BAR Jiří 16.8.1928-5.5.1989: Porovnání verzí

Z Personal
(BAR_Jiří_16.8.1928-5.5.1989)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 16.8.1928
 
| datum narození = 16.8.1928
| místo narození = Hradec nad Moravicí
+
| místo narození = Podolí (č. o. Hradec nad Moravicí)
 
| datum úmrtí = 5.5.1989
 
| datum úmrtí = 5.5.1989
 
| místo úmrtí = Brno
 
| místo úmrtí = Brno
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jiří BAR
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 210-211
 +
}}
  
== Literatura ==
+
'''BAR, Jiří,''' ''* 16. 8. 1928 Podolí (č. o. Hradec nad Moravicí), † 5. 5. 1989 Brno, operní pěvec, pedagog''
 +
 
 +
Syn důstojníka a úřednice. Osud rozvětvené rodiny byl tragický,
 +
za druhé světové války byla odvlečena do koncentračního
 +
tábora a téměř všichni členové zahynuli v plynové komoře.
 +
Do Hradce se vrátil jen Jiří B. s těžce nemocnou matkou. Po
 +
válce dokončil studium na gymnáziu v Opavě 1947, přišel na
 +
pražskou konzervatoř, kde 1947–52 studoval zpěv (basový
 +
obor) ve třídě Jana Konstantina, 1952–57 pokračoval na pražské
 +
AMU u prof. Jana Kühna. 1954 se zúčastnil Mezinárodní
 +
pěvecké soutěže Pražského jara a získal 3. cenu. Na doporučení
 +
J. Kühna se připravil na změnu hlasového oboru a studium
 +
ukončil jako barytonista. Na schumannovské soutěži v Berlíně
 +
1957 získal 2. cenu a nabídku angažmá. Jako sólista opery
 +
Státního divadla v Lipsku (1957–69) se uplatňoval v barytonových
 +
rolích a nastudoval barytonové party v oratoriích G. F.
 +
Händla a v kantátách J. S. Bacha. Spolu se svou manželkou
 +
Annou, rovněž operní pěvkyní angažovanou také v Lipsku, se
 +
podílel na novém německém překladu Janáčkovy ''Káti'' ''Kabanové''.
 +
Po okupaci Československa v srpnu 1968 se manželé
 +
rozhodli vrátit se do Československa. Od 1. 8. 1969 oba angažovala
 +
opera Státního divadla v Brně, kde B. zůstal až do odchodu
 +
do penze (31. 12. 1988). Jeho bohatý repertoár zahrnoval
 +
operní postavy od klasické tvorby až po současnou českou
 +
a světovou produkci. B. se celý život věnoval také interpretaci
 +
písní a tuto zálibu prohloubilo přátelství se skladatelem
 +
Petrem Ebenem. Zpíval zejména písně německých romantiků
 +
(Franz Schubert, Robert Schumann), ale jeho koncertní
 +
repertoár byl širší (W. A. Mozart, Hugo Wolf, Johannes
 +
Brahms, Petr Iljič Čajkovskij, Modest Petrovič Musorgskij,
 +
Claude Debussy, Gustav Mahler, Richard Strauss, Bedřich
 +
Smetana, Antonín Dvořák, Ilja Hurník a Petr Eben). Účinkoval
 +
při prvním pražském provedení ''Otvírání'' ''studánek'' Bohuslava
 +
Martinů (7. 12. 1955, nastudoval Jan Kühn), zpíval na
 +
koncertech České filharmonie, výmarské Staatskapelle i s berlínským
 +
rozhlasovým orchestrem. V Brně vyučoval zpěv ve
 +
Státní filharmonii (1985–88), dětském sboru Kantiléna
 +
(1980–88) a na konzervatoři v Brně (1972–82) a v Praze
 +
(1971–76). Současně se zabýval teoretickým studiem pěvecké
 +
pedagogiky. Přednášel na konferencích v Lipsku (1987),
 +
Štrasburku (1987) a Berlíně (1988). Pořídil dvě gramofonové
 +
nahrávky, ''Otvírání'' ''studánek'' a ''Písně'' ''německých'' ''romantiků''.
 +
 
