svatojanské v 18. století, in: Sborník Historického kroužku, 1918; V. Bitnar, in: O českém, baroku slovesném, 1932; M. Kopecký, Cyrilometodějská tradice v starší české literatuře, in: sborník Magna Moravia, 1965; OSN 3, s. 396; Slezsko 3, s. 11n.; Historie. Sborník prací FF Ostravské univerzity, 144/94, č. 2, s. 81n.; Z. Tichá, K zobrazování skutečnosti v české poezii barokní doby, in: sborník O barokní kultuře, 1968; LČL 1, s. 151n. (kde další literatura).

Marcella Husová

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BARTYS_Matěj_1.2.1693-28.2.1770&oldid=93003“