Biografický slovník
BAUDISS Leo 21.11.1861-13.9.1914: Porovnání verzí
(BAUDISS_Leo_21.11.1861-13.9.1914) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Leo BAUDISS | | jméno = Leo BAUDISS | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Baudiss Leo portret.jpg |
| datum narození = 21.11.1861 | | datum narození = 21.11.1861 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 13.9.1914 | | datum úmrtí = 13.9.1914 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | | povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BAUDISS, Leo,''' ''* 21. 11. 1861 Praha, † 13. 9. 1914 Vídeň (Rakousko), technik, konstruktér, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Německou vysokou školu technickou v Praze ukončil 1879 | ||
| + | a poté pracoval v několika menších strojírenských podnicích | ||
| + | v Praze a Berlíně. 1883 nastoupil do Rustonovy pražské továrny, | ||
| + | která od 1840 vyráběla parní a vlečné lodě pro říční | ||
| + | dopravu, později začala stavět parní bagry, železné remorkéry | ||
| + | a vlečné čluny. 1886 nakrátko přešel do strojírenské továrny | ||
| + | J. C. Freunda v Charlottenburgu u Berlína. 1887 se vrátil do | ||
| + | Rustonky. Tam pracoval od 1894 jako vedoucí konstrukčního | ||
| + | odboru parních strojů a mohl plně rozvinout konstruktérský | ||
| + | talent. Byl autorem mnoha úspěšných návrhů především | ||
| + | lodních mechanických zdvihadel pro překonávání výškových | ||
| + | rozdílů na vnitrozemských průplavech. B. odborný zájem | ||
| + | však byl daleko širší, zajímal se o motory a pracovní stroje, | ||
| + | vodní kola, turbíny, parní kotle, pístové pumpy, parní vodotažné | ||
| + | stroje, dmychadla a kompresory. B. návrhy vynikaly | ||
| + | účelnou jednoduchostí, hospodárností a elegancí konstrukce. | ||
| + | Byl autorem mnoha patentů z oboru parních a lodních | ||
| + | strojů. V prosinci 1900 se stal profesorem stavby strojů na | ||
| + | Německé vysoké škole technické v Praze, fakultě strojírenské. | ||
| + | V přednáškách se soustředil především na parní motory, | ||
| + | řízení rychlosti motorů, stroje k stlačení plynů. Přednášky | ||
| + | doplňoval předváděním modelů, takže se staly přehledným | ||
| + | obrazem úrovně dobového bádání. Publikoval teoretické stati, | ||
| + | především k otázkám namáhání částí strojů. V říjnu 1904 | ||
| + | přešel na Technickou vysokou školu do Vídně, kde přednášel | ||
| + | opět stavbu strojů. Tam B. rozvinul i organizační talent, inicioval | ||
| + | zřízení strojírenské laboratoře. 1906–09 zastával funkci | ||
| + | děkana strojírenské fakulty a 1909/10 byl zvolen rektorem | ||
| + | vídeňské techniky. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Beiträge zur zeichnerischen Ausmittlung von Steuerungsgetrieben, in: | ||
| + | Dürglers Polytechnisches Journal, 28. Jg., Heft 27–30; Beitrag zur Ausmittlung | ||
| + | des Kulissenantriebs bei der Heusinger-(Walschaert) Steuerung, in: | ||
| + | Zeitschrift d. Vereins deutscher Ingenieure, 1908, s. 141n.; Ein neues Verfahren | ||
| + | zur Ausmittlung der Zweiexzenterkulissensteuerungen, in: Zeitschrift d. | ||
| + | Österr. Ing.-und Architekten-Vereins, 1910, č. 22. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' BL 1, s. 56; ÖBL 1, s. 54; Die k. k. Technische Hoch schule in Wien | ||
| + | 1815–1915, Wien 1915, s. 259, 313; Poggendorff 7a, s. 1 (kde soupis díla); | ||
| + | MSA 105, s. 2n.; H. Seidler, L. B., in: Bericht über die feierliche Inauguration | ||
| + | des Rektors 1914/15 der TH Wien; Programm der k. k. deutschen | ||