 +
'''D:''' role – Opava: Vodník, A. Dvořák: Rusalka, 1951; Lipsko: Don Ferdinand,
 +
S. Prokofjev: Zásnuby v klášteře, 1957; Guglielmo, W. A. Mozart: Cosi fan tutte; Silvio, R. Leoncavallo: Komedianti; Hrabě Luna, G. Verdi: Trubadúr;
 +
Renato, G. Verdi: Maškarní ples; Figaro, G. Rossini: Lazebník sevillský; Evžen
 +
Oněgin, P. I. Čajkovskij: Evžen Oněgin; dr. Malatest, G. Donizetti: Don
 +
Pasquale; Belcoro, G. Donizetti: Nápoj lásky; Andrej Bolkonskij, S. Prokofjev: Vojna a mír; Brno: Don Ferdinand, S. Prokofjev: Zásnuby v klášteře,
 +
1970; Apollo, Ch. W. Gluck: Alcesta, 1972; Ford, G. Verdi: Falstaff , 1973;
 +
Tomeš, B. Smetana: Hubička, 1975; Figaro, G. Rossini: Lazebník sevillský,
 +
1976; Skala, J. Cikker: Juro Janošík, 1978; Amancio di Nicol, G. Puccini:
 +
Gianni Schicchi, 1979; Konrad Nachtigal, R. Wagner: Mistři pěvci norimberští,
 +
1980; Bomelij, N. A. Rimskij-Korsakov: Pskoviťanka, 1981; Lord
 +
Syndham, G. A. Lortzing: Car a tesař, 1981; Kilián, C. M. Weber: Čarostřelec,
 +
1982; Schlemihl a Heřman, J. Offenbach: Hoffmannovy povídky,
 +
1982; Bohuš, A. Dvořák: Jakobín, 1984; Pásek, L. Janáček: Příhody lišky
 +
Bystroušky, 1984; Bobeš, E. Zámečník: Kocour Mikeš, 1986; Kuligin, L. Janáček:
 +
Káťa Kabanová, 1986; knižně: Pravý tón a pravé pěvecké umění, 1–2,
 +
1976; články: Zpěvák a umělecká idea, in: Hudební rozhledy, roč. 39, 1986,
 +
s. 89; Existuje pěvecká krize?, in: Estetická výchova, roč. 25, 1984/85, č. 2,
 +
s. 43n.; K definici pojmu zpěvní pedagogika, in: tamtéž, č. 6, s. 169n.; Úloha
 +
hlasového poradce v pěveckém sboru, in: tamtéž, č. 9, s. 265n.; Hlavní zásady
 +
zpěvní pedagogiky, in: tamtéž, roč. 26, 1985/86, č. 2, s. 51n.
 +
 
 +
'''L:''' HS 1, s. 48; Tomeš 1, s. 44; MČE 1, s. 346; ČBS, s. 24; Postavy brněnského
 +
jeviště 3, 1989, s. 110n.
 +
 
 +
Evženie Dufková
 
    
 
    
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
 
[[Kategorie:1928]]
 
[[Kategorie:1928]]
[[Kategorie:Hradec_nad_Moravicí]]
+
[[Kategorie:Hradec nad Moravicí]]
 
[[Kategorie:1989]]
 
[[Kategorie:1989]]
 
[[Kategorie:Brno]]
 
[[Kategorie:Brno]]

Aktuální verze z 23. 9. 2019, 15:51

Jiří BAR
Narození 16.8.1928
Místo narození Podolí (č. o. Hradec nad Moravicí)
Úmrtí 5.5.1989
Místo úmrtí Brno
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 210-211
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40097

BAR, Jiří, * 16. 8. 1928 Podolí (č. o. Hradec nad Moravicí), † 5. 5. 1989 Brno, operní pěvec, pedagog

