Biografický slovník
BAUDIŠ Josef 27.8.1883-4.5.1933: Porovnání verzí
(BAUDIŠ_Josef_27.8.1883-4.5.1933) |
|||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 4.5.1933 | | datum úmrtí = 4.5.1933 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Bratislava (Slovensko) |
| povolání = 55- Jazykovědec | | povolání = 55- Jazykovědec | ||
54- Etnograf | 54- Etnograf | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BAUDIŠ, Josef,''' ''* 27. 8. 1883 Praha, † 4. 5. 1933 Bratislava (Slovensko), filolog, literární vědec, překladatel, folklorista, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Po vystudování gymnázia v Praze v Křemencově ulici se zapsal | ||
| + | na Filozofickou fakultu UK, kde jako posluchač sanskrtu | ||
| + | studoval mimo jiné u prof. J. Zubatého. Některé semestry | ||
| + | však B. absolvoval v zahraničí, na univerzitách v Heidelberku | ||
| + | a v Berlíně. 1906 získal titul PhDr. a pět let působil jako | ||
| + | gymnaziální profesor. 1911 se habilitoval na pražské univerzitě | ||
| + | prací o perfektech typu sanskrtského dadáu a jajňáu | ||
| + | a do 1914 tam byl pak činný jako docent v oboru indoevropského | ||
| + | srovnávacího jazykozpytu a staré a střední irštiny. | ||
| + | Zájem o keltské jazyky ho přivedl o prázdninách v předvečer | ||
| + | první světové války potřetí do Irska a Anglie. Tam byl jako | ||
| + | příslušník nepřátelského státu spolu se svou manželkou | ||
| + | internován; do vlasti se mohl vrátit teprve po uzavření příměří. | ||
| + | V Anglii, kde intenzivně spolupracoval s představiteli | ||
| + | budoucího československého státu, začal rozvíjet svůj zájem | ||
| + | o anglistiku a překlady. Anglickou čtenářskou obcí byl velmi | ||
| + | příznivě přijat, 1917 především díky svému překladu | ||
| + | výboru z českých pohádek ''Czech'' ''Folk'' ''Tales''. Po návratu do | ||
| + | ČSR obdržel 1919 jmenování mimořádným profesorem na | ||
| + | Filozofické fakultě UK v Praze. 1924 byl jmenován řádným | ||
| + | profesorem všeobecného a srovnávacího jazykozpytu (jazykovědy) | ||
| + | a keltologie na nově zřízené univerzitě v Bratislavě | ||
| + | (Filozofické fakultě Univerzity Komenského). Tam 1925–26 | ||
| + | vykonával i funkci děkana. Oficiálně byla jeho oborem srovnávací | ||
| + | indoevropská jazykověda a keltská filologie se vztahem | ||
| + | ke středověkým kulturám, svůj zájem však směřoval více ke | ||
| + | keltským jazykům. Z této oblasti B. vědeckého bádání pochází | ||
| + | také jeho nejvýznačnější dílo, dvoudílná gramatika velštiny | ||
| + | ''Grammar'' ''of Early'' ''Welsh'' (1, 1924 a 2, 1933 dokončená | ||
| + | v rukopise), a také řada studií a statí publikovaných hojně | ||
| + | i v cizích revuích. V drobnějších pracích zkoumal B. na | ||
| + | irském problému jednotlivé jazykovědné aspekty a snažil se | ||
| + | stanovit charakter keltských jazyků a odchylky od indoevropského | ||
| + | jazykového typu. Ve své době byly zvláště ceněny jeho | ||
| + | folkloristické práce, v nichž úspěšně srovnával irské a velšské | ||
| + | pověsti; komparací látek se mu podařilo dokázat původnost | ||
| + | řady irských pověstí. Vedle toho překládal krásnou literaturu | ||
| + | (např. Macphersonovy '''Básně'' ''Ossianovy'') a zabýval se studiem | ||
| + | a rozborem českých překladů W. Shakespeara. O Shakespearovi | ||
