BASAŘ Svatopluk 31.12.1895-15.4.1982: Porovnání verzí

Z Personal
(BASAŘ_Svatopluk_31.12.1895-15.4.1982)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 31.12.1895
 
| datum narození = 31.12.1895
| místo narození = Mšená u Budyně nad Ohří
+
| místo narození = Mšené-lázně (u Budyně nad Ohří)
 
| datum úmrtí = 15.4.1982
 
| datum úmrtí = 15.4.1982
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Roudnice nad Labem
 
| povolání = 15- Lékaři
 
| povolání = 15- Lékaři
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Svatopluk BASAŘ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 264
 +
}}
 +
 
 +
'''BASAŘ, Svatopluk,''' ''* 31. 12. 1895 Mšené-lázně (u Budyně nad Ohří), † 15. 4. 1982 Roudnice nad Labem, lékař-internista, pedagog''
 +
 
 +
Po maturitě na roudnickém gymnáziu 1913 absolvoval Lékařskou
 +
fakultu UK v Praze (MUDr. 10. 7. 1920). Krátce
 +
po promoci začal pracovat na II. interní klinice, nejprve jako
 +
volontér, poté jako sekundární lékař (1921) a nakonec jako
 +
asistent prof. Josefa Pelnáře (1923). Zpočátku se zaměřil
 +
na léčbu cukrovky (diabetes), záhy se začal zajímat o plicní
 +
tuberkulózu a další respirační onemocnění. 1926 nastoupil
 +
jako lékař do plicní léčebny na Pleši a 1926–51 byl jejím
 +
ředitelem. Studijně navštěvoval významná zahraniční pracoviště
 +
(1924–25 Kanada, USA, 1927–30 Francie, Velká Británie,
 +
Itálie, Německo, Švédsko, Norsko); 1927 získal titul
 +
odborného lékaře pro nemoci vnitřní a nervové. Vedle plicního sanatoria působil nadále na klinice; od 1928 vedl ambulanci
 +
pro plicní choroby, 1932–51 s ní spolupracoval jako
 +
externí lékař. Docentem v oboru patologie a terapie nemocí
 +
vnitřních se stal 17. 9. 1932. Od 1951 přesídlil do Roudnice
 +
nad Labem jako lékař oddělení TBC a respiračních nemocí
 +
na tamní poliklinice, kde zůstal až do odchodu do důchodu
 +
1978. 1952–56 stál v čele oddělení a byl okresním ftizeologem.
 +
V oblasti léčby TBC vynikl nejen jako lékař a autor
 +
vědeckých prací, ale prokázal také mimořádné organizační
 +
schopnosti jak na Pleši, tak při výstavbě léčebny ve Vyšných
 +
Hágách ve Vysokých Tatrách. 1931 získal cenu ČAVU.
 +
 
 +
'''L:''' BSPLF 1, s. 143; Studia pneumologica et phtiseologica cechoslovaca 44,
 +
1984, s. 548n.
 +
 
 +
Petr Svobodný
  
== Literatura ==
 
Příbram, 17;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
 
[[Kategorie:1895]]
 
[[Kategorie:1895]]
[[Kategorie:Mšená_u_Budyně_nad_Ohří]]
+
[[Kategorie:Mšené-lázně]]
 
[[Kategorie:1982]]
 
[[Kategorie:1982]]
 +
[[Kategorie:Roudnice nad Labem]]

Aktuální verze z 26. 9. 2019, 18:27

Svatopluk BASAŘ
Narození 31.12.1895
Místo narození Mšené-lázně (u Budyně nad Ohří)
Úmrtí 15.4.1982
Místo úmrtí Roudnice nad Labem
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 264
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40369

BASAŘ, Svatopluk, * 31. 12. 1895 Mšené-lázně (u Budyně nad Ohří), † 15. 4. 1982 Roudnice nad Labem, lékař-internista, pedagog

Po maturitě na roudnickém gymnáziu 1913 absolvoval Lékařskou fakultu UK v Praze (MUDr. 10. 7. 1920). Krátce po promoci začal pracovat na II. interní klinice, nejprve jako volontér, poté jako sekundární lékař (1921) a nakonec jako asistent prof. Josefa Pelnáře (1923). Zpočátku se zaměřil na léčbu cukrovky (diabetes), záhy se začal zajímat o plicní tuberkulózu a další respirační onemocnění. 1926 nastoupil jako lékař do plicní léčebny na Pleši a 1926–51 byl jejím ředitelem. Studijně navštěvoval významná zahraniční pracoviště (1924–25 Kanada, USA, 1927–30 Francie, Velká Británie, Itálie, Německo, Švédsko, Norsko); 1927 získal titul odborného lékaře pro nemoci vnitřní a nervové. Vedle plicního sanatoria působil nadále na klinice; od 1928 vedl ambulanci pro plicní choroby, 1932–51 s ní spolupracoval jako externí lékař. Docentem v oboru patologie a terapie nemocí vnitřních se stal 17. 9. 1932. Od 1951 přesídlil do Roudnice nad Labem jako lékař oddělení TBC a respiračních nemocí na tamní poliklinice, kde zůstal až do odchodu do důchodu 1978. 1952–56 stál v čele oddělení a byl okresním ftizeologem. V oblasti léčby TBC vynikl nejen jako lékař a autor vědeckých prací, ale prokázal také mimořádné organizační schopnosti jak na Pleši, tak při výstavbě léčebny ve Vyšných Hágách ve Vysokých Tatrách. 1931 získal cenu ČAVU.

L: BSPLF 1, s. 143; Studia pneumologica et phtiseologica cechoslovaca 44, 1984, s. 548n.

Petr Svobodný