| + | Technischen Hochschule Prag, 1904, s. 18, 69; 150 Jahre Technische Hochschule in Wien, Wien 1965, s. 109, 302, 384, 387, 408; Die k. k. Deutsche | ||
| + | Technische Hochschule Prag 1806–1906, 1906, s. 369, 487. | ||
| + | |||
| + | Miloš Hořejš, Jiřina Masnerová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | [[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1861]] | [[Kategorie:1861]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1914]] | [[Kategorie:1914]] | ||
| + | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
Verze z 21. 7. 2018, 15:11
| Leo BAUDISS | |
 | |
| Narození | 21.11.1861 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 13.9.1914 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání | 28- Strojař nebo elektrotechnik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40449 |
BAUDISS, Leo, * 21. 11. 1861 Praha, † 13. 9. 1914 Vídeň (Rakousko), technik, konstruktér, pedagog
Německou vysokou školu technickou v Praze ukončil 1879 a poté pracoval v několika menších strojírenských podnicích v Praze a Berlíně. 1883 nastoupil do Rustonovy pražské továrny, která od 1840 vyráběla parní a vlečné lodě pro říční dopravu, později začala stavět parní bagry, železné remorkéry a vlečné čluny. 1886 nakrátko přešel do strojírenské továrny J. C. Freunda v Charlottenburgu u Berlína. 1887 se vrátil do Rustonky. Tam pracoval od 1894 jako vedoucí konstrukčního odboru parních strojů a mohl plně rozvinout konstruktérský talent. Byl autorem mnoha úspěšných návrhů především lodních mechanických zdvihadel pro překonávání výškových rozdílů na vnitrozemských průplavech. B. odborný zájem však byl daleko širší, zajímal se o motory a pracovní stroje, vodní kola, turbíny, parní kotle, pístové pumpy, parní vodotažné stroje, dmychadla a kompresory. B. návrhy vynikaly účelnou jednoduchostí, hospodárností a elegancí konstrukce. Byl autorem mnoha patentů z oboru parních a lodních strojů. V prosinci 1900 se stal profesorem stavby strojů na Německé vysoké škole technické v Praze, fakultě strojírenské. V přednáškách se soustředil především na parní motory, řízení rychlosti motorů, stroje k stlačení plynů. Přednášky doplňoval předváděním modelů, takže se staly přehledným obrazem úrovně dobového bádání. Publikoval teoretické stati, především k otázkám namáhání částí strojů. V říjnu 1904 přešel na Technickou vysokou školu do Vídně, kde přednášel opět stavbu strojů. Tam B. rozvinul i organizační talent, inicioval zřízení strojírenské laboratoře. 1906–09 zastával funkci děkana strojírenské fakulty a 1909/10 byl zvolen rektorem vídeňské techniky.
D: Beiträge zur zeichnerischen Ausmittlung von Steuerungsgetrieben, in: Dürglers Polytechnisches Journal, 28. Jg., Heft 27–30; Beitrag zur Ausmittlung des Kulissenantriebs bei der Heusinger-(Walschaert) Steuerung, in: Zeitschrift d. Vereins deutscher Ingenieure, 1908, s. 141n.; Ein neues Verfahren zur Ausmittlung der Zweiexzenterkulissensteuerungen, in: Zeitschrift d. Österr. Ing.-und Architekten-Vereins, 1910, č. 22.
L: BL 1, s. 56; ÖBL 1, s. 54; Die k. k. Technische Hoch schule in Wien 1815–1915, Wien 1915, s. 259, 313; Poggendorff 7a, s. 1 (kde soupis díla); MSA 105, s. 2n.; H. Seidler, L. B., in: Bericht über die feierliche Inauguration des Rektors 1914/15 der TH Wien; Programm der k. k. deutschen Technischen Hochschule Prag, 1904, s. 18, 69; 150 Jahre Technische Hochschule in Wien, Wien 1965, s. 109, 302, 384, 387, 408; Die k. k. Deutsche Technische Hochschule Prag 1806–1906, 1906, s. 369, 487.
Miloš Hořejš, Jiřina Masnerová