| + | přednášel veřejně doma i v Londýně (1921). Jako | ||
| + | jazykovědec se dále zabýval starou indštinou a slovanskými | ||
| + | jazyky. Problémům obecné a srovnávací jazykovědy věnoval | ||
| + | svá dvě poslední díla, syntetickou práci ''Řeč'' (1926), kde podal | ||
| + | originální výklad základních úkolů a problémů týkajících se | ||
| + | obecné srovnávací jazykovědy, a příručku srovnávací gramatiky | ||
| + | indoevropských jazyků ''Struktura'' ''jazyků'' ''indoevropských'' | ||
| + | (1932). | ||
| + | |||
| + | Odkaz jeho odborného díla není rozsáhlý. B. byl znám jako | ||
| + | neobyčejně pracovitý, houževnatý, sebekritický odborník | ||
| + | a mnohostranně erudovaný jazykovědec především v oblasti | ||
| + | výzkumu keltských jazyků. V jeho pracích však pozitivistické | ||
| + | bohatství materiálu zhusta převládalo. Za svého života nebyl | ||
| + | sice znám širokým vrstvám, specialisty svého oboru, v prvé | ||
| + | řadě zahraničními, byl však vysoce hodnocen jako nejvýznamnější | ||
| + | český keltista a odborník, jehož práce z oblasti | ||
| + | keltské filologie dosahovaly obecného vědeckého uznání. Byl | ||
| + | řádným členem Royal Irish Academy v Londýně, a to již před | ||
| + | válkou. Svým působením ve Philological Society v Anglii za | ||
| + | první světové války i po ní se zasadil o propagaci československé | ||
| + | vědy v cizině. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' nekrolog: M. Noha, in: Lidové noviny (ranní vyd.) 5. 5. 1933, č. 226; | ||
| + | J. Vilíkovský, in: Lidové noviny 27. 8. 1933; V. Machek, J. B., 1948; MSN | ||
| + | 1, s. 176; OSND 1/1, s. 484; KSN 1, s. 453; SDLČ 1946, s. 719; MČE 1, | ||
| + | s. 375; SBS 1, s. 168; PSN 1, s. 182; ČBS, s. 30; Čeští a slovenští orientalisté, | ||
| + | afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 67 (kde další literatura); Tomeš | ||
| + | 1, s. 58n. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' osobní spis, in: Archiv Univerzity Komenského, Bratislava, karton 66; | ||
| + | Biografický archiv ÚČL. | ||
| + | |||
| + | Marcella Husová | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] | ||
[[Kategorie:54- Etnograf]] | [[Kategorie:54- Etnograf]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1883]] | [[Kategorie:1883]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1933]] | [[Kategorie:1933]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Bratislava]] |
Verze z 6. 5. 2016, 11:51
| Josef BAUDIŠ | |
 | |
| Narození | 27.8.1883 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 4.5.1933 |
| Místo úmrtí | Bratislava (Slovensko) |
| Povolání |
55- Jazykovědec 54- Etnograf |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40451 |
BAUDIŠ, Josef, * 27. 8. 1883 Praha, † 4. 5. 1933 Bratislava (Slovensko), filolog, literární vědec, překladatel, folklorista, pedagog
Po vystudování gymnázia v Praze v Křemencově ulici se zapsal na Filozofickou fakultu UK, kde jako posluchač sanskrtu studoval mimo jiné u prof. J. Zubatého. Některé semestry však B. absolvoval v zahraničí, na univerzitách v Heidelberku a v Berlíně. 1906 získal titul PhDr. a pět let působil jako gymnaziální profesor. 