Syn důstojníka a úřednice. Osud rozvětvené rodiny byl tragický, za druhé světové války byla odvlečena do koncentračního tábora a téměř všichni členové zahynuli v plynové komoře. Do Hradce se vrátil jen Jiří B. s těžce nemocnou matkou. Po válce dokončil studium na gymnáziu v Opavě 1947, přišel na pražskou konzervatoř, kde 1947–52 studoval zpěv (basový obor) ve třídě Jana Konstantina, 1952–57 pokračoval na pražské AMU u prof. Jana Kühna. 1954 se zúčastnil Mezinárodní pěvecké soutěže Pražského jara a získal 3. cenu. Na doporučení J. Kühna se připravil na změnu hlasového oboru a studium ukončil jako barytonista. Na schumannovské soutěži v Berlíně 1957 získal 2. cenu a nabídku angažmá. Jako sólista opery Státního divadla v Lipsku (1957–69) se uplatňoval v barytonových rolích a nastudoval barytonové party v oratoriích G. F. Händla a v kantátách J. S. Bacha. Spolu se svou manželkou Annou, rovněž operní pěvkyní angažovanou také v Lipsku, se podílel na novém německém překladu Janáčkovy Káti Kabanové. Po okupaci Československa v srpnu 1968 se manželé rozhodli vrátit se do Československa. Od 1. 8. 1969 oba angažovala opera Státního divadla v Brně, kde B. zůstal až do odchodu do penze (31. 12. 1988). Jeho bohatý repertoár zahrnoval operní postavy od klasické tvorby až po současnou českou a světovou produkci. B. se celý život věnoval také interpretaci písní a tuto zálibu prohloubilo přátelství se skladatelem Petrem Ebenem. Zpíval zejména písně německých romantiků (Franz Schubert, Robert Schumann), ale jeho koncertní repertoár byl širší (W. A. Mozart, Hugo Wolf, Johannes Brahms, Petr Iljič Čajkovskij, Modest Petrovič Musorgskij, Claude Debussy, Gustav Mahler, Richard Strauss, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Ilja Hurník a Petr Eben). Účinkoval při prvním pražském provedení Otvírání studánek Bohuslava Martinů (7. 12. 1955, nastudoval Jan Kühn), zpíval na koncertech České filharmonie, výmarské Staatskapelle i s berlínským rozhlasovým orchestrem. V Brně vyučoval zpěv ve Státní filharmonii (1985–88), dětském sboru Kantiléna (1980–88) a na konzervatoři v Brně (1972–82) a v Praze (1971–76). Současně se zabýval teoretickým studiem pěvecké pedagogiky. Přednášel na konferencích v Lipsku (1987), Štrasburku (1987) a Berlíně (1988). Pořídil dvě gramofonové nahrávky, Otvírání studánek a Písně německých romantiků.

D: role – Opava: Vodník, A. Dvořák: Rusalka, 1951; Lipsko: Don Ferdinand, S. Prokofjev: Zásnuby v klášteře, 1957; Guglielmo, W. A. Mozart: Cosi fan tutte; Silvio, R. Leoncavallo: Komedianti; Hrabě Luna, G. Verdi: Trubadúr; Renato, G. Verdi: Maškarní ples; Figaro, G. Rossini: Lazebník sevillský; Evžen Oněgin, P. I. Čajkovskij: Evžen Oněgin; dr. Malatest, G. Donizetti: Don Pasquale; Belcoro, G. Donizetti: Nápoj lásky; Andrej Bolkonskij, S. Prokofjev: Vojna a mír; Brno: Don Ferdinand, S. Prokofjev: Zásnuby v klášteře, 1970; Apollo, Ch. W. Gluck: Alcesta, 1972; Ford, G. Verdi: Falstaff , 1973; Tomeš, B. Smetana: Hubička, 1975; Figaro, G. Rossini: Lazebník sevillský, 1976; Skala, J. Cikker: Juro Janošík, 1978; Amancio di Nicol, G. Puccini: Gianni Schicchi, 1979; Konrad Nachtigal, R. Wagner: Mistři pěvci norimberští, 1980; Bomelij, N. A. Rimskij-Korsakov: Pskoviťanka, 1981; Lord Syndham, G. A. Lortzing: Car a tesař, 1981; Kilián, C. M. Weber: Čarostřelec, 1982; Schlemihl a Heřman, J. Offenbach: Hoffmannovy povídky, 1982; Bohuš, A. Dvořák: Jakobín, 1984; Pásek, L. Janáček: Příhody lišky Bystroušky, 1984; Bobeš, E. Zámečník: Kocour Mikeš, 1986; Kuligin, L. Janáček: Káťa Kabanová, 1986; knižně: Pravý tón a pravé pěvecké umění, 1–2, 1976; články: Zpěvák a umělecká idea, in: Hudební rozhledy, roč. 39, 1986, s. 89; Existuje pěvecká krize?, in: Estetická výchova, roč. 25, 1984/85, č. 2, s. 43n.; K definici pojmu zpěvní pedagogika, in: tamtéž, č. 6, s. 169n.; Úloha hlasového poradce v pěveckém sboru, in: tamtéž, č. 9, s. 265n.; Hlavní zásady zpěvní pedagogiky, in: tamtéž, roč. 26, 1985/86, č. 2, s. 51n.

L: HS 1, s. 48; Tomeš 1, s. 44; MČE 1, s. 346; ČBS, s. 24; Postavy brněnského jeviště 3, 1989, s. 110n.

Evženie Dufková