Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BAR Jiří 16.8.1928-5.5.1989

{{Infobox - osoba
| jméno = Jiří BAR
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 16.8.1928
| místo narození = Podolí (č. o. Hradec nad Moravicí)
| datum úmrtí = 5.5.1989
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 78- Hudební interpret

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 210-211
}}

'''BAR, Jiří,''' ''* 16. 8. 1928 Podolí (č. o. Hradec nad Moravicí), † 5. 5. 1989 Brno, operní pěvec, pedagog''

Syn důstojníka a úřednice. Osud rozvětvené rodiny byl tragický,
za druhé světové války byla odvlečena do koncentračního
tábora a téměř všichni členové zahynuli v plynové komoře.
Do Hradce se vrátil jen Jiří B. s těžce nemocnou matkou. Po
válce dokončil studium na gymnáziu v Opavě 1947, přišel na
pražskou konzervatoř, kde 1947–52 studoval zpěv (basový
obor) ve třídě Jana Konstantina, 1952–57 pokračoval na pražské
AMU u prof. Jana Kühna. 1954 se zúčastnil Mezinárodní
pěvecké soutěže Pražského jara a získal 3. cenu. Na doporučení
J. Kühna se připravil na změnu hlasového oboru a studium
ukončil jako barytonista. Na schumannovské soutěži v Berlíně
1957 získal 2. cenu a nabídku angažmá. Jako sólista opery
Státního divadla v Lipsku (1957–69) se uplatňoval v barytonových
rolích a nastudoval barytonové party v oratoriích G. F.
Händla a v kantátách J. S. Bacha. Spolu se svou manželkou
Annou, rovněž operní pěvkyní angažovanou také v Lipsku, se
podílel na novém německém překladu Janáčkovy ''Káti'' ''Kabanové''.
Po okupaci Československa v srpnu 1968 se manželé
rozhodli vrátit se do Československa. Od 1. 8. 1969 oba angažovala
opera Státního divadla v Brně, kde B. zůstal až do odchodu
do penze (31. 12. 1988). Jeho bohatý repertoár zahrnoval
operní postavy od klasické tvorby až po současnou českou
a světovou produkci. B. se celý život věnoval také interpretaci
písní a tuto zálibu prohloubilo přátelství se skladatelem
Petrem Ebenem. Zpíval zejména písně německých romantiků
(Franz Schubert, Robert Schumann), ale jeho koncertní
repertoár byl širší (W. A. Mozart, Hugo Wolf, Johannes
Brahms, Petr Iljič Čajkovskij, Modest Petrovič Musorgskij,
Claude Debussy, Gustav Mahler, Richard Strauss, Bedřich
Smetana, Antonín Dvořák, Ilja Hurník a Petr Eben). Účinkoval
při prvním pražském provedení ''Otvírání'' ''studánek'' Bohuslava
Martinů (7. 12. 1955, nastudoval Jan Kühn), zpíval na
koncertech České filharmonie, výmarské Staatskapelle i s berlínským
rozhlasovým orchestrem. V Brně vyučoval zpěv ve
Státní filharmonii (1985–88), dětském sboru Kantiléna
(1980–88) a na konzervatoři v Brně (1972–82) a v Praze
(1971–76). Současně se zabýval teoretickým studiem pěvecké
pedagogiky. Přednášel na konferencích v Lipsku (1987),
Štrasburku (1987) a Berlíně (1988). Pořídil dvě gramofonové
nahrávky, ''Otvírání'' ''studánek'' a ''Písně'' ''německých'' ''romantiků''.

'''D:''' role – Opava: Vodník, A. Dvořák: Rusalka, 1951; Lipsko: Don Ferdinand,
S. Prokofjev: Zásnuby v klášteře, 1957; Guglielmo, W. A. Mozart: Cosi fan tutte; Silvio, R. Leoncavallo: Komedianti; Hrabě Luna, G. Verdi: Trubadúr;
Renato, G. Verdi: Maškarní ples; Figaro, G. Rossini: Lazebník sevillský; Evžen
Oněgin, P. I. Čajkovskij: Evžen Oněgin; dr. Malatest, G. Donizetti: Don
Pasquale; Belcoro, G. Donizetti: Nápoj lásky; Andrej Bolkonskij, S. Prokofjev: Vojna a mír; Brno: Don Ferdinand, S. Prokofjev: Zásnuby v klášteře,
1970; Apollo, Ch. W. Gluck: Alcesta, 1972; Ford, G. Verdi: Falstaff , 1973;
Tomeš, B. Smetana: Hubička, 1975; Figaro, G. Rossini: Lazebník sevillský,
1976; Skala, J. Cikker: Juro Janošík, 1978; Amancio di Nicol, G. Puccini:
Gianni Schicchi, 1979; Konrad Nachtigal, R. Wagner: Mistři pěvci norimberští,
1980; Bomelij, N. A. Rimskij-Korsakov: Pskoviťanka, 1981; Lord
Syndham, G. A. Lortzing: Car a tesař, 1981; Kilián, C. M. Weber: Čarostřelec,
1982; Schlemihl a Heřman, J. Offenbach: Hoffmannovy povídky,
1982; Bohuš, A. Dvořák: Jakobín, 1984; Pásek, L. Janáček: Příhody lišky
Bystroušky, 1984; Bobeš, E. Zámečník: Kocour Mikeš, 1986; Kuligin, L. Janáček:
Káťa Kabanová, 1986; knižně: Pravý tón a pravé pěvecké umění, 1–2,
1976; články: Zpěvák a umělecká idea, in: Hudební rozhledy, roč. 39, 1986,
s. 89; Existuje pěvecká krize?, in: Estetická výchova, roč. 25, 1984/85, č. 2,
s. 43n.; K definici pojmu zpěvní pedagogika, in: tamtéž, č. 6, s. 169n.; Úloha
hlasového poradce v pěveckém sboru, in: tamtéž, č. 9, s. 265n.; Hlavní zásady
zpěvní pedagogiky, in: tamtéž, roč. 26, 1985/86, č. 2, s. 51n.

'''L:''' HS 1, s. 48; Tomeš 1, s. 44; MČE 1, s. 346; ČBS, s. 24; Postavy brněnského
jeviště 3, 1989, s. 110n.

Evženie Dufková
   
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:1928]]
[[Kategorie:Hradec nad Moravicí]]
[[Kategorie:1989]]
[[Kategorie:Brno]]