1911 se habilitoval na pražské univerzitě prací o perfektech typu sanskrtského dadáu a jajňáu a do 1914 tam byl pak činný jako docent v oboru indoevropského srovnávacího jazykozpytu a staré a střední irštiny. Zájem o keltské jazyky ho přivedl o prázdninách v předvečer první světové války potřetí do Irska a Anglie. Tam byl jako příslušník nepřátelského státu spolu se svou manželkou internován; do vlasti se mohl vrátit teprve po uzavření příměří. V Anglii, kde intenzivně spolupracoval s představiteli budoucího československého státu, začal rozvíjet svůj zájem o anglistiku a překlady. Anglickou čtenářskou obcí byl velmi příznivě přijat, 1917 především díky svému překladu výboru z českých pohádek Czech Folk Tales. Po návratu do ČSR obdržel 1919 jmenování mimořádným profesorem na Filozofické fakultě UK v Praze. 1924 byl jmenován řádným profesorem všeobecného a srovnávacího jazykozpytu (jazykovědy) a keltologie na nově zřízené univerzitě v Bratislavě (Filozofické fakultě Univerzity Komenského). Tam 1925–26 vykonával i funkci děkana. Oficiálně byla jeho oborem srovnávací indoevropská jazykověda a keltská filologie se vztahem ke středověkým kulturám, svůj zájem však směřoval více ke keltským jazykům. Z této oblasti B. vědeckého bádání pochází také jeho nejvýznačnější dílo, dvoudílná gramatika velštiny Grammar of Early Welsh (1, 1924 a 2, 1933 dokončená v rukopise), a také řada studií a statí publikovaných hojně i v cizích revuích. V drobnějších pracích zkoumal B. na irském problému jednotlivé jazykovědné aspekty a snažil se stanovit charakter keltských jazyků a odchylky od indoevropského jazykového typu. Ve své době byly zvláště ceněny jeho folkloristické práce, v nichž úspěšně srovnával irské a velšské pověsti; komparací látek se mu podařilo dokázat původnost řady irských pověstí. Vedle toho překládal krásnou literaturu (např. Macphersonovy 'Básně Ossianovy) a zabýval se studiem a rozborem českých překladů W. Shakespeara. O Shakespearovi přednášel veřejně doma i v Londýně (1921). Jako jazykovědec se dále zabýval starou indštinou a slovanskými jazyky. Problémům obecné a srovnávací jazykovědy věnoval svá dvě poslední díla, syntetickou práci Řeč (1926), kde podal originální výklad základních úkolů a problémů týkajících se obecné srovnávací jazykovědy, a příručku srovnávací gramatiky indoevropských jazyků Struktura jazyků indoevropských (1932).
Odkaz jeho odborného díla není rozsáhlý. B. byl znám jako neobyčejně pracovitý, houževnatý, sebekritický odborník a mnohostranně erudovaný jazykovědec především v oblasti výzkumu keltských jazyků. V jeho pracích však pozitivistické bohatství materiálu zhusta převládalo. Za svého života nebyl sice znám širokým vrstvám, specialisty svého oboru, v prvé řadě zahraničními, byl však vysoce hodnocen jako nejvýznamnější český keltista a odborník, jehož práce z oblasti keltské filologie dosahovaly obecného vědeckého uznání. Byl řádným členem Royal Irish Academy v Londýně, a to již před válkou. Svým působením ve Philological Society v Anglii za první světové války i po ní se zasadil o propagaci československé vědy v cizině.
L: nekrolog: M. Noha, in: Lidové noviny (ranní vyd.) 5. 5. 1933, č. 226; J. Vilíkovský, in: Lidové noviny 27. 8. 1933; V. Machek, J. B., 1948; MSN 1, s. 176; OSND 1/1, s. 484; KSN 1, s. 453; SDLČ 1946, s. 719; MČE 1, s. 375; SBS 1, s. 168; PSN 1, s. 182; ČBS, s. 30; Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 67 (kde další literatura); Tomeš 1, s. 58n.
P: osobní spis, in: Archiv Univerzity Komenského, Bratislava, karton 66; Biografický archiv ÚČL.
Marcella Husová
